Centrální osa Pekingu, severojižní linie kulturních památek a historických budov ve staré části čínského hlavního města, je v procesu žádosti o status památky světového dědictví. Přibližně před 43 lety bylo historické centrum Říma, které zahrnuje některé z hlavních památek italského hlavního města, zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Obě zóny, požehnané mnoha historickými památkami, nesou bohaté poklady kultury a ukazují rozvoj obou civilizací. Dnes obě stále září velkým měřítkem a úplností.

Centrální osa Pekingu

Pekingská centrální osa s délkou 7 kilometrů, která se táhne od Bubnové věže a Zvonové věže na severu až po bránu Yongding na jihu, je svědkem čínské historie již od 13. století.

V Pekingu je sedm památek světového dědictví, z nichž tři se nacházejí podél centrální osy: Zakázané město, Chrám nebes a Velký kanál Jinghang. Starověká osa, také nazývaná „páteří“ Pekingu, je v procesu zvažování statusu světového dědictví, a odráží jak koncepce starověké čínské urbanistické výstavby, tak nejdůležitější symboly čínské kultury.

Centrální osa se skládá ze čtrnácti lokalit včetně brány Yongding, bývalé přední brány pekingských starých městských hradeb lemujících okraje hlavního města. Chrám nebes je místo, kde císaři dynastií Ming (1368-1644) a Qing (1644-1911) uctívali nebesa a modlili se za bohatou sklizeň. Zakázané město je sídlo císařů dynastií Ming a Qing. Most Wanning je jednoobloukový bílý mramorový most postavený v dynastii Yuan (1279-1368) a Bubnová a Zvonová věž kdysi plnily funkce měření času.

V lednu roku 2023 zveřejnil pekingský úřad pro kulturní dědictví plán od roku 2022 do 2035, který stanovuje plán ochrany centrální osy, který pokrývá památkovou zónu o rozloze asi 5,9 kilometrů čtverečních a přiléhající oblasti o rozloze asi 45,4 kilometrů čtverečních.

Historické centrum Říma

Řím nebyl postaven za jeden den. Řím, založený podle legendy Romulem a Remem v roce 753 př. n. l., byl nejprve centrem Římské republiky, poté Římské říše a ve 4. století se stal hlavním městem křesťanského světa. Od 4. století po starověkém Římě následoval křesťanský Řím s křesťanským městem postaveným na starověkém městě a znovu využívajícím jeho prostory, budovy a materiály.

Od svého založení je Řím neustále spojen s dějinami lidstva. Od starověkého Říma po středověk, od renesance po baroko a neoklasicistní období, vždy sloužil jako kulturní centrum v Evropě.

Historické centrum Říma zahrnuje celé historické centrum Říma uvnitř městských hradeb v nejširším rozsahu v 17. století, stejně jako Baziliku sv. Pavla mimo zdi. Mezi hlavní památky patří Forum Romanum, místo konání veřejných schůzí, soudů a gladiátorských bojů, lemované obchody a venkovními trhy. Augustovo mauzoleum je největší pohřební památka na světě v době, kdy byla postavena. Panteon je chrám zasvěcený dvanácti bohům a žijícímu panovníkovi a Trajánův sloup připomíná vítězství římského císaře Trajána v dáckých válkách.

Centrální osa Pekingu i historické centrum Říma představují duše těchto měst. Centrální osa soustřeďuje mnoho kulturních a historických památek Pekingu, po staletí byla svědkem proudění města a těší se na další vzkvétající budoucnost v tomto světovém megaměstě. Historické centrum Říma v Itálii, které leží přibližně 9.000 kilometrů od Pekingu, zaznamenává svou historii prostřednictvím svého bezkonkurenčního architektonického jazyka, který obsahuje širokou škálu stavebních stylů a originální vývoj v urbanistickém plánování, které jsou harmonicky integrovány do komplexní morfologie města. （Kl）