Lidé na výstavě inteligentních technologií během sedmého Světového kongresu umělé inteligence v severočínském Tianjin, 18. května 2023. [Photo/Xinhua]

V poslední době se ve veřejném diskursu všude na Západě hodně ozývá umělá inteligence (AI). Umělá inteligence je samozřejmě jedním ze zdrojů nadějí na skutečný pokrok přinášený zvyšováním produktivity výrobních faktorů, tj. na to, čemu se teď v Číně říká vysoce kvalitní rozvoj. Ale úplně stejně se čím dál větší pokřik ozývá ohledně údajných nebezpečí, které s sebou přináší, až to často připomíná sci-fi hororové scénáře. Ovšem moc se to neliší od podobných pokřiků ozývajících se v předchozích generacích ohledně nebezpečí zavádění výpočetní techniky a automatizace. Přičemž samozřejmě, umělá inteligence ničím jiným než computerizací a automatizací, jakou zažíváme už déle než tři generace, není. Je jen jednou z dalších fází tohoto procesu a je to jen jedna z dalších revolucí tohoto oboru, jako když přišly mikropočítače, inteligentní komunikační sítě a mobily.

Když se na Západě kolem čehokoliv rozpoutává kampaň hrůzy a snah o regulace, jde snad až bez výjimky, obvykle o snahu o monopolizaci odvětví privilegovanými firmami zajišťujícími ty správné regulace a dohled. Vždy, když přijde nějaká inovační revoluce, je snaha to dost zregulovat a zajistit, že ji zase neudělají garážové firmy. Jako když bylo všem jasné, že revoluce ve výpočetní technice přijde od gigantických superpočítačů a že osobní počítače jsou jen hračky a pak svět výpočetní předělaly garážové firmy s osobními počítači. Umělá inteligence se ve skutečnosti vyvíjí už desítky let a moc se o ní nemluvilo, až teprve teď když se jí začínají zabývat i malí konkurenti, tak je najednou nebezpečná. Trochu to vypadá, jako by korporátní věrchuška Západu začala mít strach, aby místo řádných korporací s revolucí nepřišly zase garážové firmy, když se o tento obor začaly zajímat.

V Číně je zatím umělá inteligence žádaným tématem, kterým se zabývají jak velké podniky a výzkumné instituce, tak i malé technologické firmy z inovativních parků ve stylu někdejší „garážové“ revoluce v Silicon Valley.

Na Západě ale, když nestraší zrovna hrůzou z možnosti vzpoury strojů, tak se vracejí k zavedeným tématům, jakým strašívali tzv. Ludisté organizující za počátku průmyslové revoluce počátkem 19. století stroje-borecké bouře proti mechanizaci výroby, v níž prý stroje lidem berou práci. Pravdou ale je, že vysoce kvalitní rozvoj zvyšující inovacemi produktivitu dokáže nejen snižovat spotřebu objemu práce nutně vynaložené na jednotku výroby, ale dokáže vytvářet i rozsáhlejší ekonomické příležitosti, které vyžadují nasazení další a lépe placené práce. Přitom platí, že tržní ekonomiky spíše inovacemi vytváří více ekonomických příležitostí, zatímco v monopolizované ekonomice se spíše uplatní ta ztráta pracovních příležitostí, když sice stoupá produktivita, ale jsou omezené možnosti konkurovat vytvářením nových investičních příležitostí. V Číně s její tržní ekonomikou si tedy nedělají starosti tím, že by jejich technologickým gigantům překážel malý tržní plevel garážových firem lačnících prorazit s umělou inteligencí, vidí v tomto odvětví spíše naději než hrozbu.

Bývaly časy, kdy 90 procent lidí pracovalo v zemědělství a hrozilo se, že v důsledku jeho mechanizace bude brzy alespoň 80 procent lidí bez práce. Dnes je v zemědělství jen pár procent pracujících, ale příležitostí v jiných oborech je mnohonásobně více. Když se rozbíhala telefonie, vykřikovali někteří, že to narazí na meze růstu, neboť experti v USA počátkem 20. století vypočetli, že půjde-li to tak dál, budou muset ve 40. letech už všechny ženy v zemi pracovat jako telefonní operátorky. Pak ale přišly automatické ústředny a lkalo se nad tím, jak všechny ty miliony lidí budou vyhozeny na dlažbu. Vzhledem k levnosti a všeobecné dostupnosti telefonních spojení teď ale sice nemáme spojovatelky, ale v telefonních call centrech sedí více lidí, než bývalo těch spojovatelek.

V 80. letech bylo všem jasné, že s pokrokem výpočetní techniky ubydou všechny ty kancelářské síly, protože je nahradí počítače. Pak ale přišla revoluce osobních počítačů a všude u počítačů sedí daleko více lidí než těch, co se kdysi hrabali v papírech. V blízké budoucnosti to proto s nástupem AI těžko bude jinak, než to bylo s někdejším nástupcem PC.

Čína tedy v AI vidí více zdroj nových ekonomických příležitostí k vysoce kvalitnímu rozvoji a blahobytu a každá garážová firma je v tomto oboru tudíž vítána.

V nedávných dnech proto v severočínském městě Tianjin proběhl už sedmý Světový kongres umělé inteligence (WIC) spojený, jak je v Číně s takovými událostmi zvykem, s veletržní výstavou. Takže kromě akademiků a inženýrů vědecky na kongresu diskutujících o problematice se do té výstavy zapojilo skoro 500 vystavovatelů z celého světa.

Na zahajovacím ceremoniálu této akce promluvil i čínský ministr vědy a technologií Wang Zhigang, který vyjádřil tu naději, s jakou Čína k tomuto oboru přistupuje na rozdíl od těch, co nás před takovým zdrojem pokroku a blahobytu varují. „Čína v posledních letech zažívala rychlý růstu průmyslu AI a již to vedlo k pozoruhodným ekonomickým a sociálním přínosům,“ říkal.

A nemluvil do větru. Do roku 2022 si Čína v AI zajistila místo číslo jedna v počtu patentů v tomto oboru podaných. Rozsah základního průmyslu AI v Číně už přesáhl 500 miliard yuanů (asi 71,46 miliardy dolarů), když přes 4 200 hlavních čínských firem tohoto odvětví vytváří zhruba 16 procent světové produkce v oboru AI.

Přístavní město bylo uvedenou akci zaplavené. Výstavy a různé akce náležející k tomuto kongresu a veletrhu probíhaly na mnoha místech ve městě, ovšem hlavním dějištěm bylo Národní kongresové a výstavní centrum města, kde hlavní jednání bylo na téma - „Inteligence poskytuje ohromný prostor pro rozvoj a je tahounem trvale udržitelného rozvoje.“

Výstavní prostory zaujímaly 120 000 čtverečních metrů a byly rozděleny do 10 tematických oblastí jako aplikace inovací v informačních technologiích, AI a 5G+ v průmyslovém internetu.

Jde už o dobře zavedenou akci probíhající od roku 2017, kde se vědci, podnikatelé a ekonomové z celého světa v líhni AI v Číně radí o budoucnosti v tomto oboru a nabízí si své špičkové produkty.

Bohužel to probíhá v situaci, kdy washingtonská vláda americké jedničce v rezortu výroby AI čipů, k níž se upírají naděje i těch menších AI společností celého světa, kterým dodává AI čipy stejně jako grafické karty, že udělají stejnou revoluci jako garážové PC firmy v 80. letech, tj. firmě NVIDIA, zakázala vývoz pokročilých čipů na její největší trh – tj. do Číny, což přibrzdí vývoj AI v celém světě a v Americe to silně poškodí její vlastní nejúspěšnější firmy v tomto oboru. Ty jsou ale možná i tam nepříjemnou konkurencí pro někoho privilegovanějšího.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze