Čínou vyvinutý velkokapacitní osobní dopravní letoun C919 se chystá ke svému prvnímu komerčnímu letu ve východočínské Šanghaji, 28. května 2023. Photo: Xinhua

Jednou ze skutečností, na kterou poukazují kritici současných poměrů na Západě jako na doklad o tom, že korporativismus dusící svobodný trh a technický rozvoj vyvolal neo-malthusiánskou kontrarevoluci proti průmyslové revoluci, je fakt, že prudký rozvoj letecké techniky se koncem 20. století náhle zastavil. V civilním letectví velkých dopravních letounů se už déle než generaci nelétá v ničem jiném než letounech Boeing a Airbus v provedeních, jaká se kromě digitální výbavy moc neliší od časů prarodičů dnešní mládeže. Pro každého, kdo by chtěl dosáhnout návratu k dobám rychlého ekonomického růstu a prosperity taženého zvyšováním produktivity výrobních faktorů ve stejném tempu, jaké bývalo za 2. průmyslové revoluce, tj. do 70. let, je to ohromná výzva.

Proto tedy několik ambiciózních společností v 21. století začalo zkoušet tento duopol zlomit. Včetně Japonska, které donedávna patřilo ke špičce světového inovativního vývoje. Ale i Japonsko, které je jedním z hlavních dodavatelů součástí pro firmu Boeing a má ohromný technický potenciál, se svým projektem Mitsubishi Regional Jet zahájeným roku 2008 poté, co se obtížnost takového vývojového projektu ukázala v plné podobě, se svých ambicí roku 2013 vzdalo a projekt jako příliš obtížný zrušilo.

Ne tak Čína, která s projektem velkého dopravního letounu C919 vyvíjeného společností Commercial Aircraft Corporation of China začala roku 2007. Roku 2017 s ním provedla první testovací let. Loni v září čínský úřad civilního letectví vydal povolení k jeho provozování a po několika měsících testovacího provozu u aerolinek proběhl 28. května první skutečně komerční let s cestujícími, takže duopol Boeing – Airbus nad civilním letectvím trvající více než generaci byl tímto konečně zlomen.

Tento letoun se 158 až 168 sedadly (podle třídy) a doletem 4 075 až 5 555 kilometrů patří do stejné kategorie jako Airbus 320 a Boeing 737. Zatím byl nasazen na linku mezi Šanghají a metropolí provincie S’-čchuan, tj. Čcheng-tu, kdy tyto trasy se budou postupně s nasazováním dalších letounů rozšiřovat.

Nasazení tohoto letounu však neznamená jen čistě technický průlom, kdy konečně zase dochází k oživení vývoje velkých dopravních letadel, ale jde i o projev vznikání nových konfigurací v dodavatelských řetězcích a ve vývojových a inovativních kooperacích. Někteří více propagandisticky než fakticky zaměření novináři na Západě spoléhající na ekonomickou naivitu čtenářů tuto skutečnost dokonce zkouší využít k balamucení, že to vlastně není tak moc úspěchem Číny.

Letoun je totiž produktem mezinárodně koordinovaného vývoje a výroby špičkových firem z mnoha zemí. Elektrický systém a podvozek je od Honeywell, letový záznamník od GE, motor od CFM Leap, systém letového řízení od Parker Aerospace, meteorologický radar a simulační systém je od Rockwell Collins a pneumatiky jsou od Michelin.

Nicméně podíváme-li se na letouny Boeing a Airbus jsou to zrovna tak výtvory seskupení mnoha firem vytvářejících různé komponenty s hlavním výrobcem v těžišti tohoto procesu. Výrobci takových věcí jsou vždy těmi, kdo jsou v srdci přediva mezipodnikových vztahů, dodavatelských řetězců a vývojové spolupráce, nikoliv jedinými tvůrci. A stejně, jako kdysi „všechny cesty vedly do Říma“, vedou dodavatelské řetězce k těm, kdo jsou v určitých oborech klíčoví. A evidentně Commercial Aircraft Corporation of China je teď ve světových dodavatelských řetězcích a v předivu vztahů vývojových a inovativních aktivit jedním z mistrů oboru, okolo kterých se vše točí.

Sama samozřejmě musí do celkového vývoje přispět špičkovými konstrukcemi a technologickými procesy i organizací a managementem celého vývojového a výrobního procesu, aby ty ostatní zúčastněné společnosti do toho šly s vizí úspěchu spolu s ní a samy provedly i své části vývoje a konstrukce, protože do C919 nedodávají nějaké své standardní komponenty, nýbrž produkty výzkumu a vývoje prováděného v rámci projektu tvorby C919, na kterém se podílely a pro který provedly nové investice s vidinou, že si pod taktovkou Commercial Aircraft Corporation of China vydobydou nové postavení na světovém trhu.

Je to vlastně úplný obrat globálního dodavatelského řetězce. Donedávna to bývalo vždy tak, že špičkoví výrobci ze Západu, z Japonska aj. byli těmi „mistry“, ke kterým směřoval celý výrobní řetězec, jehož předivo bývá běžně rozprostřeno napříč mnoha zeměmi a kontinenty, pro které ti „tovaryši“ vyráběli a případně i zakázkově vyvíjeli své příspěvky do celého řetězce. „Mistři“ shrábli nejvyšší přidanou hodnotu, zatímco „tovaryši“ pracovali ve mzdě a mistři určovali podobu trhu ve svém odvětví. Čína donedávna, ač byla tím, kdo toho ve světových výrobních řetězcích nejvíce odpracoval, bývala takovým tovaryšem. Teď se zjevně stala mistrem v jednom z technologicky nejnáročnějších oborů na světě a světové firmy jako Honeywell, GE, CFM Leap, Parker Aerospace, Rockwell Collins a Michelin se tlačí, aby mohly být jejími tovaryši a účastnit se jejích vývojových projektů a pod jejím vedením získávat větší tržní podíly.

A i samotný čínský trh je gigantický a po nových C919 lační, kdy lze těžko pochybovat, že i ze zbytku světa bude nemalá poptávka, zvláště v zemích, které potřebují snížit rizika svých dodavatelských řetězců, aby nepocházely ze zemí posedlých sankcemi. A přívětivé ceny, jak to u čínské výroby bývá, se projeví i jinde. Jistě to přiláká řadu firem po celém světě, aby hledaly příležitosti v možnostech zapojit se s jinými skupinami podniků s čínskou účastí ve společném vývoji produktů a dobývání trhů, neboť úspěch C919 jistě není ojedinělá událost, nýbrž je spíše jednou z prvních vlaštovek zvěstujících nové tržní období.

Takto to ovšem funguje, pokud existuje ta globalizace, jak se o ní donedávna básnilo. Nicméně časy se mění a někdejší tovaryši globálních trhů se, jako v tomto případě, mění na mistry. A to někteří namistrovaní politici a korporáti posedlí hegemonií unipolárního světa nemohou přenést přes srdce, a tak hrozí, že se na Commercial Aircraft Corporation of China, která vyrostla na mistra, začne pohlížet jako na „bezpečnostní hrozbu“ jako na Huawei, která také bez povolení vyrostla na špičku v oboru, a na dodávky technologií vyvinutých čistě pro projekt C919 se začne pohlížet stejně jako na dodávky čipů pro umělou inteligenci od společnosti Nvidia do Číny, takže teď této firmě chtějí na čínský, tj. pro ni největší trh, zakázat vyvážet, ač by to mohlo znamenat zavírání továren v USA.

Jenže pokud by k tomu došlo, Čína by si náhradní cesty našla, a stejně jako varoval ředitel Nvidia, tak by to zase více poškodilo domácí firmy v USA aj., snížilo to jejich tržní podíl a konkurenční výhody, než aby to zastavilo vzestup čínských firem na globálním trhu.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze