Vzájemné letité, koloniální vztahy Západu s východem se v mnohých zemích začínají rozpadat. USA se snaží udržet krizi na Ukrajině prostřednictví EU a NATO alespoň do chvíle kdy přezbrojí, doplní na Ukrajinu i nové systémy a pak začnou prostřednictvím Ukrajiny opravdovou ofenzívou proti Rusku, které bude obsahovat informační útoky, zároveň taky útoky politické, přes vnitřní opozici v Rusku a opozici v postsovětských zemích. Když bude Západ cítit výhru přidá se i oficiálně NATO. Když ucítí neúspěch této ofenzívy, tak do konfliktu nevstoupí a USA spolu s severo-atlantickým paktem NATO a EU budou tvrdit, že to je jen podpora za ­»nezávislost« Ukrajiny. Ve hře primárně jsou totiž prezidentské volby v USA, tedy boj o reálnou moc a potenciálně o moc nad světem. Tato návaznost určuje míru agrese a pokryteckou a lživou taktiku boje Západu prostřednictvím NATO v konfliktu na Ukrajině.

V pozadí ovšem dynamicky probíhají paralelně procesy geopolitické. A rozbít teritoriálně, politicky a ekonomicky Ruskou federaci je letitou touhou Západu. Je to však pořád jen cesta. Cíl se totiž nachází až v Číně. Čína totiž za neuvěřitelných 25 let udělala takový skok všeobecného rozvoje, že to USA doslova zaskočilo. Musí si teď v rámci zachování svého statusu nejen udržet status quo, ale dokonce pro zachování své vlastní existence Čínu zastavit. Už jen, že Čína dosáhla vlastního kosmického programu, že gigantickým tempem buduje vlastními technologiemi infrastrukturu, že ovládá a je napřed v 19 strategicky klíčových technologií z 23, že se ujímá role řídícího centra globální ekonomiky a buduje největší a nejpočetnější armádu světa, to znamená, že globální udržitelnost USA se mnoho násobně zmenší, pokud se přímo nezřítí.

A zde je jasné, že vyvolání krize USA na Ukrajině je záměrné a cílené, i když USA tvrdí, že ukrajinská krize je záležitost Ukrajiny a »agresor« je Ruská federace v čele s Putinem. Ve skutečnosti je rozvrat Ruska jen cesta. Přesněji severní cesta přes v dohledné době dobité Rusko, s cílem dokončit tuto primárně významnou geopolitickou misi v Čínské lidové republice. Zde si myslím, že severní cesta do Číny je za současného stavu a kondice USA a Západu absolutně neprůchodná. Pokud nemá Západ připravenou nějakou přímo destruktivní misi s jaderným potenciálem. Protože to už zde bylo, třeba v Hirošimě a Nagasaki. Čína si bude pevně hlídat otázku Tchaj-wanu a nenechá si své teritorium narušovat. Mimochodem USA a spojenecké země NATO musí vnímat například důležitý signál ve formě prohlášení, které nedávno uvedl generálplukovník Li Šang-fu  Ministr obrany Čínské lidové republiky, a ten prohlásil, ať si Západ uvědomí, že vojenská nadcházející spolupráce Ruska a Číny je něco, co tu ještě v historii nebylo. Myslím, že tím je řečeno mnohé.

Roman Blaško