Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci v sídle aliance v Bruselu, 16. června 2023. ČTK/AP/Virginia Mayo

Berlín - Členské státy Severoatlantické aliance na červencovém summitu ve Vilniusu nebudou jednat o formálním pozvání Ukrajiny do NATO, prioritou je udržení ukrajinské nezávislosti a suverenity. Dnes to po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Berlíně prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Řekl také, že dohodnuté investice aliančních států do obrany ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) jsou minimem a nikoli horní hranicí.

"Pokud Ukrajina neudrží svou nezávislost a suverenitu, nebudou mít debaty o jejím členství v NATO smysl," odpověděl Stoltenberg na otázku, zda může Kyjev ve Vilniusu očekávat pozvání do aliance. Poznamenal, že udržení Ukrajiny jako nezávislého státu je prioritou, které se alianční summit bude věnovat. Ukrajina od loňského února čelí ruské invazi.

Stoltenberg uvedl, že dveře aliance pro Ukrajinu zůstávají otevřené, jak ukazuje příklad Finska a Švédska. Finsko se již členem stalo, Švédsku dosud chybí souhlas Turecka a Maďarska. Scholz řekl, že věří, že Švédsko do Vilniusu přijede již jako řádný členský stát NATO.

Generální tajemník NATO rovněž řekl, že o přijetí do aliance rozhodují členské státy a že Rusko v této otázce žádným právem veta nedisponuje.

Kancléř v prohlášení k novinářům varoval, že konflikt na Ukrajině nemusí skončit rychle. "Musíme se připravit, že válka na Ukrajině může pokračovat delší dobu," řekl. Stoltenberg k tomu poznamenal, že situace na Ukrajině se nesmí změnit v zamrzlý konflikt a nesmí skončit mírem diktovaným Ruskem. "Čím více svého území Ukrajina osvobodí, tím silnější hlas bude mít u jednacího stolu," uvedl.

Scholz řekl, že Německo bude Ukrajinu podporovat, dokud to bude nutné. Zároveň zdůraznil, že NATO se nesmí do konfliktu vojensky zapojit. Podle kancléře je aliance garantem bezpečnosti Evropy a Německo jako její člen je připraveno plnit své závazky. Jako příklad uvedl chystané zvýšení investic do armády na dvě procenta HDP, čehož chce Německo dosáhnout v roce 2024.

Větší investice do obrany Stoltenberg ocenil. "Dvě procenta jsou ale minimem a nikoli horní hranicí," dodal. Dvouprocentní cíl Německo podobně jako jiné alianční státy dosud neplní, ač výdaje na zbrojení zvýšilo. Na letošní rok se počítá s investicemi do německé armády v objemu 1,6 procenta HDP.

(CTK)