Čínské projekty kulturního dědictví v zahraničí: Diplomacie velké země prostřednictvím akce

2023-06-21 19:47:10
Sdílej:

Snímek: Turisté fotí v Chau Say Tevoda v Kambodže, 9. prosince 2018. Restaurace chrámu Chau Say Tevoda je projekt, který Číňané podnikli v zahraničí. / CFP

Autor článku Li Liusan (Li Liou-san) je speciální komentátor kulturních záležitostí pro CGTN. Je členem Národního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (ČLPPS) a ředitelem Čínské akademie kulturního dědictví. Článek odráží názory autora.

Čínská snaha o globalizaci svého národního kulturního dědictví začala v roce 1957, po založení Čínské lidové republiky. V tomto průlomovém roce se odborníci z Čínské akademie kulturního dědictví vydali na misi podporovat dva projekty v Mongolsku. Dříve to byli vždy zahraniční odborníci, kteří přijížděli na pomoc Číně.

Desetiletá restaurace kambodžského chrámu Chau Say Tevoda byla prvním projektem, který jsme podnikli v zahraničí. Tehdy jsme čelili výzvě sestavit více než čtyři tisíce rozptýlených kusů chrámu. Rozsah, do jakého měl být obnoven, se řídil mezinárodními úmluvami. V Číně máme také vlastní pokyny pro ochranu přírody, podle kterých je snaha nechat věci tak, jak byly s minimálním zásahem, jako je způsob obnovy Starého letního paláce.

Jedinečné okolnosti v Kambodže vyžadovaly, abychom se od tohoto principu odchýlili, protože chrám Chau Say Tevoda je posvátným místem v srdcích kambodžského lidu. Proto musel být plně obnoven prostřednictvím průzkumu, skenování, digitálního modelování, simulovaného restaurování a tak dále, nakonec bylo kousek po kousku spojeno více než čtyři tisíce komponent chrámu. Tento projekt sloužil jako průkopnická iniciativa, kdy se čínský tým vydal do zahraničí v rámci kulturní výměny a celý proces restaurování proběhl velmi hladce.

Úspěch restauračního projektu Chau Say Tevoda vedl k řadě dalších projektů v Kambodži, včetně restaurace královského paláce Ta Keo a chrámu Preah Vihear.

V průběhu těchto mezinárodních výměn se vždy držíme jednoho principu, kterým je jednat spolu rovně. Tento étos tvoří základ kulturních výměn. Bez rovnosti, respektu a ducha vzájemného učení je obtížné vést skutečnou výměnu. Prostřednictvím našich praktických činností se snažíme demonstrovat profesionální kompetenci, pracovní etiku a ducha spolupráce čínského týmu. V procesu spolupráce je ukazování čínské civilizace skrze skutky mnohem efektivnější než slova.

V roce 2015 jsme rozšířili svou pomoc do Uzbekistánu, kde jsme podnikli dva významné projekty, jeden v náboženské škole a druhý v mešitě. Čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) se během své návštěvy v Uzbekistánu v roce 2016 dokonce setkal s čínskými odborníky pracujícími na restaurování kulturních památek a archeology. Uzbekistán vyjádřil velký respekt k výsledkům naší práce.

Hlavním problémem tehdy bylo zatopení základů způsobené povodněmi. Náš přístup k restaurování založený na principu „minimálního zásahu“ byl obzvláště přínosný při řešení problému zatopení základů způsobeného povodněmi. Nejprve jsme řešili základní příčinu odstraněním stávajících vodních nebezpečí a následně jsme postupně upravovali stavební konstrukci tak, aby byly posíleny nejnebezpečnější části a zároveň jsme kontrolovali další vodní nebezpečí. Tato pragmatická strategie, která je charakteristickým znakem čínské odbornosti, získala vysokou chválu uzbeckých odborníků a mezinárodních organizací v oblasti kulturního dědictví.

Od dubna do května roku 2015 byl Nepál zasažen ničivým zemětřesením. Devítipatrová věž Dharahara utrpěla vážné poškození s částečným zhroucením a vážnou celkovou deformací. Po příjezdu čínští odborníci nejprve sdíleli svůj plán restaurace s místním personálem, určili, co obnovit, co ne a do jaké míry.

Vzhledem k posvátnosti věže pro místní obyvatele byla snaha ji obnovit co nejdříve. V této lokalitě, hned vedle věže, bylo americké staveniště. Pár kroků od malého náměstí leželo japonské pracoviště a za větším náměstím stál projekt OSN. Tuto krajinu lze přirovnat k mezinárodní soutěžní aréně. V současné době je náš projekt jediným, který byl dokončen, ostatní sotva začaly.

Snímek: Nově postavená Dharahara, která byla vážně poškozena masivním zemětřesením v roce 2015 v Káthmándú v Nepálu, 23. dubna 2021. / Agentura Xinhua (Sin-chua).

Hlavním důvodem, proč jsme byli schopni rekonstrukci dokončit tak efektivně, je, že naše filozofie byla dobře sladěna se stavem věže. Vyčistili jsme všechny komponenty zasypané v sutinách a co nejvíce jsme je znovu použili, což vedlo k opětovnému využití do 85 procent. Navíc jsme využili špičkové technologie jako 3D skenování, digitální modelování, letecké fotografie pořízené drony a virtuální montáž. Nakonec byl projekt naprostým úspěchem, kdy Nepál chválil obnovu věže Dharahara jako zářivý příklad naší mezinárodní spolupráce.

Ve všech našich projektech mezinárodní spolupráce, zejména v zemích podél Pásma a stezky, klademe velký důraz na komunikaci s místními odborníky a pracovníky. Vždy vytváříme prostředí, kde mezi sebou velmi dobře komunikujeme, podobně jako rodina.

Tato kulturní a civilizační výměna je realizována prostřednictvím naší každodenní práce. Příběh Číny vyprávíme prostřednictvím akcí a prosazujeme čínskou diplomacii velké země prostřednictvím diplomacie kulturního dědictví.

Čínský institut pro inovace a rozvojovou strategii také přispěl k tomuto článku.

 

Ta 

Our Privacy Statement & Cookie Policy

By continuing to browse our site you agree to our use of cookies, revised Privacy Policy. You can change your cookie settings through your browser.
I agree