Muž stojící u národních vlajek účastníků 10. Arabsko-čínské business konference v Rijádu v Saúdské Arábii 11. června 2023. Photo: VCG

Arabské země mají značné ambice vlastního vyváženého rozvoje, kdy chtějí svoji ekonomickou základnu rozšířit na vyvážené portfolio průmyslových oborů a ne stát jen na těžbě uhlovodíků. Dost dlouho byly výsledky velice omezené. V poslední době, jako všude v rozvojových zemích, se ale úsilí o industrializaci začalo značně dařit. Jedním z hlavních tahounů rychlé industrializace globálního Jihu je Čína. Ta si sama prošla úspěšnou cestou od rozvojové země k průmyslové mocnosti s postavením největší dílny světa. A nyní svůj rozvojový model úspěšně vyváží ke svým zahraničním partnerům i do zemí, kde se v celém poválečném období industrializace přes všechny rozvojové pomoci ze Západu nedařila, jako v zemích subsaharské Afriky.

A když se to daří v Africe, proč by se industrializace neměla dařit v kultivovaných arabských zemích, jež mají navíc spoustu investičních prostředků, které však z nedostatku jiných příležitostí vkládaly spíše do Západního trhu. Ovšem dnes, když probíhá rychlý rozvoj Číny spolu s rychlým rozvojem dalších zemí, které s Čínou na svém rozvoji spolupracují, mají arabské ropné země i hojnost investičních příležitostí v těchto rozvojových projektech a nejen to. Když mají dobré partnery, mohou značné prostředky investovat i do vlastní industrializace.

A tak, když se přidají k vizím globálního rozvoje sdílené budoucnosti lidstva prosazovaným Čínou, tak se arabská industrializace najednou daří. Proto pravidelně probíhají i Arabsko-čínské business konference. Letos počátkem měsíce proběhla v Rijádu v Saúdské Arábii už 10. a zatím největší taková konference pod heslem „Spoluprací k prosperitě“, kdy se rokovalo o hospodářství, obchodu a investicích za účelem řešení společných zájmů jak arabských zemí, tak Číny.

Sjelo se na ni asi 3 000 účastníků včetně více než 150 mluvčích z řad vládních činitelů, investorů a vůdců business z 16 průmyslových odvětví. A zdejší země jsou ohledně perspektivy své úspěšné industrializace velice optimistické. Optimismus je až takový, že se zde hojně ozývají hlasy, že arabské země brzy nahradí na světovém trhu jako průmysloví mistři Evropu, dokonce i současný vůdce Saúdské Arábie o takovéto ambici otevřeně mluví. A v době, kdy Evropě skutečně hrozí de-industrializace a nedaří se jí investiční strategie, v níž by rostl jak reálný průmysl, tak se zvyšovala udržitelnost v souladu s energetickou bezpečností, tak v arabských zemích rostou špičkové strojírenské podniky atp.

Na konferenci probíhala řada sezení a diskusí o mnoha tématech od investic, přes rozvoj Čínou podněcované iniciativy Pásu a cesty (BRI) zvané Nová Hedvábná stezka, do které se Střední východ silně zapojuje, zvláště teď po Pekingem zprostředkovaném Íránsko-Arabském usmíření, ale rokovali i o spolupráci na čistých energiích stejně jako na zajištění dodavatelských řetězců ropy a plynu, nebo o sektorech turistiky a zábavního průmyslu, ovšem i o rozvoji finančních trhů a investic na kapitálových trzích.

Tato business konference proběhla jen několik měsíců po summitu státníků Číny s arabskými zeměmi na konci loňského roku, která bývá považována za určitý předěl, kdy ekonomická kooperace obou těchto stran přešla na novou úroveň.

Obchod mezi Čínou a Arabskými zeměmi roku 2022 překročil 430 miliard $. Spolupráce obou stran už probíhala v rámci iniciativy BRI a přispívala k růstu a oživení po pandemii i přes ekonomické potíže spojené s Ukrajinskou krizí. Nárůsty čínské ekonomiky znamenaly značný nárůst poptávky po produkci arabských zemí. Pro ty je teď Čína jako největší spotřebitel ropy a plynu na světě klíčovým odběratelem, je však i největším dodavatelem průmyslového a spotřebitelského zboží na Střední východ a partnerem v důležitých infrastrukturních a průmyslových projektech.

Letos probíhají i určitá institucionální vylepšení mezivládní spolupráce, jaká takový rozsah ekonomické kooperace vyžaduje, když spolupráce na infrastrukturách, energetice, financích a budování struktur informačních technologií už vyžaduje větší součinnost vládních institucí než běžné obchodování s komoditami.

Např. hlavní aktér současného arabského ekonomického obrození Saúdská Arábie, největší vývozce ropy na světě a největší arabská ekonomika realizuje svoji Vizi 2030, podle níž má přestat být jen ropnou zemí a má se stát významnou průmyslovou ekonomikou, která bude na světových trzích nahrazovat uvadající evropský průmysl. A věří, že ve spolupráci s Čínou je dobrá šance, aby se to podařilo. Saúdská Arábie však není v těchto ambicích sama. Tyto ambice mají prakticky všechny ropné země oblasti.

A možnosti, jak Saúdové a ostatní mohou takové ambice naplnit a provést transformaci svých ekonomik momentálně zkoumají i čínské instituty, které se rozvojovými možnostmi různých zemí zabývají a mají o této problematice dobré znalosti.

Loni Saúdská Arábie dodala Číně 87,49 milionů tun ropy, tj. v průměru 1,75 milionů barelů denně, čímž si Saúdové drží pozici největšího dodavatele této komodity pro Čínu a letos to bude bezpochyby pokračovat a toto ropné království si svůj status hlavního dodavatele udrží.

A Čína je naopak hlavním dodavatelem mj. technologií obnovitelných energií do Saúdského království. Možná se někomu může zdát divné, že by se ropnému království nějak moc obnovitelné energie vyplácely, ale jsou tam rentabilnější než třeba v EU. Třeba fotovoltaické zdroje v pouštních zemích nezabírají plochu jinak využitelné půdě a mají přes den jen málo přerušovaný sluneční příkon. A když třeba chcete pohánět zavlažovací čerpadla někde v odlehlé oáze tak se čínská sluneční elektrárna moc hodí a vyplatí.

Čína tedy se Saúdskou Arábií a dalšími zdejšími zeměmi hojně spolupracuje na energetické spolupráci všeho druhu. A zároveň arabští investoři mají značný zájem o investice do Číny, zejména v průmyslových odvětvích navazujících na dodavatelské řetězce, jichž jsou arabské země součástí. Např. saúdský ropný gigant firma Aramco se v březnu rozhodl, že koupí 10 procent podílu v čínské petrochemické společnosti Rongsheng Petrochemical Co sídlící v Shenzhenu, neboť se chce šířeji ve svém dodavatelském řetězci uchytit a čínský trh je extrémně přitažlivý.

Následně v květnu Aramco též uzavřelo smlouvu s Baosteel a s veřejným investičním fondem PIF, v níž se zapojí do budování saúdského průmyslu v jiných oborech. Vzniknout má nový závod na výrobu ocelových plechů s kapacitou 1,5 milionu tun ročně, kdy výroba oceli na začátku tohoto procesu má mít oproti standardní ocelárně o 60 procent nižší produkci CO2. To je dost pozoruhodné, uvážíme-li, že výroba jakéhokoliv technického železa je takovou uhlíkovou chemií.

Evropa tedy, nemá-li být ze svého místa v průmyslových dodavatelských řetězcích sesazena Středním východem, jak se na to zdejší země chystají, má inspiraci, jak postupovat a s kým spolupracovat, má-li se vrátit k ekonomickému růstu a k špičkovému tržnímu postavení v pokročilých průmyslech.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze