Profesor William Paul Cockshott je známým marxistickým myslitelem, levicovým ekonomem a počítačovým vědcem, který působí na univerzitě ve skotském Glasgow. V roce 2014 navštívil Prahu, kde uskutečnil několik přednášek a prezentoval tam také svou knihu s názvem Kybersocialismus. V červnu 2023 poskytl CMG exkluzivní rozhovor.

Vědec Paul Cockshott (vlevo) v roce 2014 v Praze.

Jak vnímáte hospodářský vzestup Číny za poslední dvě dekády?

Víte, takový rychlý růst spočívá v několika faktorech. Za prvé Čína byla schopna udržet obrovské procento HDP plynoucí jako akumulace. Ten dosáhl svého vrcholu na přibližně 45 % HDP. Tato rychlá akumulace se opírala o výsledky dřívější revoluce, která znárodnila půdu a převedla velkou část průmyslu do státního vlastnictví. Výsledkem bylo snížení podílu národního důchodu, který se stal neproduktivní luxusní spotřebou ve srovnání s jinými společnostmi ve stejné fázi industrializace. Nižší úroveň neproduktivní spotřeby byla předpokladem rychlé akumulace.

Nesmíme zapomenout také na to, že Čína, stejně jako Japonsko před 40 lety, měla přístup k externím technologiím. Číňané toho dosáhli podporou zahraničních, zejména japonských, přímých investic do výroby.

Co zmíněný přístup k externím technologiím Číně umožnil?

Umožnilo to přesun japonské a americké průmyslové techniky do země. To znamená, že Čína netrpěla po roce 1990 západním embargem na technologie, kterým byl SSSR vystaven během studené války. Během 30. let 20. století také SSSR dosáhl velmi rychlé akumulace a rychlého importu technologií z USA. Ve studené válce to bylo zablokováno.

Čína klade také velký důraz na vzdělávání a výzkum, viďte?

Samozřejmě. Čína byla donedávna nejlidnatějším státem na Zemi. To umožňuje obrovské vnitřní úspory z rozsahu, kterým menší národy nemohou konkurovat. Toto je zvláště důležité ve výzkumu a vývoji. Jeho velikost znamená, že právě tato země školí více vědců a inženýrů, než kdekoli jinde ve světě. V důsledku toho se těžiště průmyslového výzkumu a vývoje přesouvá do Číny, která se stává vedoucí zemí pro vědecké práce a patenty.

V mainstreamových médiích v Evropě nebo i jinde se o Číně často píše v negativním smyslu. Proč?

Evropa ekonomicky předběhla Čínu v 19. století, na jehož konci Evropa a její kolonie osadníků ovládly svět ekonomicky i politicky.

Posun směrem dolů, kdy Evropa zaujala až třetí místo ve světě, vyvolává nelibost, kterou zmiňujete.

Jste marxistickým myslitelem a známým spisovatelem, mimo jiné spoluautorem knihy s názvem Kybersocialismus, ve které se zabýváte modelem společnosti, založené na společenském vlastnictví výrobních prostředků. Připravujete další knihy s podobnou tématikou?

V posledních letech mi vyšly tři knihy, které se zabývají podobnými tématy. Mají název Výpočet a jeho limity, Jak funguje svět a Ekonomické plánování v době klimatické krize. Také píšu knihu, která bude publikována na podzim a má název Materialismus od starověku po moderní dobu. Další moje knihy jsou k dispozici na webu Amazon.co.uk:paul cockshott.

Ve vzpomínané knize s názvem Kybersocialismus, která byla přeložena také do čínštiny, navrhujete zavést místo peněz pracovní kredity. Proč je to pro většinu lidí nesrozumitelné? Nemají takovou fantazii anebo si třeba nepřejí sociálně spravedlivější svět?

Víte, myslím si, že důvod, proč je nyní problém zavést pracovní kredity je ten, že lidé jsou dnes příliš vzdáleni soběstačnosti. V 19. století, kdy je Robert Owen prosazoval, byla tato myšlenka snadno pochopitelná, protože velká část dělnické třídy byli nebo ještě nedávno byli samostatně výdělečně činní živnostníci. V té době měl jeho nápad své kouzlo v jednoduchosti, který byl podpořen standardní ekonomií té doby od Richarda a Smitha, kteří se shodli, že práce je zdrojem hodnoty.

Navštívil jste někdy Čínu? Pokud ano, jaký byl váš nejsilnější zážitek?

Ano, byl jsem v Číně, ale jen jednou, a to v Šanghaji. Rychlý rozvoj města a jeho moderní dopravní systémy na mě silně zapůsobily.

Plánujete někdy znovu navštívit Prahu? Třeba v rámci vaší další zajímavé přednášky?

Rád bych Prahu znovu navštívil, ale u takových návštěv jsem závislý na pozvánkách, abych mohl na přednáškách promluvit.

Radovan Rybák, zvláštní korespondent CMG v Praze