Mezi největšími ekonomikami světa to jiskří. Ačkoliv je to nedávno, co do Pekingu zavítal ministr zahraničí spojených států, a mluvilo se o tom, že rozhovory dopadly dobře, na diplomatické, ekonomické i vojenské úrovni to nyní ale opět skřípe. Zatím, co diplomatické potyčky jsou jen střelbou slov, ekonomické sankce mají mnohem zásadnější dopad. Ovšem řinčí se i skutečnými zbraněmi.

Do Pekingu zavítala ministryně financí USA Janet Yellenová. Přijíždí ale ve chvíli, kdy mezi USA a Čínou vzniká napětí kvůli omezování hi-tech vývoje ze strany USA. Přitom právě hi-tech inovace jsou hlavním motorem průmyslového rozvoje Číny. Moderní výzkum a vývoj se neobejde bez výkonných počítačů a robotů a ty se zase neobejdou bez čipů. Jenže Waschington omezil Číně přístup k pokročilým procesorovým čipům a dalším technologiím. Tvrdí, že to dělá z bezpečnostních důvodů, aby tyto čipy nebyly používány ve vojenském průmyslu. Přitom je na ně navázáno mnoho jiných, pro hi-tech rozvoj v Číně běžných moderních civilních firem.

Čína v reakci na to uvalila omezení na vývoz dvou vzácných kovů, galium a germanium, které jsou používané v počítačových čipech a solárních článcích. Ty se vyrábějí všude ve světě, hlavním a většinovým dodavatelem těchto nezbytných vzácných kovů pro jejich výrobu je ale Čína. Kontroly galia a germania mají »zajistit národní bezpečnost«, uvedlo čínské ministerstvo obchodu.

»Čína zasáhla americká obchodní omezení tam, kde to bolí,« řekl agentuře Reuters Peter Arkell, předseda Global Mining Association of China. Oznámení přišlo v předvečer Dne nezávislosti USA a těsně předtím, než americká ministryně financí Janet Yellenová odletěla směr Peking.

Pro USA, ale i několik evropských států je to citelný zásah. Firmy, které jsou na dodávkách z Číny závislé, se teď snaží tyto kovy nakoupit do zásoby, než omezení vejde 1. srpna v platnost. Zájem o ně také zvyšuje na trhu jejich cenu.

Ze strany Číny nejde ale jen o krok, který by byl proveden ve snaze pomstít se. Naopak je to významný krok, který má jasně ukázat sílu a pozici Číny. »Omezení je jasně načasováno tak, aby vyslalo nepříliš nenápadnou zprávu Bidenově administrativě, že Čína drží významné karty, pokud jde o vstupy do polovodičového, leteckého a automobilového průmyslu, a může a bude stále více ochotna působit bolest americkým společnostem.« řekl Paul Triolo, senior viceprezident pro Čínu ve strategické firmě Albright Stonebridge pro Reuters. Tento krok by měl tak Číně zajistit silnější vyjednávací pozici.

Diplomatické řinčení zbraněmi

V době, kdy americká ministryně financí přistála v hlavním městě Číny, byl prezident Si Ťin-pching mimo Peking, přesněji na inspekci provincie Jiangsu. Ministryně Janet Yellenová po příletu do čínské metropole ministryně uvedla, že si USA přejí mít s Čínou »zdravé hospodářské soutěžení«.

Při schůzce s čínským premiérem Li Qiangem Yellenová uvedla, že USA neusilují o »oddělení« a jsou ochotny realizovat konsenzus ze schůzky na Bali, kterého dosáhly obě hlavy států s Čínou, s cílem podpořit komunikaci, vyhnout se nedorozuměním způsobeným rozdíly a posílit spolupráci při makroekonomické stabilizaci a řešení globálních problémů.

Den před tím ale mluvila jinak, když prohlásila, že: »Přijmeme opatření na ochranu naší národní bezpečnosti, když to bude nutné.«

Čínský prezident Si Ťin-pching ale na to ihned reagoval, když vyzval armádu, aby byla odhodlána bojovat a zlepšila svou schopnost vést »skutečné boje«. Prezident to podle agentury AFP řekl při návštěvě armádních jednotek v Nankingu.

Chce Čína válku?

Výrok o potřebě výcviku a zlepšování armády ke schopnosti zvítězit v západních médiích opět rozvířil debatu o tom, že se Čína chystá na velkou válku. Ano, je pravda, že Čína navýšila obranný rozpočet o 7,2 procenta. A představila nové zákony o vojenské připravenosti, nebo nové protiletecké kryty ve městech na druhé straně průlivu u Tchaj-wanu.

Pokud se ale na problém podíváme v celosvětovém kontextu, dává Čína na obranu zhruba jen třetinu toho, co každý rok dává na obranu USA. Sečteme-li výdaje na obranu celé NATO, a porovnáme-li ekonomiky USA, EU a Číny, kdy Čína je druhou největší ekonomikou světa, jsou její výdaje na zbrojení prakticky pakatel.

Čína ale vidí závody ve zbrojení, které už několik let probíhají mezi všemi zeměmi. A také velmi dobře vnímá, co se ve světě děje. Není pak divu, že označila premianta ve zbrojení za hlavní ohrožení. »Západní země v čele se Spojenými státy proti nám provádějí zadržování ze všech stran, obkličování a potlačování, což přineslo bezprecedentně vážné problémy pro rozvoj naší země. S nepřítelem je třeba mluvit jazykem, kterému rozumí, a použít vítězství k získání míru a respektu,« stojí v jedné ze zpráv čínského parlamentu.

Ovšem válka, či dokonce její přímé vyvolání není něco, o co by Čína skutečně stála. Pro tuto zemi je mnohem důležitější ekonomická prosperita a úspěšné obchodování, které přinese zisky pro další modernizaci a rozvoj. A to se ve válečném stavu udržuje složitě. Proto je pro ni mnohem smysluplnější a také efektivnější prosazovat se na ekonomické úrovni. Stejnými zbraněmi, jako to dělá západ – sankcemi a omezeními. Jde prakticky o navracející se bumerang. Jen s tím rozdílem, že Čína své kroky dělá uvážlivě tak, aby byly jasné a varující, citlivé ale jen pro úzkou skupinu a přitom si nechala manévrovací prostor pro oboustranně výhodnou domluvu.

Helena KOČOVÁ