Předseda strany PRO Jindřich Rajchl je toho názoru, že politika všech azimutů, čili snaha udržovat si velmi dobré vztahy se všemi zeměmi, je správnou politikou.

»Sám jsem patřil k lidem, kteří nedokázali prohlédnout zločinnou podstatu komunistického režimu. Ani jsem si nedokázal představit jinou alternativu komunistické moci. Tohoto období mé nevědomosti mohu pouze litovat, ale nebojím se to přiznat a poučil jsem se z toho.« Víte kdo to řekl a kdy?

Ano, vím. Pan prezident na tryzně při připomínce obětí zločinů komunismu, která spadá na den popravy Milady Horákové.

Je možné, aby někdo byl nevědomý?

To přece nikdo nemůže myslet ani na vteřinu vážně. Vždyť je to prostě bezbřehý kariérismus, který tady bohužel pan prezident předvádí. Jemu jde vždycky jenom o to, aby se vyšplhal co nejvýše na společenském žebříčku a je mu úplně jedno, přes jakou stranu to bude. Nejsmutnější na tom je fakt, že kdyby tady neproběhl rok 1989 a zůstal komunistický režim, tak on byl možná dneska prezidentem také, protože udělal kariéru v té straně. On z ní neodcházel proto, že prohlédl. On odcházel proto, že KSČ už nebyla u moci, a věděl, že by pro jeho kariéru nebylo dobré v ní setrvávat. To je jednoduše bezpáteřní přístup, který já v žádném případě nemohu u prezidenta hledat. Hledám prezidenta pevných názorů, které můžou být třeba i kontroverzní a vyvolávat diskuze, ale rozhodně ne člověka, který převléká kabát podle toho, kdo je zrovna u moci. A s trochou nadsázky řeknu, že kdyby tady zítra byli Číňani, tak on řekne, že jeho celoživotním hrdinou byl Mao Ce-tung. Takže tohle jsou věci, které k prezidentovi jednoduše nepatří a za mě je to bohapustá výmluva, která nemá s realitou vůbec nic společného.

Když už jste se dotkl Číny, tak podle nové vládou schválené bezpečnostní strategie ČR je samozřejmě největší hrozbou Rusko, zatímco Čína je pojmenována jako »systémová výzva vůči demokratickým zemím«. Kdo je hrozbou podle strany PRO?

Největší hrozbou v současné době je naše nekompetentní vláda složená z lidí, kteří opravdu nepracují pro tuhle zem, kteří ohrožují její stabilitu, ohrožují stabilitu veřejných rozpočtů. A jsou to lidé, kteří se chovají naprosto nezodpovědně. Stabilitu naší země a potažmo i bezpečnost ohrožuje destabilizace veřejných financí, to, že naše země ekonomicky strádá a není tam žádný výhled na zlepšení, protože konsolidační balíček je jeden velký blábol, kde není nic pravdivého. Skutečně se nedá říci nic jiného, než že největším bezpečnostním ohrožením v České republice je v tuto chvíli vláda Petra Fialy.

A z hlediska zahraniční politiky?

To je samozřejmě těžká otázka, ale já bych se inspiroval projevem Roberta Fitzgeralda Kennedyho, prezidentského kandidáta ve Spojených státech amerických, který ohlásil svoji kandidaturu za Demokratickou stranu. Říkal, že právě tuhle mentalitu »my proti někomu« a »my proti nim« musíme opustit. Že není dobré hledat neustále nějakého nepřítele a proti němu se vymezovat, protože to způsobuje konfrontaci a v konečném důsledku vede ke zvyšování napětí a k válkám. To znamená – já nechci mít žádného nepřítele, já si přeji mít korektní partnerské vztahy ideálně se všemi zeměmi, které na světě jsou, a chovat se jako opravdu zodpovědný partner, a dodávám ještě slovo rovnocenný, nikoli vazal. Jsem toho názoru, že politika všech azimutů, čili snaha udržovat si velmi dobré vztahy se všemi zeměmi, je správnou politikou. A koneckonců, když vidíme, jak se k Číně staví pan Macron nebo pan Blinken, tak zjišťujeme, že touto strategií postupují ostatní státy, jenom my ne. Takže pojďme, prosím, opustit snahu hledat neustále nějaké nepřátele. To podle mého názoru není vůbec správný přístup. Já bych naopak chtěl mít ze všech zemí přátele a korektní obchodní partnery.

Petr Kojzar