Spisovatel Milan Kundera (na nedatovaném archivním snímku). ČTK/Gallimard

Paříž/Praha - Ve věku 94 let v úterý ve svém pařížském bytě zemřel český spisovatel Milan Kundera, mezinárodně proslulý autor, který svým dílem zasáhl několik generací čtenářů a jehož romány už nyní patří ke kánonu světové literatury. Jeho umělecký odkaz dnes ocenili kolegové i odborníci a také domácí i zahraniční politici, včetně českého prezidenta Petra Pavla a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Nekrology otiskla světová média a minutu ticha držela česká Poslanecká sněmovna i Evropský parlament. Kundera, který skoro polovinu života strávil ve Francii a své knihy psal v posledních desetiletích francouzsky, vyjádřil podle své manželky Věry přání, aby byl pohřben v rodném Brně.

Kundera debutoval jako básník sbírkou stalinistické poezie, proslavily ho ale zejména romány a eseje. Nejznámější jsou zřejmě knihy Žert a Nesnesitelná lehkost bytí či soubor povídek Směšné lásky, které v originále napsal česky. Mezi další česky psané romány patří Valčík na rozloučenou, Kniha smíchu a zapomnění či Nesmrtelnost. Z francouzsky psaných textů, které se nově objevují i v českých překladech, kritiky zaujaly například romány Pomalost, Nevědění nebo Slavnost bezvýznamnosti, který vyšel jako poslední před deseti lety.

Kundera, kterého lze označovat za českého i francouzského spisovatele, po odchodu z Československa do Francie v roce 1975 ve své nové vlasti zdomácněl. Jeho knihy vydávalo renomované nakladatelství Gallimard a vycházely i v četných překladech. Podle Moravské zemské knihovny, která pečuje o spisovatelovu knihovnu a archiv, Kunderovy texty vyšly v 54 světových jazycích ve více než třech tisícovkách vydání. Jeho jméno opakovaně figurovalo mezi favority na zisk Nobelovy ceny za literaturu a podle literárních vědců je jedním z mála autorů českého původu, kterým se podařilo plně proniknout do světové literatury.

Spisovatel, který chtěl po vzoru Gustava Flauberta "zmizet za svým dílem a zřeknout se role veřejné osobnosti", odmítal od konce 80. let poskytovat rozhovory a žil v ústraní. Do veřejného prostoru jeho jméno v jiných než literárních souvislostech proniklo například v roce 2008, kdy týdeník Respekt publikoval článek o udání západního agenta, jehož se Kundera údajně dopustil v roce 1950. Debaty se vedly i o tom, proč Kundera tak dlouho otálel s povolením vydávat své francouzsky psané knihy v češtině.

Kunderu dnes jako jednoho z nejvýznamnějších českých autorů minulého století ocenil mimo jiné český prezident Petr Pavel. Premiér Petr Fiala zase připomněl, že Kundera "dokázal oslovit celé generace čtenářů napříč všemi kontinenty a dosáhl světové proslulosti", ministr zahraničí Jan Lipavský zdůraznil, že Kundera jako spisovatel dobyl svět.

Francouzský prezident Macron vzdal zesnulému spisovateli hold na závěr summitu NATO ve Vilniusu, kde připomněl jeho esej Unesený Západ. Na twitteru pak napsal, že Kunderovo dílo, které se vztahuje k univerzálním hodnotám, se stalo soudobou klasikou. Francouzská ministryně kultury Rima Abdul Malaková napsala, že zemřel jeden z nejsilnějších hlasů evropské literatury, který pomáhal čtenářům zorientovat se v absurditě světa a odhalit jim, kým jsou. Jako největšího Evropana mezi spisovateli ocenila Kunderu i starostka Paříže Anne Hidalgová, podle premiérky Élisabeth Borneové bude psaní a hlas českého spisovatele světu chybět.

Nekrology česko-francouzského spisovatele dnes otiskla média prakticky po celém světě, včetně deníků The New York Times, The Guardian, Die Welt, La Repubblica, Le Monde či El País. Jejich autoři zdůrazňují zejména Kunderovo rozkročení mezi dvěma kulturami, filozofický přesah díla i to, jak se v něm zrcadlí dějiny 20. století. Připomínají také Kunderův přerod z prorežimního básníka a nadšeného komunisty ve veřejně činného intelektuála, který ve svých dílech pranýřoval totalitní mocenský systém, což mu vyneslo zákaz publikování a přivedlo ho k emigraci.

Čeští literární vědci na Kunderovi oceňují zejména jeho schopnost odvodit z osobní zkušenosti univerzální témata, které mají obecnou platnost. Podle šéfredaktora nakladatelství Host Miroslava Balaštíka jím je například střet člověka a dějinné moci. Literární vědec Jakub Češka se domnívá, že Kunderova tvorba je výjimečná intelektuálním vhledem, širokým kulturním přesahem a empatií, a proto bude ještě dlouho aktuální.

Kundera v roce 2019 opět přijal české občanství a se svou vlastí díky přátelům udržoval styky až do své smrti. V roce 2010 obdržel čestné občanství Brna, kde od letošního dubna nově sídlí jeho knihovna. V ní dnes vzniklo pietní místo s kondolenční knihou, ta bude k dispozici také na českém velvyslanectví v Paříži a v pražském Francouzském institutu.

Kundera oslovil generace čtenářů a dosáhl světové proslulosti, uvedl Fiala

Kundera dokázal oslovit generace čtenářů napříč všemi kontinenty a dosáhl světové proslulosti. Zůstává po něm pozoruhodné beletristické, ale i významné esejistické dílo, sdělil ČTK premiér Fiala (ODS). Podle prezidenta Pavla byl Kundera spisovatelem světového formátu, jehož osud symbolizuje historii Česka ve 20. století. Jeden z nejvýznamnějších českých autorů minulého století zemřel v úterý ve věku 94 let. K jeho úmrtí se vyjadřují i další politici, vyzdvihují přitom kvality a dosah Kunderova díla. Sněmovna uctila spisovatelovu památku minutou ticha.

"Milan Kundera byl spisovatel, který svým dílem dokázal oslovit celé generace čtenářů napříč všemi kontinenty a dosáhl světové proslulosti. Úzce byl spjat s Brnem, i když ze své země musel z politických důvodů odejít. Zůstává po něm nejen pozoruhodné beletristické, ale i významné esejistické dílo," napsal Fiala ČTK. Upřímnou soustrast vyjádřil Kunderově manželce Věře.

Prezident na twitteru napsal, že Kundera byl spisovatel světového formátu. "Ovlivnil celé generace doma i v zahraničí. Svým životním osudem symbolizoval pohnutou historii naší země ve 20. století. Kunderův odkaz bude dál žít v jeho dílech," uvedl Pavel.

Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) ztrácí Kunderovou smrtí česká i světová literatura jednoho z nejvýraznějších současných spisovatelů. "Jeho přemýšlení o základních hodnotách evropské kultury, jeho zájem o jedince, jeho vklad do dějin světového románu je a zůstane nepřehlédnutelný. Upřímnou soustrast," uvedl Baxa na twitteru.

Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš ČTK napsal, že ho zpráva velice zasáhla. Připomněl své setkání s Kunderou z roku 2018 v Paříži. "Poznal jsem tam skvělého člověka, který svým dílem proslavil Českou republiku jako nikdo jiný. Jsem rád, že tenkrát souhlasil s tím, že znovu přijme české občanství, a to i přesto, že mu řada lidí celé roky házela klacky pod nohy. Milana Kunderu považuji za našeho největšího spisovatele," napsal.

Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) na twitteru uvedl, že Kundera byl autorem jeho dospívání. "Směšné lásky, Žert, Nesmrtelnost… Tituly, které jsem přečetl za jednu noc a opakovaně se k nim vracel. Život Milana Kundery odráží složité 20. století. Jeho literární kvality a světovost díla jsou ovšem nezpochybnitelné. A budou žít dál," napsal.

Další z místopředsedů vlády Vlastimil Válek (TOP 09) označil Kunderu za velikána české literatury. "Svou tvorbou dokázal oslovit celý svět. Čest jeho památce. Dodnes vzpomínám na to, jak jsem na gymnáziu četl jeho texty, které nám tajně půjčoval náš češtinář," uvedl. Předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ocenila román Žert. "Vadil komunistickému režimu, protože jej brilantně vylíčil. Čest památce Milana Kundery, velkého světového spisovatele," napsala.

Kunderova tvorba podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) ukázala, jak složitý i směšně jednoduchý život umí být. "Čest památce jednomu z nejvýraznějších spisovatelů, který ve světě literatury zanechal nesmazatelnou stopu," napsal Vystrčil.

Ministr Lipavský (Piráti) uvedl, že Kundera jako spisovatel dobyl svět. "I když strávil značnou část života v exilu, byl jedním z našich nejznámějších rodáků vůbec. Jeho knihy jsou světovou klasikou. Upřímnou soustrast rodině, přátelům i příznivcům jeho tvorby," napsal.

(CTK)