Od 11. července místního času se v Litvě koná summit NATO. Kromě stěžejního tématu situace na Ukrajině se jednání již druhý po sobě jdoucí rok účastní vůdci Japonska, Jižní Koreje, Austrálie a Nového Zélandu, čímž se znovu vyhrotilo téma rozšíření vlivu NATO do oblasti Asie a Tichomoří. Podle zpráv japonských médií byl kvůli odporu Francie odložen plán NATO na otevření první asijské styčné kanceláře v Japonsku, o kterém se původně mělo jednat na summitu, až na podzim. Analytici se však domnívají, že pod vedením Spojených států se záměr NATO rozšířit sféru svého vlivu na Asii a Tichomoří nezmění.

Již v lednu 2006 Victoria Nulandová, tehdejší velvyslankyně USA v NATO, poprvé předložila myšlenku „globálního partnerství“ a pokusila se rozšířit globální vliv NATO vytvořením mechanismu spojení s Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií a Novým Zélandem. V roce 2009 NATO zahájilo „plán spolupráce na vyžádání“, aby podporovalo spolupráci mezi NATO a čtyřmi asijsko-pacifickými zeměmi podle jejich příslušných potřeb. V následujících 10 letech se v důsledku obtížného přizpůsobování strategického zaměření USA na Asii a Tichomoří proces rozšiřování vlivu NATO do oblasti Asie a Tichomoří zpomalil. V roce 2022 se „Nový strategický koncept NATO“ poprvé zmínil o Číně a jasně označil Čínu za „systémovou výzvu“ a použil to jako záminku k urychlení procesu rozšíření vlivu NATO do oblasti Asie a Tichomoří.

Když se podíváme zpět do historie, zjistíme, že „rozšiřování vlivu NATO do oblasti Asie a Tichomoří“ je tah pro „prodloužení života“ NATO pod vedením Spojených států pomocí vytvoření krize v asijsko-tichomořské oblasti a tím posílení své moci. Jde o klíčový krok ve snaze NATO pokročit směrem ke globalizaci. V tomto procesu prochází patologický koncept transformace asijsko-tichomořských zemí v západním stylu, důsledky čehož si lze domyslet.

Na Středním Východě napadly koaliční síly NATO v čele se Spojenými státy Afghánistán a Irák a zahájily letecké útoky na Libyi, což přineslo místním lidem vážné katastrofy. Pokud NATO zasáhne do asijsko-tichomořské oblasti a „pozápadní“ vnitropolitické principy a hodnoty asijsko-tichomořských zemí, nevyhnutelně to povede k rozsáhlému odporu, krizi a nepokojům.

Nedávno mnoho lidí v Japonsku a Jižní Koreji uspořádalo shromáždění na protest proti vojenskému napětí vyvolanému NATO a proti rozšiřování vlivu NATO do oblasti Asie a Tichomoří. Bývalý australský premiér Paul John Keating vydal prohlášení kritizující „provokativní postup NATO na východ“ do Asie a „vyvážení jedu vzájemných bojů do Asie“. Francouzský prezident Emmanuel Macron jednou o NATO řekl, že je „mozkově mrtvé“, a jasně se postavil proti zřízení styčného úřadu NATO v Japonsku.

Asijsko-tichomořská oblast je oblast pro spolupráci a rozvoj, nikoli šachovnicí pro soutěž velmocí. NATO v čele se Spojenými státy chce zkopírovat tzv. „evropské zkušenosti“ do asijsko-tichomořské oblasti, ale ve skutečnosti chce zkopírovat rozdělení a konfrontaci do této oblasti a lidé v tomto regionu s tím nikdy nebudou souhlasit. Chce „přežít“ prostřednictvím rozvrácení asijsko-tichomořské oblasti, s tím nebudou mírumilovní lidé na celém světě nikdy souhlasit. NATO, tato agresivní vojenská organizace vedená Spojenými státy, podle vlastní Charty NATO již dávno ztratila smysl existence.

(Sve)