Chcete vidět Čínu tak, jak ji znáte z katalogu cestovních kanceláří? Pokochat se úchvatnou horskou krajinou, rýžovými poli, poznat historická místa s osobitým kouzlem, zažít živé město plné přátelských lidí, a pochopit rozvoj a modernizaci? A vidět pandy? Pak nejlepším místem pro objevování a plnění snů je Čcheng-tu (Čengdu), hlavní město provincie S‘-čchuan, česky zažitý Sečuán. Ne nadarmo má toto město heslo: »Čcheng-tu – kde se sny stávají skutečností«.
Tak jako většina velkých měst má Čcheng-tu, zkráceně Rong (ibišek), bohatou historii. Historie je tu tak dlouhá a bohatá, jako historie země samotné. Nejnovější vykopávky v Jinsha potvrdily, že oblast města byla osídlena již před 4000 lety. S 20 miliony obyvatel je nyní čtvrtým největším městem v Číně. A stále se rozrůstá. Jako stěžejní uzel v rámci Nové hedvábné stezky (iniciativy Belt and Road) má Čcheng-tu obchodně i turisticky k Evropě blízko. Již nyní se dvěma velkými letišti je vstupním uzlem na západě Číny. Čcheng-tu je také čtvrté město co do velikosti leteckého provozu. Mezinárodním letištěm Shuangliu ročně projde více než padesát milionů cestujících! Navíc je město velmi přátelské k turistům z cizích zemí. Byla zde zavedena 144 hodinová tranzitní bezvízová politika a celní odbavení, které je v provozu 24 hodin 7 dní v týdnu.
Město se také rychle rozrůstá a modernizuje, aby se stalo co nejdříve skutečným spojem mezi východem a západem, Evropu a Asií. Již dnes je Čcheng-tu životně důležitým centrem hospodářství, vědy a výzkumu a nových technologií, financí i kultura a je důležitým komplexním mezinárodním dopravním a telekomunikačním uzlem.
Během mého pobytu v Číně jsme navštívili mnoho měst, ale Čcheng-tu mě zaujalo nejvíce. Právě pro svou rozmanitost, zelenost a přátelskost. Respektive urbanizaci, která je zde pojata velmi lidsky, s mnoha prvky pro příjemný a pohodlný život, které jsem v jiných městech v takové míře nepoznala.
Už samotný příjezd do města byl epochální. Přijeli jsme rychlovlakem, technickým skvostem, o kterém si v České republice můžeme nechat jen zdát. Jak by byl život v zemi i v celé Evropě jednodušší, kdyby všechna velká města byla spojena vlakem, který urazí až 300 kilometrů za pouhou hodinu. Navíc v naprostém komfortu, v klidu a tichu!
Ještě úžasnější než vlak ale byly výhledy za oknem. Město Čcheng-tu je lemováno horami, které jsou až pět tisíc metrů vysoké. Vlak si tedy prokousává cestu skrz kopce, či překlenuje údolí na vysokých mostech. A pod těmito mosty se rozkládají fantastická místa jako vystřižená z cestovního katalogu. Zelené údolí s říčkami, rýžovými políčky, a čajovými plantážemi ve svazích. S vesničkami schovanými v zeleni, s bambusovými háji a lesy šplhajícími k vrcholkům kopců, které stydlivě skrývají své hlavy v oblacích.
Okraj samotného města je nerozeznatelný od jiných měst. Je lemován novými sídlišti. Některé jsou již obydleny, jiné jsou teprve ve výstavbě. Čínská moderní sídliště jsou ale naprosto jiná, než ta Evropská. Jsou obrovská! Ani ne tak do rozlohy, jako do výšky stavěných budov. Paneláky tyčící se do výšky s až třiceti patry vypadají jako vystřižené ze sci-fi příběhů z budoucnosti. Ale tato futuristická vize se v Číně stává skutečností. Nová sídliště jsou ale stavěna tak, aby byl mezi domy prostor pro zeleň, místa pro setkávání, hřiště, obchody či parkovací zóny.
V Čcheng-tu toho ale najdete mnohem víc. Celé město se rozkládá na ploše 14 300 kilometrů čtverečních a má velmi rozmanitou tvář. Najdete zde starobylé uličky, klasické starší městské uličky s nízkou zástavbou, moderní obchodní budovy, i mrakodrapy a samozřejmě nová sídliště. Na rozdíl od jiných měst je ale Čcheng-tu výrazně protkáno zelení. Je zde mnoho parků, mnohé přímo pod vysutými silnicemi. Zeleň je zde díky klimatu tak bujná, že mnohdy překrývá nevzhledný beton, což místu dává mnohem příjemnější tvář.
Město si ale na parky potrpí. Například park s jezerem Xinglong, které se nachází v centrální části města a je součástí Science City v Tianfu New Area. Přiléhá k východní straně Tianfu Avenue, centrální ose města. Park není určen jen k odpočinku a setkávání, ale slouží také jako důležitá součást ochrany přírody v horním toku řeky Yangtze. V areálu, ve kterém se mísí parková úprava s přírodními mokřady, najdete například knihovnu, jejíž část je postavena pod vodou. Při čtení knih tak můžete za skleněnou stěnou pozorovat rejdění ryb v křišťálově čisté vodě jezera.
Společenský městský život
Život ve městě ale neznamená jen shon mezi prací a domovem. Město má i bohatý komunitní život. Například komunita Yulin, kterou najdete ve čtvrti Wuhou, je živým místem, které dokázalo skloubit tradice s moderním životem. Vedle kaváren a čajoven najdete i klasické obchůdky. Galerie i street art na každém kroku se střídají s kouty pro stolní hry, či pianem, na kterém může zahrát na ulici každý. A najdete zde i kouzelné náměstí, kde si můžete ochutnat snová cukrová zvířátka, či místně vyráběný likér.
Pokud ale chcete vyloženě tradiční ulici s původními domy, musíte do čtvrti Kuanzhai. Je to poslední pozůstatek 3000 let staré kultury Shaocheng v Čcheng-tu a většina domů je více jak 300 let starých, pocházející z kultury Mancheng. Jedná se o jedinečný architektonický styl v jižní Číně, které kombinuje kulturu starých živých ulic, jakou nabízí i hutong v Pekingu, ale s kulturou západního Sečuanu. Hlavní třída je plná světel, barev a vůní. Mezi množstvím obchůdků se suvenýry a kavárnami můžete ochutnat i autentické jídlo. Téměř na každém kroku je hot-pot restaurace, pouliční prodavač se sladkostmi, zmrzlina nebo klasická sečuánská restaurace. Kromě toho nechybí ani krámky s tradiční čínskou medicínou a podmanivá elegance čajoven.
Stačí ale uhnout z nejrušnější třídy a můžete se v klidu procházet skutečně obydlenými ulicemi bez davů. Ovšem život zde nebyl vždy tak bohatý a jednoduchý. O tom svědčí dechberoucí obraz, který na vás pohlédne na jedné ze stěn. Muž projíždí na kole mezi zchátralými domy, na přívěsu má několik pytlů brambor a otáčí hlavu zpět ke kameře, a tím i ke kolemjdoucím před zdí. Tato velká nástěnná malba vznikla podle fotografie pořízené někdy v druhé polovině minulého století. Osoba, která fotografii pořídila, je bohužel neznámá, ale místo je ve stejné uličce, kde nyní tisíce lidí chodí nahoru a dolů před výlohami osvětlených luxusních obchodů. Tento obrázek všem připomíná cestu, kterou město i celá Čína urazila za posledních čtyřicet let.
Místo s bohatou historií
Ovšem historie tohoto města je mnohem bohatší. Jak daleká je ale zjistili vědci poměrně nedávno. Při terénních úpravách ve čtvrti Jinsha narazili archeologové na zbytky dávných civilizací. Vykopávky a rozbory pak potvrdily, že oblast města byla osídlena již před 4000 lety. V té době zde vládla první císařská dynastie Xia. Místní lidé však stále patřili do království Shu, poměrně vyspělé civilizace doby bronzové, která později velmi přispěla k rozvoji čínské kultury.
Na místě bylo nalezeno více než deset tisíc artefaktů, z materiálů jako je zlato, bronz, nefrit, keramika a sloní kly. Z té doby pochází i erb Čcheng-tu. Přestože vypadá moderně, pochází z dávné minulosti. Jedná se o zlatý kruh s dírou veprostřed ve tvaru slunce a čtyřmi ptáky letícími kolem. Byl objeven také v roce 2001 při vykopávkách. Má v průměru přibližně 12,5 centimetru, nejzajímavější je ale to, že je téměř z čistého zlata, a je silný pouhých 0,02 milimetru! Na místě archeologické naleziště pak vzniklo moderní muzeum Jinsha Site Museum, kde můžete jak vykopávky, tak nalezené exponáty obdivovat na vlastní oči.
Město má mimořádný význam také v novodobé historii Číny, protože hrálo klíčovou roli v obraně proti japonské invazi během druhé světové války a také během revolučního období. Čcheng-tu byl region, kde se Kuomintang pod vedením Čankajška držel nejdéle. Město bylo nakonec 27. prosince 1949 bez odporu obsazeno Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou vedenou Mao Ce-tungem. Přestože k vyhlášení Čínské lidové republiky již v Pekingu došlo 10. října, revoluce byla ve skutečnosti korunována dobytím Čcheng-tu, po kterém se kuomintangské síly v podstatě zcela zhroutily, rezpetkive se jeho zbytky rozptýlily do hor v S'-čchuanu a na ostrov Hainan.
Voda, základ života i prosperity
Okolí města ale v historii mělo velké problémy s vodou. V době samostatných států, tedy ještě před naším letopočtem, život místních lidí ztrpčovaly časté povodně, které se podepsaly i na zemědělství. Původně se řeka Minjiang řítila dolů z pohoří Min a po dosažení pláně Čcheng-tu prudce zpomalila a plnila vodní tok bahnem, takže blízké oblasti byly extrémně náchylné k záplavám. Zhaoxiang, král státu Qin, si vzal do hlavy, že tento problém vyřeší, na což vyčlenil na to sto tisíc stříbra. Jedním z řešení by byla přehrada, ale to král odmítl. Místo toho byl přes horu Yulei proražen umělý kanál, který nakonec odvedl přebytečnou vodu do pláně Čcheng-tu. To bylo provedeno před 2200 lety a systém, který zajistil krajině stálou čistou vodu nejen k užitku, ale také k zavlažování více než 5 300 km2 půdy, přineslo prosperující zemědělství, které funguje dodnes.
Nad údolím, kde se řeka rozdvojuje, pak vznikl úchvatný areál s chrámy. Dřevěný komplex dynastie Čching o rozloze 10 072 m2 je ukázkou tradiční architektury. Šplhá se po svahu a nabízí několik chrámů, nádvoří a uliček. Například chrám Erwang nebo chrám dvou králů. Byl sem přemístěn i původní chrám Wangdi postavený na památku starověkého krále Shu. Chrámový komplex byl silně poškozen v roce zemětřesením, které mnoho budov téměř srovnalo se zemí. Dnes je ale velmi citlivě zrestaurován a opět září v celé původní kráse.
Pandy na každém kroku
To dnes nejvzácnější a nejvyhledávanější v oblasti Čcheng-tu jsou ale pandy. Těžko se dá slovy popsat, jaký kult, láska a respekt tato zvířata obklopuje. Ve městě na ně narazíte na každém kroku v podobě obrazů, graffity, soch, ale třeba i květinových skulptur. Na ty živé ale musíte vyrazit do Panda Valley, zahrady, která byla postavena mezi lety 2010 až 2012 a funguje jako záchranná stanice, výzkumné, rozmnožovací a reintrodukční centrum pro pandy velké. Dne 20. dubna 2015 bylo centrum divočiny oficiálně otevřeno pro návštěvníky a rozšířilo své pole působnosti i o vzdělávání. Dnes můžete v údolí obdivovat patnáct pand velkých a také 22 pand červených. Když jsem konečně viděla pandy velké na vlastní oči, překvapilo mě, že zas tak velké nejsou. Ale své pověsti dostály dokonale. Vyfotit pandu jinak, než v sedě, či leže při krmení se, je téměř nemožné.
Zajímavé je i jejich čínské jméno ta-siung-mao, které znamená medvědokočka. Přesto, že jsou pandy spíše než medvědovité šelmy roztomilí bambusožrouti, pyšní se speciálním zacházením. I díky tomu, že se jedná o ohrožené endemity. Stát považuje pandy za čínské občany přinejmenším stejně jako lidi. A proto jsou všechny pandy čínským majetkem, bez ohledu na to, kde na světě žijí. Částečně i díky tomuto statusu se mohla rozvinout tzv. pandí diplomacie, protože v zájmu posílení vztahů mezi zeměmi Čína již půjčila několik pand do zoologických zarhad po celém světě.
Pandy se tak staly posly míru, ale také ukázkou toho, jak Čína dokáže věci měnit. Díky investicím do záchranného programu, výstavbě výzkumných a odchovných stanic, zakládání národních parků a dlouhodobé péči se změnil status pand z kriticky ohrožených na ohrožené. Nejde ale jen o záchranu jednoho druhu. Zachování pand znamená také zachování biodiverzity v Čínské přírodě, tedy něco, co Čína i lidstvo samo potřebuje pro svou zdravou budoucnost. A to, že Čína pochopila, že investovat do budoucnosti v projektech, které mají široký význam, se vyplatí, můžete v této zemi vidět na každém kroku.
Helena KOČOVÁ