Země neschopné splácet dluhy, rostoucí inflace, lidé ztrácejí práci a jejich rodiny čelí hladu... Západní média už léta tvrdí, že nejchudší země na světě upadají do „dluhové pasti“ způsobené Čínou a Čína je „největším a nejtvrdším vládním věřitelem na světě.“
Nedávná šetření na místě však v některých zemích ukázala naprosto odlišný obraz, který ukazuje, že Západ, nikoli Čína, je největším věřitelem těchto rozvojových zemí a úrokové sazby západních zemí jsou ve skutečnosti téměř dvakrát vyšší než úrokové sazby Číny.
Kromě toho toto šetření zjistilo, že čínské investice do těchto rozvojových zemí jim pomohly vybudovat infrastrukturu a posílit místní hospodářský růst.
Šetření provedla agentura Xinhua (Sin-chua) v zemích jako Pákistán, Keňa, Zambie a Srí Lanka.
Snímek: Dálnice v Nairobi postavená společností China Road and Bridge Corporation (CRBC) v Nairobi v Keni; 8. května 2022 / Xinhua
Čína není největším věřitelem
Podle keňského ministerstva financí byla na konci března 2023 celková hodnota keňského zahraničního dluhu 36,66 miliardy dolarů. Z toho 46,3 procenta dluhu vlastní multilaterální věřitelé, včetně Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (WB), a 17,2 procenta patří Číně.
Údaje z pákistánského oddělení pro hospodářské záležitosti ukázaly, že do dubna 2023 byl celkový zahraniční dluh Pákistánu 125,702 miliardy amerických dolarů, zatímco úvěr od čínských subjektů byl 20,375 miliardy dolarů, 16,2 procenta jeho celkového zahraničního dluhu (bez přidání bezpečných vkladů v hodnotě asi 4 miliardy dolarů).
Pákistánský ministr zahraničí Bilawal Bhutto Zardari řekl novinářům, že obvinění, že Pákistán je chycen v čínské „dluhové pasti“, je „politická propaganda“, protože Pákistán přijímá půjčky nejen od Číny, ale i od jiných zemí. Dodal, že většina čínské pomoci Pákistánu byla ve formě investic nebo mírných půjček za příznivých podmínek.
Zdůraznil, že důležitá pákistánská infrastruktura nebude v důsledku dluhu kontrolována jinými zeměmi. Bilawal Bhutto Zardari to řekl v červenci při návštěvě Japonska.
Současně oficiální údaje ze Srí Lanky ukázaly, že do března 2023 měla Srí Lanka vnější veřejný dluh v hodnotě 27,6 miliardy amerických dolarů, přičemž soukromí věřitelé vlastnili lví podíl v hodnotě 14,8 miliardy dolarů (53,6 procenta) a multilaterální věřitelé vlastnili 5,7 miliardy dolarů (20,6 procenta). Podíl čínských subjektů byl 3 miliardy dolarů (10,8 procenta).
V případě Zambie byl zahraniční dluh země podle zástupce generálního tajemníka Asociace přátelství Zambie a Číny Chibezy Mfuniho do konce roku 2022 celkem 18,6 miliardy dolarů. Mfuni uvedl, že z toho kolem 6 miliard dolarů dluží Zambie čínským subjektům.
„Čínský dluh je pouze třetina toho, co Zambie dluží externě, takže pokud bychom se měli jako země obávat, musíme se obávat o ty dvě třetiny, které nedlužíme Číně, ale západním věřitelům, mnohostranným a dvoustranným institucím,“ uvedl Mfuni.
Kromě toho statistiky WB ukazují, že téměř tři čtvrtiny celkového zahraničního dluhu Afriky drží multilaterální finanční instituce a komerční věřitelé, což z nich dělá největší věřitele v Africe, nikoli Čínu.
Snímek: Letecká fotografie Mezinárodního konferenčního centra Kennetha Kaunda v Lusace v Zambii, které financovala Čína; 9. dubna 2022 / Xinhua
Kdo je na vině?
V posledních letech vedly různé faktory, jako je zvýšení úrokových sazeb Federálního rezervního systému USA, globální cykly cen komodit, ekonomické struktury některých rozvojových zemí, pandemie COVID-19 a Ukrajinská krize, k nedostatku likvidity. To vážně omezilo schopnost splácet některých rozvojových zemí, což vedlo ke krizím státního dluhu.
Nedávná zpráva agentury Associated Press (AP) však vyobrazila Čínu jako důvod dluhových problémů mnoha rozvojových zemí. Příběh AP říká, že tucet zemí „nejvíce zadlužených Číně“, včetně Pákistánu, „zjistilo, že splacení dluhu spotřebuje stále větší částku daňových příjmů potřebných k udržení provozu škol, poskytování elektřiny a placení potravin a paliva.“
„Tvrzení, že Pákistán je pod břemenem čínského dluhu, není pravdivým prohlášením,“ řekl Shakeel Ahmad Ramay, generální ředitel Asijského institutu pro výzkum a vývoj ekocivilizace v Pákistánu.
„Našim skutečným problémem je zahraniční dluh od západních finančních institucí. Pákistán ho nemůže splatit, protože jde o dluh s vysokými úrokovými sazbami,“ řekl Ramay. „Pákistán také prodával dluhopisy na západním trhu s vyšší sazbou, což představuje pro Pákistán skutečné problémy.“
Asad Umar, bývalý pákistánský federální ministr pro plánování, rozvoj, reformy a zvláštní iniciativy v roce 2021 uvedl, že průměrná úroková sazba čínsko-pákistánského hospodářského koridoru (CPEC) je nižší než sazba WB, Asijské rozvojové banky a dalších západních institucí.
Podle Mfuniho, bývalého zástupce vedoucího zambijské mise v Pekingu, má čínský dluh nejnižší úrokové sazby, nižší než západní a multilaterální dluh, MMF, WB a zejména soukromých věřitelů.
„Našim největším problémem není čínský dluh, ale supí fondy. Nemají zájem o odpuštění dluhů,“ řekl Mfuni.
Podle Lewise Ndichu, výzkumného pracovníka Institutu africké politiky v Nairobi, by keňské dluhové problémy neměly být přičítány Číně, nýbrž účinkům ukrajinské krize a globálním hospodářským nejistotám.
„Keňské dluhové dilema není čínským problémem,“ řekl Ndichu a dodal: „V Keni nebyly postaveny poslední klíčové kilometry železnice kvůli špatnému plánování a nedostatku finančních prostředků.“
„Čína považovala za důležité dát africkým zemím čas na stabilizaci, protože jsme začali splácet dluhy za železnici s normálním rozchodem (SGR) v roce 2020. Vláda je nyní schopna sklízet výhody SGR a pomalu se dostává na správnou cestu, pokud jde o udržitelnost dluhu za SGR. Až přijde čas, zejména teď, když máme novou vládu, můžeme začít pracovat na druhé etapě SGR,“ řekl Ndichu.
Snímek: Federální rezervní systém USA ve Washingtonu, D.C. v USA; 20. dubna 2022 / Xinhua
Hlavní příčina: Spojené státy vedou globální finanční systém
Ekonomicky zranitelné země se často stávají obětí dluhové krize v důsledku finančních poklesů přenášených Západem. Od roku 2022 přešla americká měnová politika od extrémní volnosti k rychlému zvýšení úrokových sazeb, což katalyzovalo vypuknutí dluhových problémů v některých chudých zemích.
S dominantním postavením dolaru USA zavedly kola kvantitativního uvolňování a snížily úrokové sazby na téměř nulu, což způsobilo významný příliv nízkých úrokových dolarů do Afriky a na rozvíjející se trhy. Později však úrokové sazby agresivně zvýšily, což vedlo k silnějšímu dolaru a kapitálovému odlivu z těchto regionů a zemí.
V důsledku toho došlo k nedostatku likvidity, narušení finančních řetězců, znehodnocování měn a nárůstu státních dluhů, uvedl Ye Jianru (Jie Ťien-žu), vedoucí profesor na Univerzitě zahraničních studií v provincii Guangdong (Kuang-tung). Domnívá se, že hlavní příčinou afrického dluhového problému je nespravedlivý globální finanční systém vedený USA.
Globální systém finanční správy, zaměřený na americký dolar a instituce jako MMF a WB, znevýhodňuje africké země. Afrika má omezené zastoupení v MMF a čelí vysokým finančním nákladům kvůli zaujatosti hlavních ratingových agentur, které upřednostňují USA a západní země.
V důsledku toho africké země zažívají během problémů s likviditou rychlé snižování ratingu a zvyšování nákladů na splácení dluhů. USA, které jsou největším akcionářem WB a MMF, musí přijmout více opatření k řešení afrických dluhových otázek nebo nabídnout životaschopná řešení, řekl Ye.
Čína splnila svou úlohu při odpuštění dluhů
Profesor na Škole mezinárodních vztahů a diplomacie Pekingské univerzity zahraničních studií Song Wei (Sung Wej) řekl, že Čína nepůjčuje pouze pro zisky, ale poskytuje půjčky na podporu pokroku a spolupráce.
Kromě toho Čína velmi dobře plní svou roli jako zodpovědný zúčastněný subjekt G20 při provádění iniciativy pozastavení splácení dluhů s ohledem na COVID-19 (Debt Service Suspension Initiative, DSSI), dodal Song. Údaje ukazují, že ve 46 zemích, které se účastní DSSI, představují čínští věřitelé 30 procent všech pohledávek a tvoří 63 procent dluhů s pozastaveným splácením.
Údaje z WB navíc ukazují, že od roku 2016 je Čína jako bilaterální věřitel zodpovědná za zhruba 16 procent globálního odpuštění dluhu, čímž překonala USA a WB, a že snížení dluhu Číny je dvojnásobné oproti průměrné míře snížení dluhu státy G7.
Děkan ekonomické školy Univerzity provincie Jilin (Ťi-lin) Ding Yibing (Ting I-ping) uvedl, že ačkoli Čína poskytla celkově největší odpuštění dluhů ze zemí G20, Čína není největším vlastníkem dluhů rozvojových zemí.
„Nejvyšší podíl dluhů drží multilaterální finanční instituce a komerční věřitelé. I bez dluhu Číně tyto země stále čelí vysokému dluhovému tlaku,“ uvedl Ding.
Ta