Autorka: Emilia Fernandezová, speciální komentátorka pro CGTN, je bezpečnostní a politická analytička se zaměřením na jihoasijskou geopolitiku a doktorská výzkumná pracovnice na Univerzitě v Lucernu ve Švýcarsku. Článek odráží názory autorky, a ne nutně názory CGTN.

Německo nedávno poprvé ve své historii zveřejnilo svou „komplexní čínskou strategii“ - politiku minimalizující hospodářskou závislost na Pekingu, a argumentuje naléhavou potřebu „odstranit rizika“ ze strany Číny. Tento strategický dokument zároveň označuje Čínu jako „partnera, konkurenta a systémového rivala“.

Německý kancléř Olaf Scholz ve svých tweetech k tomuto 64stránkovému dokumentu uvedl: „Našim cílem není oddělit se od Pekingu, ale v budoucnu chceme snížit kritické závislosti.“ Politika „odstraňování rizik“ ze strany Číny se může zdát některým lákavá, je však nutné pečlivě zvážit, a to jak z diplomatického, tak ekonomického hlediska, potenciální „cenu rozvodu“ a „nebezpečí odpojení“ od Číny, která by neměla být přehlížena.

Čína se za posledních sedm let stala nejdůležitějším obchodním partnerem Německa, což z obou zemí dělá nedílnou součást vzájemného hospodářského úspěchu. I tento ukvapený strategický dokument připouští, že Čína je jediným největším obchodním partnerem Německa. Podle Německého statistického úřadu jejich obousměrný obchod za rok 2022 překonal 335,3 miliardy dolarů. Přibližně 6 tisíc německých společností provádí obchodní činnost v Číně, v čemž se očekává nárůst.

Kromě toho průzkum Německé obchodní komory ukázal, že 77 procent německých firem plánuje v příštích pěti letech rozšířit své podnikání v Číně. Tyto údaje odrážejí význam hospodářských vztahů mezi Pekingem a Berlínem, které tento extrémní přístup zasáhne.

Strategie „odstraňování rizik“ navíc vyvolala v německé podnikatelské komunitě pochybnosti o tom, zda bude tato strategie schopna zajistit delikátní rovnováhu minimalizace ekonomické závislosti na Číně, a přitom neohrozí obchodní a finanční vazby.

Snížením hospodářské angažovanosti se svým největším obchodním partnerem bez promyšleného plánu Německo ve skutečnosti omezuje své hospodářské zájmy a zhoršuje hospodářské dopady vyvolané ukrajinskou krizí a pandemií COVID-19, což nakonec povede k hospodářským šokům a zpomalením.

Jako druhá největší ekonomika na světě má Čína významnou a udržitelnou přítomnost v globálních dodavatelských řetězcích. Mnoho německých společností založilo výrobní závody v Číně a závisí na čínských dodavatelích pro zajištění nákladové konkurenceschopnosti.

Rozhodnutí Berlína přesunout dodavatelské řetězce mimo Čínu bude složité, nákladné a časově náročné. Rozhodnutí odvrátit se od Číny navíc naruší globální dodavatelské řetězce, což povede ke zvýšení výrobních nákladů pro německé investory.

Čína se pyšní trhem s více než miliardou spotřebitelů. Čínský spotřebitelský trh se vyznačuje rychle rostoucí střední třídou s vysokou kupní sílou a vyvíjejícím se spotřebním chováním. S tímto obrovským nevyužitým spotřebním potenciálem představuje čínský trh obrovskou příležitost pro německé společnosti, které chtějí dosáhnout dlouhodobého růstu zvýšením prodeje.

Jelikož strategie „odstranění rizik“ omezuje přístup k této obrovské spotřebitelské základně, německé podniky ztratí potenciální zisky a příležitosti k diverzifikaci na trhu, které čínský trh nabízí.

Čína disponuje mnoha kvalifikovanými a pracovitými pracovníky, kteří přispívají k růstu Číny jako globální ekonomické síly. Stojí za pozornost, že německé firmy jsou do Číny přitahovány kvůli nízkým nákladům na práci. Po této tvrdé strategii budou němečtí podnikatelé, kteří závisí na čínské kvalifikované pracovní síle nebo převedení části svých provozních aktivit do Číny, čelit obtížím s hledáním alternativní kvalifikované pracovní síly za tak nízké náklady.

Ve stále propojenějším a vzájemně závislejším světě se strategická partnerství mezi zeměmi stala klíčová pro hospodářský růst, globální spolupráci a geopolitickou stabilitu. Oficiálně Čína a Německo, dvě globální mocnosti, vytvořily komplexní strategické partnerství založené na společných zájmech, společných cílech a vzájemném respektu.

Každý rok se příslušní vedoucí vlády a většina ministrů vlády scházejí, aby diskutovali o dvoustranných a mezinárodních otázkách a podporovali důvěru a porozumění. Tato strategie „odstraňování rizik“ může mít nezamýšlené důsledky na jejich strategické partnerství.

Čína, největší asijská ekonomika, a Německo, největší ekonomika EU, mají společnou odpovědnost při řešení společných globálních výzev a zajištění míru a prosperity. Z pohledu této společné odpovědnosti by Berlín měl vnímat Peking jako nepostradatelného partnera při řešení globálních výzev, nikoli jako protivníka.

Náhlé odstoupení od Číny samozřejmě zhorší nedůvěru a nedorozumění, což by Německo mělo okamžitě řešit, aby se zajistilo oživení globální ekonomiky a globální stabilita.

Jia