ŠOS silně spolupracuje s Organizací spojených národů na skutečném uplatňování míru a rozvoje.

V současnosti žijeme v epoše určitého postupně probíhajícího historického přelomu, o kterém se obvykle mluví jako o přechodu světa od unipolárního uspořádání pod hegemonií USA a NATO, k multipolárnímu uspořádání, kdy v Číně, která svět vidí více než jako kolbiště geopolitického zápasu, jako scénu budování nových vizí tomu říkají raději „budování společenství sdílené budoucnosti lidstva.“ Ukázku toho, jak to funguje, asi nejilustrativněji předvádí jedno z center, kolem něhož z chaotického světa po Studené válce krystalizuje asi největší nově se vytvářející seskupení suverénních národů, které svou iniciativou zdola na základě snah o partnerskou kooperaci ve společném zájmu bez hegemonických ambicí a pokusů o spřádání uzavřených mocenských kruhů vytváří na bázi partnerské kooperace svůj vlastní přirozený řád, Šanghajská organizace pro spolupráci (ŠOS).

Ač jde o jedno z nejvýznamnějších seskupení současné mezinárodní scény usilující o vybudování nového světa, tak u nás se o něm moc nereferuje, a ani virtuální mítink hlav států ŠOS proběhnuvší tento měsíc pod předsednictvím Indie v našich médiích moc titulků neudělal. Skutečností však je, že toto seskupení, jak uváděl ve svém projevu k účastníkům čínský prezident Xi Jinping, tu vizi „komunity sdílené budoucnosti lidstva“ opravdu realizuje a že se, jak Xi říkal: „Transformovalo se ze společenství idejí, do společenství reálných činů a vizí.“

Jde o společenství, které vzniklo z iniciativy Číny 15. června 2001 v Šanghaji převážně jako regionální zejména středoasijské seskupení za účelem společného zajištění míru a stability v regionu ohroženém extremismem, separatismem a terorismem, často v souvislosti s tehdy válkou zmítaným Afghánistánem a zahraničními pokusy o vytváření aliancí k ohrazování svých sousedů a o vyvolávání barevných revolucí. A tato organizace nejenže své bezpečnostní určení perfektně plnila, aniž by se stala vojenskou aliancí, ale také přešla do módu ekonomické spolupráce, v němž hraje prominentní roli např. Čínou podnícená iniciativa pásu a cesty (BRI) a vytváření širokého spektra rámců nadnárodní spolupráce, v nichž se překrývá a doplňuje se samotnou OSN, se kterou čím dál úžeji spolupracuje.

V současnosti jsou jejími členy Čína, Indie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Pákistán, Tádžikistán, Uzbekistán a nejnověji Írán. Další státy jako Afghánistán, Bělorusko a Mongolsko jsou jejími pozorovatelskými státy v rámci roky trvajícího procesu přistoupení, kromě čehož má tento spolek ještě tzv. „partnery k dialogu“ Arménii, Ázerbájdžán, Kambodžu, Egypt, Nepál, Saúdskou Arábii, Srí Lanku, Katar a Turecko.

Vlajka nově přijatého Íránu se vztyčuje nad sekretariátem Šanghajské organizace pro spolupráci (SOŠ) 4. července 2023. (Photo/VCG)

I na letošním zasedání padala slova o trvale udržitelné bezpečnosti na základě konceptu Kolektivní bezpečnosti v tom smyslu, jak ji prosazuje OSN. Většiny letos probíraných věcí se ve svém projevu dotýkal prezident Xi, ovšem mluvil hojně i o dosavadním a o novém růstu spolupráce na rozvoji „hospodářství a obchodu i konektivity, energetiky, zemědělství, financí a inovací“ a mluvil i o úloze ŠOS na mezinárodní scéně, kde prosazuje „mírovou koexistenci a harmonický rozvoj různých civilizací.“ Vyjadřoval se i o tom, jak se ŠOS prosazuje v probíhajícím vývoji mezinárodního systému uplatňováním dialogu místo konfrontace a spolupráce místo aliancí, kdy obecně „tlačí na dodržování férovosti a spravedlnosti a staví se proti hegemonismu, nadřazenosti a šikanování.“

Snímek z 12. června 2019 ukazuje multimodální transportní centrum v čínském Qingdao ve východočínské provincii Shandong., kde je Místní demonstrativní zóna ŠOS k předvádění ekonomické a obchodní spolupráce. (Photo/Xinhua)

Na ŠOS se také pohlíží jako na organizaci, které se konečně do praxe daří uplatňovat koncept Pěti principů mírové koexistence, s nímž v roce 1954 přišly Čína a Indie na Bandungské konferenci, kolem níž se následně rozvinulo Hnutí neangažovaných zemí bojující proti studeným válkám, imperiálním a kolonialistickým praktikám a prosazující mírovou spolupráci na globální úrovni. Teď o skoro sedm desetiletí později tyto ideje převažují ve většině světa mimo tu výlučnou skupinu zemí, co si říká Západ, a nejvýznačnějším seskupením zemí se značnou politickou i ekonomickou vahou, která na těchto principech funguje uvnitř a čím dál více je prosazuje na celosvětové scéně, je právě ŠOS. A toto seskupení má i na to, aby se o něj tříštily snahy o šikování zemí v mocenských seskupeních proti údajným vyvrhelům jako členové ŠOS Rusko a Írán, o vyvolávání barevných revolucí aj.

Ač řada ideologů Západu má na ŠOS sklony pohlížet jako na „čínský nástroj“ k nahrazování onoho amerického „na pravidlech založeného mezinárodního řádu,“ tak důsledně prosazuje uplatňování mezinárodního práva s OSN v jeho jádře, kdy se snaží o reformy OSN takové, aby konečně této organizaci plně její funkci umožnily vykonávat.

Fotografie z 6. listopadu 2022 ukazuje výstavní zónu Číny a Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS) v místním Demonstračním areálu obchodu a spolupráce na páté Výstavě čínského importu a exportu (CIIE) ve východočínské Šanghaji. (Photo/Xinhua)

ŠOS je od roku 2005 pozorovatelem Valného shromáždění OSN. Má s OSN Společnou deklaraci o spolupráci a partnerství s organizacemi OSN jako UNESCO, Světová turistická organizace UNWTO, Mezinárodní organizace pro migraci (IMO), s úřadem OSN proti drogám a zločinnosti (UNODC), s protiteroristickou UNOCT a s mnoha dalšími.

V současné době je ŠOS hnací silou za ekonomickým propojováním napříč Eurasií a prosazováním BRI též přezdívané Nová Hedvábná stezka, kdy tento proces se s přijetím Íránu do ŠOS a s Čínou dojednaným smířením Íránu s arabskými královstvími prudce urychlil, proto je také řada arabských zemí pro ŠOS už partnery k dialogu.

Velmi významnou úlohu hraje ŠOS i pro budoucnost globálního finančního systému. Mezi zeměmi tohoto sdružení jsou už hromadně rozběhlé mechanismy vzájemného vyrovnávání v národních měnách a platební systémy mimo celosvětový SWIFT, což mj. jiné hladce umožňuje všechny transakce bez narušování jednostrannými sankčními režimy, které se USA snaží uplatňovat proti Íránu a Rusku i dalším. Íránský platební systém, asi nejpokročilejší na světě k odstínění USA či jakýchkoliv rádoby finančních hegemonů nad světem, přejala prakticky celá ŠOS i některé země ASEAN.

V současném světě, kdy se v důsledku dolaru jako dominantní měny z Ameriky na svět kvůli nárůstům úrokových sazeb určeným ke zmírnění vlastních amerických problémů přenáší nedostatek kapitálu a likvidity, se zemím ŠOS pomocí národních měn a čínského yuanu i denáru Arabských emirátů dost dobře daří se od těchto problémů odstínit. Tento trend se odsud přenáší i jinam – např. do Latinské Ameriky – kde se přejímají zde vyvinuté finanční systémy a do velké míry zavádí vyrovnání v čínských yuanech. Nově si dokonce Argentina prosadila splacení části svého úvěru od MMF v yuanech místo dolarů.

ŠOS se prostě stává pro většinu světa mimo Západ nadějným modelem nově se vynořujícího světového uspořádání.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze