Autor: Keith Lamb, speciální komentátor aktuálních záležitostí pro CGTN, je absolventem Oxfordské univerzity s titulem magistr v oboru současných čínských studií. Jeho hlavními výzkumnými zájmy jsou mezinárodní vztahy Číny a „socialismus s čínskými charakteristikami“. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

Agentura Bloomberg 18. července oznámila, že lídři společností Intel, Nvidia a Qualcomm „silně lobbovali proti novým omezením“ čínského čipového průmyslu. Výkonní ředitelé těchto polovodičových gigantů na setkání s ředitelkou Národní hospodářské rady Lael Brainardovou a poradcem pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem vyjádřili obavy, že budou odříznuti od jejich největšího trhu, a nakonec to podkope vedoucí postavení USA v tomto průmyslu.

Čínsko-americký obchod s technologiemi je už nějakou dobu omezován pod zástěrkou přehnaného konceptu národní bezpečnosti, který způsobuje rétorika o „čínské hrozbě“. Došlo k zákazům Huaweie, kontrolám vývozu pokročilých polovodičových čipů, a dokonce bylo zabráněno prodeji litografických strojů do Číny prodejcům mimo Spojené státy!

Cílem těchto činností Washingtonu je omezit čínské vojenské schopnosti, ale čínská armáda je úměrná velikosti obyvatelstva a zeměpisné oblasti. Čína rozhodně nemůže a nemá hegemonické ambice. Historie dokazuje, že vzestup a rozvoj Číny byly mírumilovné a prospěšné pro svět, a proto každý pokus očernit čínské legitimní právo na sebeobranu lze ospravedlnit pouze přehnaným konceptem národní bezpečnosti, který je zakořeněn v hegemonických ambicích.

Dalším vysvětlením omezení technologické spolupráce a prodeje do Číny je to, že USA, neschopné konkurovat za podmínek volného obchodu, se snaží omezit čínskou technologii pomocí různých sankcí. Cílem je, aby bez přístupu čínských podniků ke špičkovým technologiím a západním trhům bylo jejich zboží nižší kvality a jejich zisky vyschly, neboť Čína zůstane v podřízené pozici v globálním hodnotovém řetězci.

Pokud člověk zváží rozvojové obavy zemí globálního Jihu, které tvoří většinu světa, demokraticky řečeno, pokoušet se bránit rozvoji země udržováním její technické podřízenosti, je morálně odporné. Elitistická „morálka“ může argumentovat, že síla má pravdu, a to je skutečně předpoklad hegemonického výhledu. Vzhledem k lobbingu velkých technologických společností však tento výhled, nebo alespoň akce, které jsou tímto výhledem podporovány, už nejsou žádoucí. Přinejmenším nejsou pragmatické pro zájmy amerických špičkových výrobců čipů.

Z vlastní zkušenosti, když jsem seděl na seminářích s představiteli Pentagonu, vím, že globální výhled USA a jejich pocit sebe sama je zkostnatělý v době koncem 90. let, kdy byla schopnost Spojených států prosazovat své vojenské projekty po celém světě nezpochybnitelná a americký domácí trh a technologické schopnosti byly bezkonkurenční.

Spojené státy dělají chybná rozhodnutí tím, že se drží tohoto přízraku minulosti nebo se alespoň snaží vzkřísit tohoto ducha. Čína a globální Jih se probudily. Ekonomiky BRICS představují větší procento globálního HDP než ekonomiky G7. Čínská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku rostla o 4,5 procenta a i s technologickými omezeními čínské technologie postupují mílovými kroky. Jistě nakonec překonají úzká místa, do kterých byla natlačena.

Jednoduše řečeno, zatímco americké akce nijak nepřispějí k čínskému růstu, Čína nebyla a nebude zastavena těmito technologickými sankcemi. Místo toho, jak jasně dokazuje americký technologický lobbing, americké akce jsou pouze vlastní gól. Bez přístupu k čínským spotřebitelům a čínskému bohatému myšlenkovému talentu zůstanou americké velké technologické společnosti pozadu. Dodavatelské řetězce budou narušeny a výrobní náklady na americkou technologii budou stoupat, což znamená, že se stane nekonkurenceschopnou, a její potíže se budou s pokrokem čínských technologií jen zvyšovat. Pokud jde o technologická úzká místa, čínská omezení vývozu kovů vzácných zemin, které jsou nezbytné pro výrobu čipů, jsou samozřejmě dalším varováním, že všichni žijeme ve vzájemně propojeném světě, který je na sobě závislý.

Čínský trh bude pouze růst a totéž platí pro zbytek globálního Jihu. Naproti tomu USA s pouze asi 5 procenty světové populace budou stále více reprezentovat menší část toho, co bude větší multipolární koláč. Americké špičkové technologické společnosti jsou si vědomé této základní materiální skutečnosti, a proto žádají administrativu Josepha Bidena, aby změnila kurz.

Riziko spočívá v tom, že zavedená strategie, která brání čínskému vědeckému a technologickému rozvoji, bude mít pouze nepříznivé účinky na vědu a technologie ve Spojených státech. Vzhledem k tomu, že více než 60 % příjmů společnosti Qualcomm pochází z Číny a u společnosti Nvidia je to zhruba jedna pětina, nemusíme se ani dívat příliš daleko do budoucnosti, abychom viděli hrozné důsledky pro americké technologické společnosti.

Dokonce i když byla Čína méně rozvinutá, daleko v globálním hodnotovém řetězci ve výrobě a technologiích, USA vždy sledovaly dvoustrannou strategii, která současně profitovala z Číny a šířila „čínskou hrozbu“, což je klam, který stojí na ohavném zkreslení a lžích.

Dnes jsme na rozcestí a tento klam musí být ukončen. Čína spolu se zbytkem globálního Jihu není hrozbou, ale největší příležitostí pro lidstvo, kde všichni vyhráváme.

Zatímco americké technologické společnosti volají svým lobbingem po ukončení klamu „čínské hrozby“, musí také udělat víc k uložení hegemonického fantoma k odpočinku a ke kultivaci ducha americko-čínského přátelství jako základu budoucí technologické spolupráce, která bude pilířem americké prosperity.

Jia