Robotické paže pracují ve svařovně GAC Aion New Energy Automobile Co., Ltd. Guannzhou v jihočínské provincii Guangdong, 3. července 2023. [Photo/Xinhua]

V době po pandemii se očekávalo, že světová ekonomika se začne rychle zotavovat. Nicméně tato očekávání se příliš nenaplňují v důsledku zejména ekonomického konfliktu USA a jejich spojenců s Ruskem kvůli Ukrajinské krizi a s tím související americké monetární politiky. USA totiž, aby zmírňovaly inflaci, nasadily politiku zvyšování úrokových sazeb, čímž přes dolar jako globální měnu vyvezly do celého světa své vnitřní ekonomické problémy a způsobily nedostatek kapitálu a dluhovou krizi zejména v rozvojových zemích, kterým vzrostla reálná hodnota jejich dříve uzavřených úvěrů.

Ale i tak existují růstové ekonomiky, u nichž existuje naděje, že by svět mohly z nejhoršího opět k růstu vytáhnout a mezi nimi je naštěstí i ta čínská. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny v prvním pololetí 2023 vzrostl o 5,5 % a dosáhl výše 59,3 bilionu yuanů (asi 8,3 bilionu $), kdy tento růst má zrychlující se tendenci, neboť ve druhém čtvrtletí HDP meziročně rostlo tempem 6,3 %.

Dosáhnout toho nebylo nijak snadné. Čína je exportní ekonomikou, ale světová poptávka je dost kvůli výše uvedeným důvodům povadlá a bez poptávky je s růstem problém. Čína loni, aby oživila domácí poptávku, zvýšila i za cenu deficitního financování investice do infrastruktur. Letos byla tato možnost však už dost vyčerpaná. Také teprve letos se v Číně skončilo s epidemickými opatřeními, a tak se spotřebitelská poptávka teprve začíná oživovat.

Tak velký růst je tudíž za těchto ještě ne příliš příznivých okolností naplněním spíše vysoce optimistických očekávání. V porovnání s růsty HDP ostatních nejvýznamnějších ekonomik – Spojené státy 1,8 %, Eurozóna 1 %, Japonsko 1,9 % a Brazílie 4 % - je na tom Čína extrémně dobře a svůj růst zrychluje.

Ukázalo se, že čínská opatření ve stylu její ekonomické politiky dvojí cirkulace opravdu zabírají. Investice do infrastruktur ekonomiku rozhýbaly a spotřebitelská poptávka, ač se teprve začíná oživovat, se také hýbe ke zřetelnému nárůstu. Nižší výdaje na infrastruktury letos zatím více než nahradil mírný vzestup zahraniční poptávky i vzestup spotřeby domácích spotřebitelů, ač ti jsou zatím dost obezřetní.

Čínské maloobchodní prodeje v prvním pololetí meziročně vzrostly o 8,2 %, kdy to zrychluje, neboť ve druhém čtvrtletí byl růst o 2,4 % vyšší než v tom prvním. Celkem za první pololetí čínští spotřebitelé za spotřební zboží utratili 22,76 bilionu yuanů. Za samotný červen byly prodeje o 3,1 % meziročně vyšší.

Přidaná hodnota v zemi poskytovaných služeb za první pololetí meziročně vzrostla o 6,4 % a ve druhém kvartále byla o 1 procento vyšší než v tom prvním.

Loni v Číně rostl především zpracovatelský průmysl. Letos se výrazně přidaly velkým podílem služby a ty části zpracovatelského průmyslu, které uspokojují domácí spotřebitelskou poptávku. Přitom i v tomto růstu jsou značné rezervy. Spotřebitelé si už zase užívají nákupů požitkářské spotřeby, potravin a nápojů, oděvů, služeb pohostinství a oživuje se turistika. Ale jsou zatím ještě opatrní v nákupech nového bydlení, rekonstrukcích domácností a v dalších investičních nákupech, jako automobily aj. Zato rychleji spoří, což zlepšuje situaci s dostupností kapitálu pro investory.

Růst přidané hodnoty na jednotku produkce vzrostl v Číně meziročně v prvním pololetí o 3,8 %. A v červnu průmyslová produkce meziročně vzrostla o 4,4 % procenta.

Investice čínských podniků do stálých aktiv v prvním pololetí meziročně vzrostly o 3,8 %.

Ten růst o 5,5 % procenta v prvním pololetí se neobešel bez nárůstu počtu pracovních míst i zlepšení mezd. Městská nezaměstnanost v prvním pololetí roku 2023 byla 5,3 %, a v druhém kvartálu oproti prvnímu o 0,2 % poklesla. Leč v červnu se držela na stejné úrovni 5,2 % jako v květnu.

Zajímavá jsou čísla o bohatnutí obyvatelstva. Zatímco u nás vnímáme ekonomickou situaci tak, že vysoká inflace prudce devastuje reálné příjmy obyvatelstva, což je v Evropě současný normál, a naše země se drží v čele tohoto chmurného vývoje, tak příjem Číňanů na hlavu v prvním pololetí vzrostl na 19 672 yuanů, což je oproti předchozímu roku nárůst tempem o 6,5 %. Ovšem i v Číně je inflace, ač zdaleka ne taková, jakou teď považujeme za normální my. A tak disponibilní příjem Číňanů oproti minulému roku v tomto těžkém období narostl jen o 5,8 %. Při takovémto ročním tempu růstu by se jim měl reálný příjem zdvojnásobit za asi 12 let.

Samozřejmě, že je třeba, aby čínský růst byl v souladu se strategií země vysoce kvalitním růstem, tj. postaveným na inovacích, a to se také děje. Zajímavé jsou přitom některé nové trendy. Ač v USA a v Evropě byl počáteční apetit po elektro-vozech jako by nasycen a poptávka po nich padá do stagnace, prodalo se v Číně v letošním prvním pololetí 3 miliony těchto vozidel, tj. poptávka vzrostla o 30 %. Tento nový průmysl si v Číně tedy vede ve světovém srovnání extrémně efektivně.

Tento růst probíhá v současné obtížné situaci na světových trzích a s tím, že v Číně vlastně pořád ještě běží post-pandemické zotavení, což je na světě dost unikátní. Těžko hledat rozvinutou ekonomiku takto v současnosti rychle rostoucí, zvláště tak velkou a tak exportně orientovanou. Je vidět, že čínská ekonomika je nesmírně odolná a obrovsky adaptabilní. Přitom zasvěcenci obeznámení do hloubky se situací tvrdí, že to je teprve rozběh po překonání krizových situací, kdy v druhém pololetí by se zotavení konečně mělo dostat do toho pravého tempa, i když problémů doma i v zahraničí jistě bude pořád hodně. Nicméně ekonomika už dostala hybnost.

Také makroekonomická opatření pro další růst vytváří prostor a přišla včas bez zbytečných zpoždění a nevznikají ani žádné strukturální problémy s charakterem ekonomiky.

Samozřejmě, že by bylo optimální, kdyby se Číně jakožto osvědčené lokomotivě růstu podařilo rozhýbat hybnost i jiných spolupracujících ekonomik. V tom případě by nastal efekt vzájemného posilování růstu, na který Čína vždy spoléhá, a proto se snaží o maximalizaci růstu svých partnerů, neboť je jí jasné, že čínský růst není možný bez rozsáhlejšího růstu přinejmenším ve značné části světa. A tak lze čekat, že Čína o to více vystupňuje svou snahu pomoci s jejich růstem ostatním zemím, jak to jen půjde. Otvírají se tím tedy možnosti pro všechny, kdo v úsilí o růst a prosperitu chtějí s Čínou posílit spolupráci.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze