Slavnostní otevření voliéry u pavilonu Sečuán se v sobotu uskutečnilo v zoologické zahradě v pražské Tróji. Nově vybudovaná expozice umožní vzácným ptákům himalájského podhůří oživit i venkovní prostory. „Ve voliéře, která se stavěla půl roku a stála 12 miliónů korun, nalezne domov osm druhů ptáků čínské oblasti Sečuán, například ohrožený morčák šupinatý, nebo špaček čínský, který není ohrožený, je všude, ale i ten patří do naší voliéry,“ zdůraznil na akci ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek s tím, že voliéra přirozeně navazuje na pavilon Sečuán. Kurátor ptáků Antonín Vaidl exkluzivně pro CMG uvedl, že od roku 2003 je zoo v chovu pěvců odkázána na vlastní produkci. Součástí akce bylo vystoupení tanečníků z Wushu Centrum, kteří předvedli ukázku čínských bojových tanců anebo čínský čajový obřad i kaligrafii. Přípitku čínským čajem se zúčastnila náměstkyně primátora hlavního města Prahy Jana Komrsková (Piráti).

V úvodu svého vystoupení ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek uvedl, že s výstavbou voliéry pro pěvce z himalájského podhůří začali v době, když přestaly mrazy, takže trvala zhruba půl roku. „Nejen samotná voliéra, ale i přestavba uvnitř pavilonu stála dohromady 12 milionů korun,“ konstatoval Bobek s tím, že voliéra nenásilným způsobem doplňuje prostor, protože respektuje kruhový tvar pavilonu.

V současnosti tedy mohou návštěvníci pražské zoo pozorovat ve venkovním prostředí třeba sojkovce rezavouché i s mláďaty, která jsou odchována v Zoo Praha. „Sojkovce rezavouchého jsme odchovali jako první na světě a jsme dosud jediní,“ pochlubil se Bobek a dále zmínil třeba morčáky šupinaté, kteří jsou velmi ohroženým druhem. Na rozdíl od špačka čínského, který ohrožený vůbec není, ale podle Bobka také patří do ptačí společnosti v pražské voliéře. Právě pro ně v ní byl vytvořen umělý vodní tok, který se snaží napodobit jejich přirozené prostředí.

Kurátor ptáků pražské zoo Antonín Vaidl exkluzivně pro CMG uvedl, že všichni pěvci jsou odchovaní v chovatelském zázemí v Evropě. „Největší a zcela legální boom byl v devadesátých letech, kdy se vozili tito zpěvní ptáci, poměrně hojně, a to ze Sečuánu a dalších čínských provincií a bylo to naprosto běžné až do roku 2003,“ vysvětlil Vaidl s tím, že poté skončil celosvětový export a od zmíněného roku jsou závislí na vlastní produkci. „Ptáci jsou chováni v pražské zoo i jinde v České republice a máme vždy jednoho partnera v chovu, který nám může vypomoci, když je potřeba,“ uvedl dále Vaidl a dodal, že v Sečuánu není až tak odlišné klima, než je v České republice, což je pro pěvce z Číny pochopitelně přínosné.

„Mají tam chlad v zimě a teplo v létě, v některých nížinách Sečuánu je pochopitelně trošku vlhčeji, ale v zásadě je to v pořádku,“ vysvětlil expert pražské zoo a dodal, že sám Čínou cestoval, nicméně Sečuán zatím nenavštívil.

„Byl jsem trošku níž, ale jinak tam člověk projíždí všechny oblasti, kde máme projekty a potom se snažíme naše expozice připravovat i z materiálu a fotografií, které máme z těch pracovních cest, aby výstavy byly věrohodné“ objasnil pro CMG kurátor vzácného zpěvného ptactva a dodal, že například drozd černoprsý, je ohrožený kvůli obrovské poptávce po jeho pěveckých schopnostech.

„V Asii je kvůli svému zpěvu obchodovatelný, protože tam pořádají třeba i pěvecké soutěže pro ptáky a chovatelé se pak snaží tyto pěvce získat obchodem,“ upřesnil expert, který také vyzdvihl architektonickou úroveň voliéry, protože díky oválné konstrukci eliminuje konstrukční prvky, které by překážely ve výhledu na ptactvo.

V rámci návštěvy pražské zoo však mohou zájemci vidět i jiné druhy exotických ptáků, například plameňáky. Právě u nich nastala v tomto měsíci doslova kuriózní situace, neboť se zkušená dvojice plameňáků kubánských ujala mláděte jiného druhu – plameňáka růžového.

„Původním rodičům bylo vejce odebráno, abychom měli větší jistotu vylíhnutí. To je častá praxe, protože by snůška mohla být ohrožena hašteřením dospělců nebo nyní i při vysokých teplotách nebo přívalových bouřkách,“ vysvětlil postup Vaidl s tím, že po vylíhnutí mláděte před dvěma týdny ho položili pod spolehlivější pár, avšak zajímavé je, že jiného druhu plameňáků – plameňáků kubánských. „Jsou osvědčení a navíc procházeli inkubačním obdobím, takže se náhradního mláděte ihned ujali,“ uzavřel kurátor.

Od zmíněného pavilonu Sečuán je snadné dojít k místům, kde tyto oblíbené plameňáky můžete pozorovat. V expozici Vodní světy a opičí ostrovy žijí plameňáci kubánští a chilští, plameňáci růžoví jsou zase k vidění jen kousek opodál, na opačné straně.

Radovan Rybák, zvláštní korespondent CMG v Praze