Tato fotografie pořízená 22. července 2023 ukazuje sklad produktů závodu Shougang Jingtang United Iron & Steel Co., Ltd. v Tangshan v severočínské provincii Hebei. [Photo/Xinhua]

V poslední době se na Západě začala razit mantra odvracení rizika čínských dodavatelsko-odběratelských řetězců, která se podezřele podobá někdejší politice ohrazování Číny. Samozřejmě, že podniky vždy musí pečlivě zvažovat rizika spojená s tím či oním dodavatelským řetězcem a s tržním prostorem a pokud možno svá rizika vyvažovat, aby jim nějaké lokální problémy nenarušily business. Skutečností však je, že rizikový management business zvládá daleko lépe než politici, kteří se staví do pozice rádců businessmanům. A tak se důvěra trhů knížecími radami politiků moc neřídí. Naopak tzv. kapitáloví redukcionisté tvrdí, že v geopolitickém zápase vítězí ti, kdo mají důvěru trhů a kdo jsou nejatraktivnější pro investory, bez ohledu na to, jak se situace může jevit čistě mocensky a vojensky.

A Čína si důvěru businessu napříč hranicemi, politickými a mocenskými bloky vydobyla a drží si ji. Klasickým případem ilustrujícím důvěryhodnost čínských trhů byla situace v dobách pandemie, kdy došlo globálně snad k nejhoršímu rozpadu dodavatelských řetězců od II. světové války a hlavním zdrojem výrobních kapacit, který udržel svět v této situaci nad vodou, byla Číny, která i přes těžké postižení epidemií svou odolnou výrobní a logistickou základnu udržela v chodu a svět se mohl přesvědčit na vlastní kůži, že napojení jeho dodavatelských řetězců na odolný a adaptibilní čínský trh je naopak spíše dobrým zajištěním proti riziku.

A světový trh svou důvěru v čínskou ekonomiku neustále opakovaně projevuje. Např. teď, když proběhlo zasedání politbyra Čínské komunistické strany k tomu, jak by měly vypadat hospodářské politiky pro druhé pololetí letošního roku, aby podnítily co největší ekonomický růst, projevila se okamžitě důvěra světového businessu ve vzestupu řady burzovních ukazatelů po celém světě ukazující důvěry businessmanů, jakou vkládají do očekávání, že Čína v letošním druhém pololetí zafunguje jako lokomotiva růstu, která zrychlí zotavení světové ekonomiky.

Podobná situace je dokonce i v průmyslu čipů, z něhož se USA snaží Čínu vystrnadit, ale přesto i v době, kdy jsou tchajwanské podniky pod americkým tlakem, aby investovaly do USA a ne do Číny, a navíc jsou v situaci, kdy je hospodářský cyklus trhu čipů v útlumu, tak Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC) zpomaluje svou investici v USA, ale urychleně investuje v pevninské Číně. Nebo když se investoři hrnou na Šanghajskou burzu, aby tu lačně nakoupili nově upisované akcie druhého největšího čínského výrobce čipů Hua Hong Semiconductor.

Business naopak v časech velkých tržních rizik a neprůhledného výhledu do budoucnosti spojuje s odolností čínských dodavatelských řetězců a investičního prostředí naděje na překonání těchto rizik a nejistot, zvláště když Čína neustále usilovně vylepšuje své tržní prostředí.

Během prvního pololetí totiž zahraniční investoři v Číně zřídili 24 000 nových zahraničních firem, což znamená meziročně nárůst o 35,7 procenta. Ze zemí, kde se v médiích omílá mantra o de-rizikovosti odpojením od Číny, jako Británie a Německo, se do Číny zahraniční investice jen hrnou.

Čínský trh nejenže zajišťuje spolehlivé dodávky, poskytuje svou 1,4 miliardovou populací rozsáhlé zdroje kvalitní pracovní síly i obrovskou spotřebitelskou i průmyslovou poptávku, ale je i všestranně rozvinutý, když pokrývá všechny průmyslové kategorie průmyslových klasifikací OSN.

A tak zatímco třeba v EU tradiční metalurgické průmysly živoří kvůli extrémním cenám energií a nikdo neví, má-li tam investovat, když netuší, jaké předpisy byrokraty napadnou, tak v Číně se německý výrobce produktů z kovových plátů HA-BF Mechanical Components (Taicang) Co., Ltd. těší už šest let trvajícímu každoročnímu dvoucifernému růstu na čínském trhu s tím, že jak tvrdí jednatel této firmy Karl Frölich, to není jen úspěch tohoto podniku, nýbrž „nesmírně konkurenceschopného průmyslového dodavatelského řetězce fungujícího v čínském průmyslu.

„Naše společnost by nemohla tolik růst bez dodavatelů, kteří dovedou dodávat rychleji a v lepší kvalitě než jinde, ani bez zákazníků, kteří naše produkci chtějí nakupovat,“ říká Frölich.

Mluvil i o tom, jak na celém zdejším trhu probíhají značné změny zlepšující partnerské vztahy, způsoby komunikace a zvládání řešení problémů u všech tržních hráčů průmyslového řetězce po celou tu dobu uplynulých 10 let, kdy tu působí.

Na čínském trhu je plně navazující, kompletně se doplňující průmyslový řetězec, který táhne podnikání k dalšímu růstu, libuje si tento businessman. „Doufám, že budu pro naši společnost moci pracovat i dalších 10 let, a než půjdu do důchodu, dovést naši čínskou pobočku k tomu, aby byla tak velká jako naše ústředí v Německu,“ těší se.

Ovšem na čínském trhu se nejenže dobře vyrábí, nakupuje a prodává. Čínský trh poskytuje i vynikající prostředí pro výzkum a inovativní vývoj, kde je všechno, co k tomu investoři potřebují a proto sem i takto rizikové podnikání řada podniků umisťuje. Třeba australská BioGenesis Group zaměřující se na zdravotní a speciální potravinářské produkty a pěstitelské technologie spojené s řasami, chaluhami, sinicemi aj., potřebuje rozšířit své výzkumné a vývojové kapacity, které představují jeden z pilířů její ohromné konkurenceschopnosti ve svém oboru. A tak investovala do čínského trhu, kde jsou potřební odborníci i celý spolehlivý navazující řetězec k mání.

Tato společnost zakořenila na čínském trhu a výhodně využívá prostředí dobře zavedené spolupráce mezi inovativními podniky a čínskou akademickou obcí. Projevují se v tom i určité výhody tradičního čínského přístupu, jaký se projevuje v tradiční čínské medicíně a dietě. I dobrá propojenost s dosažitelnými klinickými daty potřebnými k vývoji produktů, které sedí asijskému obyvatelstvu na míru.

I v posledních opatřeních Číny ke zrychlení hospodářského růstu ve druhém pololetí letošního roku se, jak to probíhá několik posledních let, objevuje řada nových opatření ke zlepšení přístupnosti a přívětivosti podnikatelského a právního prostředí pro zahraniční podniky. Seznamy oborů, v nichž platí nějaké druhy omezení pro vstup zahraničních podniků, se také neustále zmenšují.

Za prvních šest měsíců letošního roku stouply zahraniční investice do pevninské Číny z Francie o 173,3 procenta, z Británie o 135,5 procenta, z Japonska o 53 procent a z Německa o 14,2 procenta.

Vypadá to tedy, že kdo se chce zaštítit proti rizikům současného nejistého globálního business prostředí, udělá spíše dobře, když se napojí na věrohodné dodavatelské a odběratelské řetězce Číny nebo dokonce přímo do Číny investuje a zřídí přímo v ní podniky či výzkum a vývoj.

Karel Pavlíček