Solární a větrná elektrárna - ilustrační foto. ČTK/AP/Michael Sohn
Praha - Instalovaná kapacita nově zprovozněných fotovoltaických elektráren v Česku loni stoupla meziročně o 366 procent, vyplývá z analýzy společnosti TPA Valuation & Advisory. Enormní nárůst firma očekává také v letošním roce. Vodní a zejména větrné elektrárny proti fotovoltaice dlouhodobě výrazně zaostávají. Loni nebyla v České republice postavena žádná nová větrná elektrárna, stejně jako v roce 2021.
V loňském roce dostalo připojení nových 33.760 solárních elektráren o celkovém výkonu 288,8 megawatt-peak (MWp). O rok dříve přibylo 9321 solárních elektráren s výkonem 62 MWp.
Loňský nárůst počtů licencí i zprovozněné kapacity fotovoltaických elektráren byl podle analýzy největší od roku 2014. "Významným trendem se stala instalace domácích elektráren, kterých bylo podle dat Solární asociace v roce 2022 zprovozněno celkem 33.000 s výkonem do deseti kWp (kilowatt-peak)," uvedl partner společnosti TPA Valuation & Advisory Jiří Hlaváč. Celkový výkon těchto nově zprovozněných domácích elektráren činil 237,3 MWp.
Enormní nárůst nově vybudovaných solárních elektráren studie očekává také letos, a to díky podpoře z Národního plánu obnovy. "I přes rekordní nárůst v segmentu instalačních firem, naráží současný solární boom na limit ve formě nedostatku instalačních kapacit," varují před možným úskalím autoři analýzy.
Stabilní přírůstky nových licencí v posledních letech v Česku vykazují vodní elektrárny. "V současnosti české řeky a vodní plochy již fakticky nenabízejí místa pro výstavbu nových středních a velkých vodních elektráren. Proto většina nových nainstalovaných kapacit představuje zprovoznění nových malých vodních elektráren," uvádí Hlaváč. V roce 2022 bylo do provozu nově uvedeno 51 malých vodních elektráren. Největšími investory do těchto zdrojů byly společnosti Relby a Slezské energetické závody.
Počet větrných elektráren v Česku loni stagnoval, stejně jako o rok dřív. Větrné elektrárny tak pokrývají pouze jedno procento spotřeby elektřiny, což je jedenáctkrát méně než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky, uvádí analýza. Hlavní důvody spatřuje v politickém nezájmu a v negativních mýtech spojených s větrnými elektrárnami.
(CTK)