Podle hodnocení vědců zveřejněného 25. července hrála člověkem vyvolaná změna klimatu „naprosto ohromující“ roli v extrémních vlnách vedra, které se minulý měsíc přehnaly napříč Severní Amerikou, Evropou a Čínou.
V průběhu července způsobilo extrémní počasí zmatek na celé planetě, přičemž teploty v Číně, Spojených státech a jižní Evropě překonaly rekordy, což vyvolalo lesní požáry, nedostatek vody a nárůst pacientů v nemocnicích v souvislosti s teplem.
O víkendu na konci července byly tisíce turistů evakuovány z řeckého ostrova Rhodos, aby unikly divokým požárům způsobeným rekordní vlnou vedra.
Snímek: Nápis na lékárně v italském Římě ukazuje teplotu 46°C; 18. července 2023. / VCG
Bez změny klimatu vyvolané člověkem by podle studie globálního týmu vědců s názvem World Weather Attribution, který zkoumá roli, kterou hraje změna klimatu v extrémním počasí, byly události minulého měsíce „extrémně vzácné“.
„Tyto teploty v Evropě a Severní Americe by byly prakticky nemožné bez dopadů změny klimatu,“ uvedl během briefingu s novináři jeden z autorů studie Izidine Pinto z Královského nizozemského meteorologického institutu. Řekl:
„V Číně bylo asi padesátkrát pravděpodobnější, že se to stane než v minulosti.“
Tým World Weather Attribution odhaduje, že rostoucí koncentrace skleníkových plynů způsobila zvýšení teploty vlny veder v Evropě o 2,5°C než by byla jinak, v Severní Americe o 2°C a v Číně o 1°C.
Kromě přímého dopadu na lidské zdraví teplo způsobilo rozsáhlé poškození plodin a ztráty hospodářských zvířat, řekli vědci, například byla vážně postižena americká kukuřice a sójové plodiny, mexický skot, jihoevropské olivy a čínská bavlna.
Jev El Niňo pravděpodobně přispěl k dodatečnému teplu v některých regionech, ale rostoucí skleníkové plyny byly hlavním faktorem, uvedli vědci, a vlny tepla budou stále pravděpodobnější, pokud nebudou sníženy emise.
Odhadují, že pokud průměrné globální teploty stoupnou o 2°C nad předprůmyslovou úroveň, nastanou dlouhodobá období extrémního tepla pravděpodobně každé dva až pět let. V současné době se odhaduje, že průměrné teploty vzrostly o více než 1,1°C.
„Události, které jsme viděli, nejsou v dnešním klimatu vzácné,“ řekla na briefingu Friederike Ottová, vědkyně z Granthamského výzkumného ústavu pro změnu klimatu v Londýně. „Z klimatologického hlediska není překvapující, že se tyto události dějí ve stejnou dobu.“
„Dokud budeme pokračovat ve spalování fosilních paliv, uvidíme stále více a více těchto extrémů,“ řekla,
„Nemyslím si, že existují silnější důkazy, které by nějaká věda předložila pro vědeckou otázku.“
Ta