Nová hedvábná stezka byla v prvním pololetí ohromným zdrojem prosperity

2023-08-09 15:11:45
Sdílej:

Podle čísel čínského ministerstva obchodu patřily zase země Iniciativy pásu a cesty (BRI) čili Nové hedvábné stezky mezi ty, se kterými v letošním 1. pololetí rostl obchod Číny nejvíce, a tento růst obchodu a investic v jisté míře vytěsňoval obchodní a investiční spolupráci se Západem. Obchod Číny s BRI za první pololetí 2023 narostl na 6,89 bilionu yuanů (964 miliard $), tj. meziročně o 9,8 %, takže tento obchod s BRI už obnáší 34,3 % všech čínských importů a exportů, tj. tento podíl narostl o 2,4 % a jeho růst byl o 7,7 % vyšší než celkový růst zahraničního obchodu.

Během krátké historie této iniciativy dochází k neustálému nárůstu, když roku 2013 byl objem importů a exportů Číny s partnery v BRI 6,46 bilionu yuanů a roku 2022 už 13,76 bilionu yuanů, tj. nárůst o 110 %.

Letos v minulém pololetí zvláště silně rostly subdodávky různým výrobcům v zemích BRI jako dodávky autodílů o 39,3 %, lithiových baterií o 34,3 % a zařízení pro zpracování dat o 28,9 %. Výrazně narostly čínské dovozy energetických produktů z těchto zemí o 5,7 % a zemědělských výrobků o 17,9 %.

Lepší technická propojenost přes BRI s jinými ekonomikami mění i strukturu dopravy. V letošním prvním pololetí narostl podíl importů a exportů mezi Čínou a zeměmi BRI dopravovaných po železnici o 23,8 %, tj. rostl o 14 % rychleji než celkový růst obchodů podél této trasy, což je jen pokračování už delšího trendu. Vývozy do zemí podél této trasy vedené po silnici za pět měsíců narostly o 63,6 % a dovozy o 53,8 %.

Silně to přispívá nejen k rozvoji nově se vynořujících tržních hráčů mimo rozvinutý svět, ale i k rychlejšímu rozvoji těch regionů Číny, které jsou mimo východní oblast s přístupem k moři, ve kterých se rozběhl čínský hospodářský zázrak, a získaly před zbytkem země náskok, který se teď dotahuje. Podíl oblastí střední a západní Číny na nárůstu obchodů se zeměmi Pásu a cesty (BRI) letos narostl o 23,2 % a je to teď 21,2% podíl. Nejvíce rostly vývozy a dovozy čínských regionů Guangxi, Vnitřní Mongolsko a Xingjian, kde tempo růstu přesáhlo 50 %. Asi proto Západní ideologové od rozběhu tohoto růstu a prosperity v těchto bohatnoucích regionech náhle objevují „porušování lidských práv“.

Tyto výsledky nejsou jen výsledkem budování cest, infrastruktur a následných investic ovíjejících se kolem pásu a cesty jak popínavá rostlina, které to poskytuje příležitost k růstu. Neustále se kolem buduje a zdokonaluje složitá spleť mezinárodních vztahů a vylepšování institucionálního rámce, což často mívá charakter mezinárodních smluv, memorand o vzájemném porozumění a vývoje mechanismů pro hladké mezinárodní celní odbavování s řadou zemí, jestli jsou to Filipíny, Kostarika nebo Uzbekistán, k čemuž se vyvíjí i technologické hardwarové sítě a software pro komunikaci, pro mezinárodní sdílení celních informací aj. Zajišťuje se přitom zároveň i bezpečnost nejen proti zločinnosti, terorismu aj. ale i proti epidemiím a dalším možným hrozbám.

Zejména ke zdokonalení tohoto institucionálního rámce i veškeré kvality fungování Pásu a cesty se letos, jak oznámil i čínský prezident Xi Jinping, bude konat Mezinárodní fórum pásu a cesty. Datum není ještě stanoven, ale je velmi pravděpodobné, že v září, kdy rovněž bude desáté výročí rozběhu Iniciativy pásu a cesty.

Čína také do zemí podél BRI ve vzrůstající míře investuje. Přímé investice čínských podniků – do reálných podniků, ne do finančních aktiv – během ledna až června 2023 dosáhly 80,17 miliard yuanů (11,22 miliard $), což znamená meziroční vzestup o 23,3 %. Takové závratné tempo růstu bylo i loni, kdy letos vzrostlo jen o 0,1 %. Hlavně Čína investovala do Singapuru, Indonésie, Malajsie, Spojených arabských emirátů, Vietnamu, Thajska, Laosu, Kazachstánu, Kambodže a do Ruska, ovšem i jinam.

V pásu BRI probíhá i řada mezinárodních projektů s účastí Číny a nové kontrakty čínských podniků na ně byly za toto pololetí podepsány za 330,1 miliardy yuanů (47,64 miliardy $), což je meziroční nárůst o 2,5 %. Mají tedy podíl 50,3 % na čínských kontraktech na zahraniční projekty. V té době byly zároveň dokončeny takovéto kontrakty za 277,72 miliardy yuanů (40,08 miliardy $), tj. meziroční nárůst 11,5 %, což obnášelo 56,7 % Čínou dokončených zahraničních projektů za tuto dobu.

Tato ohromná růstová čísla jsou však v kontrastu s poklesem čínského obchodu s EU o 4,9 %, s níž obchody donedávna prudce rostly, a pokles o 14,5 % obchodů s USA. Do toho Itálie naznačuje, že asi podlehne tlaku z Washingtonu, aby se zbavila rizika výhodné spolupráce s Čínou, a asi neprodlouží Memorandum o porozumění při spolupráci na BRI. Samozřejmě, že je na místě i podezření, že italská premiérka Giorgia Meloni takovými hrátkami možná zkouší z Číny vymámit více investic, aby jimi Italy více inspirovaly.

Někteří na Západě, zvláště ti ideologicky zaměření, poukazují na to, že investice do samotného budování BRI v poslední době klesají. To není ovšem nic překvapivého. V tom rozsahu, jak byla BRI s dosavadními účastníky dohodnuta, byla už z větší části vybudována, takže se budou muset dohodnout buď nové projekty, např. s Itálií, nebo zapojit další účastníci, což se zčásti děje. Čína ovšem teď spíše investuje do projektů a obchodů na BRI navazujících ve vybudovaném pásu, včetně nakupování akcií místních podniků aj. Celkový rozvoj v rámci BRI se nijak nezpomaluje, naopak zrychluje, nicméně nabývá nové zralejší podoby, kdy se teď už více sklízí prospěch z vybudovaných infrastruktur.

Tento prudký rozvoj se děje na pozadí poněkud zadušeného rozvoje zejména v EU, ve které probíhá rozkol mezi ideologickými kruhy vnímavými k výzvám k zaštiťování rizik spojených se spoluprací s Čínou a na druhé straně business kruhy, které tento vývoj naopak vnímají tak, že jsou krátkozrakou politikou vytěsňovány z účasti na globálním rozvoji a na zapojení do jeho hlavních ohnisek, k nimž BRI patří. Těm je jasné, že evropský business na obratu dosavadního trendu s ochabujícím obchodem s Čínou a slábnoucími toky investic značně prodělává a přichází o své globální tržní postavení.

Projevují se tedy takové iniciativy, jako je francouzské volání po větší strategické autonomii Francie i EU s rostoucí spoluprací s Čínou a s využíváním všech příležitostí, které to přináší, neboť business na tomto omezování zapojení prodělává a s ním trpí celková prosperita společnosti. Nicméně ty ideologické kruhy, které např. blokují ratifikaci investiční smlouvy s Čínou Evropským parlamentem, jsou ochotny svým ideologickým cílům obětovat i svou prosperitu. A ty mají vůči BRI zvláště velkou averzi.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze

Our Privacy Statement & Cookie Policy

By continuing to browse our site you agree to our use of cookies, revised Privacy Policy. You can change your cookie settings through your browser.
I agree