Před několika lety tehdejší předsedkyně Fedu Janet Yellenová prohlásila, že za svůj život „už nikdy neuvidí další americkou bankovní krizi“. Realita však otřásla tímto jejím proroctvím. 7. srpna místního času agentura Moody's, jedna ze tří hlavních mezinárodních ratingových agentur, snížila rating 10 malých a středních bank ve Spojených státech a zařadila 6 velkých bank, včetně U.S Bank a The Bank of New York Mellon Corporation, na seznam sledovaných pro snížení ratingu. Dalších 11 bank má negativní výhled na rating. Jakmile se tato zpráva objevila, ceny akcií těchto „jmenovaných“ bank postupně klesaly, což ovlivnilo i další velké banky.

Zpráva agentury Moody's poukázala na to, že americký bankovní sektor čelí „mnoha tlakům“, včetně tlaku na financování a nedostatečného dohledu. „Obtíže s financováním“ představují krizi přežití, které čelí velké množství bank ve Spojených státech.

Od první poloviny letošního roku mnoho bank ve Spojených státech trpělo postupnými krizemi kvůli nedostatečné solventnosti a platební neschopnosti. Jako poslední možnost utratili američtí regulátoři peníze na záchranu. Britský „Financial Times“ 7. srpna místního času informoval, že americké regionální banky stále „spoléhají na vládní financování ve stovkách miliard dolarů, aby se udržely při životě.“

Proč některé americké banky spoléhají na záchranné balíčky, aby mohly „pokračovat v životě“? To částečně odráží křehkost amerického bankovního sektoru. Federální rezervní systém od roku 2022 v reakci na inflaci nadále zvyšuje úrokové sazby, což má za následek znehodnocení aktiv, jako jsou americké dluhopisy v držení bank, a provoz bank je pod velkým tlakem.

Křehkost amerického bankovního sektoru je výsledkem náhlého posunu americké hospodářské politiky a tendence „riskovat“. Američtí politici mají dlouhou dobu tendenci rozšiřovat výdaje a přijímat expanzivní fiskální a monetární politiku, aby získali voliče. Po vypuknutí epidemie nového koronaviru Spojené státy zavedly politiku „neomezeného“ kvantitativního uvolňování, udržovaly ultra nízké úrokové sazby a zahájily rozsáhlý stimulační plán, což způsobilo prudký nárůst inflace. To následně donutilo Fed násilně zvýšit úrokové sazby. Jak uvádí zpráva Moody's, bankovní sektor v USA je obecně „nepřipraven na rostoucí úrokové sazby“. Evropské centrum pro výzkum hospodářské politiky upozornilo, že bankovní krize ve Spojených státech není v žádném případě ojedinělým případem, ale je „systémová“.

Regulační problémy zároveň zvýšily rizika pro bankovní sektor v USA.

„Kdy se americké banky poučí?“ Ptají se západní média a pozorovatelé. A jen před několika dny snížila agentura Fitch rating USA jako dlouhodobého emitenta v cizí měně z AAA na AA+, čímž vyjádřila nespokojenost s patovou situací v oblasti dluhového stropu v USA a s fiskálním řízením.

Během několika po sobě jdoucích dní dvě mezinárodní ratingové agentury snížily úvěrové hodnocení Spojených států, což není náhoda. Analytici poukázali na to, že je to všechno důsledek dlouhodobého svévolného a bezohledného jednání Spojených států a přečerpávání úvěru v amerických dolarech.

Jako důležitý ukazatel reálné ekonomiky se americký bankovní sektor nachází v krizi, která může přinést řadu negativních dopadů. Zpráva Moody's poukázala na to, že americká ekonomika upadne na začátku roku 2024 do mírné recese a rizika v bankovním sektoru se mohou dále zvyšovat. Analytici se domnívají, že jakmile se krize začne šířit ve finančním systému a přenese se do reálné ekonomiky, může stáhnout dolů americkou ekonomiku, a dokonce ovlivnit globální ekonomické oživení.

Snížení ratingu dvěma agenturami Fitch a Moody's vyslalo dostatečně jasný varovný signál. Otázka zní: Dokážou se američtí vůdci skutečně poučit?

Jia