10. srpna v ranních hodinách pekingského času podepsal americký prezident Joseph Biden výkonný příkaz, kterým se zřizuje mechanismus přezkumu zahraničních investic s cílem omezit investice amerických subjektů do čínských odvětví polovodičů a mikroelektroniky, kvantových informačních technologií a umělé inteligence. Podle amerických médií vstoupí toto výkonné nařízení v platnost zhruba za rok a Bidenova administrativa během tohoto období obdrží zpětnou vazbu od veřejnosti a provede úpravy. Negativním signálem je ve skutečnosti samotné vydání tohoto výkonného příkazu, jedná se o „oddělování a přerušování řetězce“ pod zástěrkou „odstranění rizik“, které přineslo do světa neklid.

Americké ekonomické kruhy okamžitě vyjádřily obavy. Americká asociace polovodičového průmyslu uvedla, že poskytne zpětnou vazbu a doufá, že konečná pravidla umožní americkým čipovým společnostem „vstoupit na hlavní globální trhy, včetně Číny“. Americká Národní asociace rizikového kapitálu (NVCA) také uvedla, že bedlivě sleduje, aby výkonné nařízení „nemělo nezamýšlené důsledky pro investice amerických společností“.

Podle amerických médií trvalo vydání tohoto výkonného nařízení téměř dva roky. USA jednou uvedly, že bude zveřejněno kolem květnového summitu G7, ale od té doby bylo opakovaně odkládáno, což ukazuje na tvrdou konkurenci různých sil, které za tím stojí. Analytici poukázali na to, že vydání tohoto výkonného nařízení je spíše „politickým trikem“ odrážejícím chorobnou politickou ekologii Washingtonu, to znamená, že pod hluboce zakořeněnou myšlenkou „omezovat Čínu“ se tvrdost vůči Číně stala pro Washington tzv. „politickou korektností“. Příští rok se navíc ve Spojených státech budou konat všeobecné volby. Není divu, že Bidenova administrativa považuje potlačování Číny za důležitý prostředek pro získávání hlasů a vydala výkonné nařízení omezující investice v Číně.

Není to tak dávno, co mezinárodní ratingová agentura Fitch snížila rating americké vlády a vyjádřila obavy o americkou ekonomiku. Tentokrát, pokud budou zavedena americká investiční omezení vůči Číně, může to ještě více stáhnout americkou ekonomiku dolů a stát se „bumerangem“, který se jim vrátí.

Z pohledu amerického kapitálu je toto výkonné nařízení izoluje od Číny, která je „zdrojem inovací“. V minulosti se americké soukromé kapitálové instituce a instituce rizikového kapitálu dělily o dividendy z čínského rozvoje a inovací. Statistiky ukazují, že jedna třetina všech podniků rizikového kapitálu v Číně je investována Spojenými státy. Analytici poukázali na to, že pokud se americký kapitál stáhne, bude brzy nahrazen kapitálem z jiných zemí. „New York Times“ také připustily, že „Číně nechybí kapitál“. Bez Číny může být pro americký kapitál obtížné najít trh s podobně vysokou návratností.

Pokud navíc bude toto výkonné nařízení implementováno, nevyhnutelně to naruší globální průmyslové a dodavatelské řetězce a bude to škodlivé pro samotné USA. Americká vláda zároveň zavedla omezení investic v Číně, což opět vážně poškodilo důvěryhodnost Spojených států. Mezinárodní veřejné mínění poukázalo na to, že tyto kroky USA mohou vyostřit napětí mezi dvěma největšími světovými ekonomikami. Odpovědnost za podkopávání čínsko-amerických vztahů nese pouze americká strana.

Hospodářský provoz má své vlastní zákony a politické klacky ho nemohou zastavit. To se znovu a znovu prokazuje. Zpráva o světových investicích 2023 vydaná Konferencí OSN o obchodu a rozvoji v červenci ukázala, že v roce 2022 na pozadí 12% poklesu globálních přímých zahraničních investic oproti předchozímu roku vzrostly čínské přímé zahraniční investice o 5 % a dosáhly rekordních 189,1 miliardy amerických dolarů. Toto „zvýšení oproti trendu“ dokazuje atraktivitu čínského trhu a také to předznamenává nevyhnutelný výsledek politických zásahů USA do ekonomiky.

Silný tlak USA na „oddělení a přerušení řetězce“ nezastaví rozvoj Číny, a nakonec se Americe vrátí jako bumerang.

Jia