Foto: Americký prezident Joe Biden drží křemíkový plátek při virtuální účasti na summitu generálních ředitelů o polovodičích a odolnosti dodavatelských řetězců v Rooseveltově pokoji Bílého domu ve Washingtonu, D.C. v USA, 12. dubna 2021. /CFP

Autor: Anthony Moretti je speciální komentátor aktuálních událostí pro CGTN, působí jako docent na katedře komunikace a organizačního vedení na Univerzitě Roberta Morrise. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

Pokud americko-čínské vztahy v příštích několika týdnech udělají významný krok zpět, bude za to vinen pouze jeden člověk: americký prezident Joe Biden nebo jedna strana: Spojené státy americké.

Prezident Joe Biden vyhlásil 9. srpna národní stav nouze (tady žádná rafinovanost) – vydal výkonný příkaz, který omezí určité investice, které mohou americké společnosti provádět na mezinárodní úrovni. Jakkoli by si prezident přál, aby si domácí i mezinárodní publikum myslelo, že jeho prohlášení skutečně pokrývá celou zeměkouli, pamatujte, že jedinou jmenovanou „zemí zájmu“ byla Čína.

Na hlubší úrovni budou uvalena omezení také na investice související s polovodiči a další mikroelektronikou, kvantovými informačními technologiemi a umělou inteligencí. Abych to uvedl na pravou míru, prezident věří, že jeho příkaz zastaví nebo alespoň zpomalí schopnost Číny dále posilovat svou armádu. A nenechte se mýlit, Bílý dům a ministerstvo obrany „šílí“ z jakékoli potenciální vojenské výzvy, kterou by mohla Čína představovat.

Slovo „šílí“ je v uvozovkách, protože bylo použito v titulku nedávné zprávy časopisu Politico. Článek poznamenává, že americké elity konečně začínají akceptovat, že „výrazně zaostáváme“, jak řekl jeden člověk Politicu, v chápání toho, jak by mohla vypadat válka ve východní Asii, která by zahrnovala USA a Čínu. Kromě toho Bílý dům také uznává, že miliardy a miliardy dolarů ve zbraních, které byly za posledních zhruba 18 měsíců poskytnuty Ukrajině, oslabily celkovou vojenskou sílu Ameriky. Američtí představitelé konečně přiznávají, že za poslední dvě desetiletí se neudělalo dost pro udržení nezbytných zásob zbraní.

Jak ironické, že země, která v roce 2023 vydá na obranu více než 800 miliard dolarů, nemůže přijít na to, co je potřeba ke skutečné ochraně země a podpoře jejích spojenců. Proto je na místě se ptát, zda prezidentův „národní stav nouze“ je ve skutečnosti uznáním toho, že americká armáda je mimo mísu a prezident ví, že kvůli tomu bude před volbami v příštím roce kritizován republikány. Názor, že Joe Biden, již kritizovaný za to, že je občas zdánlivě fyzicky slabý, bude označen za slabého při konfrontování Číny, by se mohl stát bodem pro volební kampaň pro kohokoli, kdo se stane v roce 2024 kandidátem Republikánské strany. Možná je „národní stav nouze“ skutečně „Bidenovou nouzovou situací“?

Jedinou dobrou zprávou z Bílého domu je, že nařízení nevstoupí v platnost okamžitě. Během příštích 45 dnů bude Bidenova administrativa sbírat informace od různých zúčastněných stran, než určí přesná omezení. Přesto nakažlivé protičínské klima v USA znamená, že korporace, které se snaží ochránit své finanční výsledky, pravděpodobně narazí na výrazné protivětry, když budou předkládat své argumenty.

Přesto jsou tu alespoň dva členové Bidenova kabinetu, kteří by měli nabádat k opatrnosti. Jednou z nich je ministryně obchodu USA Gina Raimondová. Zrovna minulý měsíc řekla, že jakékoli úsilí o omezení volného obchodu, což je něco, co USA pokládají za posvátné, s Čínou bude mít negativní dopady, pokud „bude hranice tak široká, že odepře příjmy americkým společnostem a Čína může získat produkty jinde.“ Dále by měla mít co říci ministryně financí USA Janet Yellenová, která se soustavně snaží být dospělou v místnosti plné zvolených a jmenovaných politických představitelů, kteří trvají na tom, že Čína je připravena porazit USA. Mějte na paměti to, co řekla během své červencové návštěvy Pekingu: „Věříme, že svět je dostatečně velký na to, aby obě naše země mohly prosperovat. Oba národy mají povinnost tento vztah zodpovědně řídit: najít způsob, jak spolu žít a podílet se na globální prosperitě.“

Samozřejmě, že je to její šéf, kdo musí být vyzván, aby vysvětlil, jak se jeho výkonný příkaz může shodovat se snahou o to, aby „obě naše země prosperovaly“. A je stále těžší uvěřit, že Bílý dům má nějaký zájem na tom, aby Čína dělala cokoli jiného, než trpěla.

Tento výkonný příkaz je jednou z mnoha snah, které Bidenova administrativa, ke které se často připojil Kongres, vynaložila, aby přinesla Číně bolest. Zákon o čipech a vědě, který byl zaveden před rokem, je v tomto ohledu možná nejlépe rozpoznatelným legislativním úsilím. Bílý dům tvrdí, že tento zákon vytvoří pracovní místa v Americe, zajistí posílení globálních dodavatelských řetězců a – tady to přichází – „omezí Čínu“. The Washington Post zkoumal jedno prezidentovo tvrzení, že v důsledku tohoto zákona bude vytvořen milion pracovních míst ve stavebnictví, a označil to za „nepravdivé“. Doufejme, že média budou nadále podrobovat kritice tvrzení Bílého domu.

Americké vztahy s Čínou se v posledních týdnech posouvaly dopředu. Návštěvy několika amerických představitelů nevyřešily žádný z rozdílů mezi oběma národy, ale ukázaly, že je potřeba si promluvit. Bidenův výkonný příkaz by mohl tuto dynamiku zastavit.

(Yawen)