Meteorický roj Perseidy - ilustrační foto. ČTK/AP/Peter Komka

Stovky lidí na různých místech po celém Česku strávily noc na dnešek v přírodě pozorováním oblohy. Sami, ve skupinách či při organizovaných akcích hvězdáren laici i odborníci sledovali meteorický roj Perseidy, který právě v nočních hodinách z 12. na 13. srpna dosáhl svého maxima. I když na některých místech pozorování kazily mraky či dešťová přeháňka, podmínky byly většinou příznivé, vyplývá ze zjištění ČTK. Přispělo k tomu příjemné letní počasí i fakt, že Měsíc byl na obloze ve fázi úzkého srpku a nerušil svým svitem.

Za dobrých podmínek, tedy mimo města na bezměsíčné obloze, tak bylo možné pozorovat desítky meteorů za hodinu a spatřit i nejslabší meteory. Lidé se na noční pozorování a spaní "po širákem" také řádně vybavili - mnozí si přinesli lehátka, karimatky, deky i spacáky, svačinu či termosky s teplým pitím na zahřátí, když se nad ránem ochladilo. Perseidy se pozorují pouhým okem a jsou vidět od 17. července do 24. srpna.

Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR dnes ráno na dotaz ČTK uvedl, že vědecké i laické pozorování na středočeské hvězdárně Ondřejov se v noci mohlo uskutečnit, byť dorazila krátká dešťová přeháňka. "V průběhu noci bylo oblačno až skoro jasno. Na takzvané Radarové louce se večer sešlo na 250 lidí, kteří dostali úvodní výklad. Asi polovina přespala ve spacácích do rána. Nálada byla skvělá," popsal Suchan. Kvůli vědeckým kamerám bylo striktně zakázáno jakékoliv svícení, s výjimkou displejů mobilních telefonů, dodal.

Perseidy pozorovali lidé i z vrcholu hory Prašivá v Moravskoslezských Beskydech v areálu stejnojmenné chaty. "Návštěvnost byla úplně extrémní. Dorazily stovky lidí. Na Prašivé to vypadalo jako v mraveništi," řekl ČTK provozovatel chaty Martin Stiller. Samotnému pozorování vesmírných těles předcházela přednáška astronoma Jan Kondziolky. "I o tu byl zájem. Lidé se mohli do vesmíru podívat i prostřednictvím jeho astronomického dalekohledu," uvedl.

Na vsetínské hvězdárně si nenechalo ujít pozorování meteorů z roje Perseid přibližně 200 lidí. "Na naše poměry je to celkem hodně. Perseidy se pozorovaly pouhým okem. Hvězdárenskými dalekohledy si mohli lidé prohlédnout některé další vesmírné objekty. Naši odborní pracovníci jim k tomu dávali poutavý odborný výklad," řekl Jiří Koňařík, mluvčí Muzea regionu Valašsko, které vsetínskou hvězdárnu spravuje.

Ideální podmínky na pozorování panovaly v takzvaných oblastech tmavé oblohy v Jizerských horách. Akci nazvanou Den a noc na Jizerce uspořádala v sobotu Hvězdárna Turnov. Na louce u místního muzea se sešly stovky lidí. "Za 13 let, kdy pozorování na Jizerce pořádáme, toto bylo jedno z nejvydařenějších. Výjimečně byl teplý večer a jasná obloha. Návštěvnost byla obrovská a nebyli to žádní náhodní kolemjdoucí, ale lidé, kteří se na místo vypravili záměrně se spacáky a karimatkami," řekl ČTK Aleš Majer z hvězdárny. Louku podle něj obsypali lidé všech generací. Přes den se podle něho pozorovalo Slunce a také planeta Venuše, po setmění Perseidy, pracovníci hvězdárny měli s sebou dalekohled a podávali odborný výklad. "Podmínky byly skvělé. Vyhnula se nám srážková oblačnost, po celou dobu bylo jasno. Byl to výjimečný zážitek, kdy lidé hromadně křičeli při sledování oblohy. Poslední opouštěli místo kolem půl druhé ráno," uvedl Majer. Jizerská oblast je pro sledování noční oblohy vhodná vzhledem k minimu světelného smogu.

Jinak to naopak vypadalo v Úpici na Trutnovsku, kde podle Aleše Lokra z místní hvězdárny nebyly podmínky pro sledování Perseid ideální. "Do půlnoci byly podmínky střídavě dobré, střídavě horší, od půlnoci bylo zataženo. Z hlediska počasí byly podmínky průměrné, o půlnoci jsme to zabalili. Otevřeno pro veřejnost jsme neměli, protože na úpické hvězdárně probíhá astronomický tábor pro mládež," řekl dnes dopoledne ČTK Lokr. Hvězdárna v Úpici patří mezi nejmenší v Česku, byla založena před 60 lety.

Perseidy mají svůj původ v prachových částicích uvolněných z periodické komety 109P Swift-Tuttle, která byla objevena dvěma americkými astronomy v roce 1862. Název meteorického roje Perseid je odvozený od souhvězdí, z jehož směru meteory zdánlivě vylétají. Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 kilometrů za sekundu a začínají zářit ve výšce okolo 120 kilometrů nad povrchem Země. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 kilometrů nad zemským povrchem.

První zmínky o roji jsou již z poloviny třetího století. Lidé si tehdy meteorů všimli krátce po umučení svatého Vavřince. Někdy se jim proto přezdívá Slzy svatého Vavřince.

CTK