Tisková konference, na které vláda představila konsolidační balíček a návrh reformních změn penzí, 11. května 2023, Praha. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). ČTK/Deml Ondřej 

Zástupci obcí a krajů by dnes měli probrat úpravu konsolidačního balíčku s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). V čem by se mohl vládní soubor opatření, který prošel ve Sněmovně prvním kolem projednávání na plénu, změnit, nechtějí politici komentovat. Stanjura v souvislosti se samosprávami zatím připustil debatu o dani z nemovitosti. Diskutovat se bude pravděpodobně o tom, zda daň z nemovitosti zůstane plně příjmem obecních rozpočtů.

Koaliční lídři v širším formátu takzvané K15 se budou podle informací ČTK změnami zabývat až příští týden, sněmovní výbory se pak nad variantami pozměňovacích návrhů sejdou v posledních srpnových dnech. Na 31. srpna je svolán hospodářský i rozpočtový výbor. Pozvání k jednacímu stolu v tomto týdnu očekává i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Prvním čtením na sněmovním plénu prošel balíček v polovině července a další kolo se má uskutečnit začátkem září. Opozice zahrnula vládní předlohu třemi desítkami pozměňovacích návrhů. Pouze jeden návrh pochází z koaličních řad - jde o návrh předsedy pirátského klubu Jakuba Michálka namířený proti zvýšení renty bývalých prezidentů.

Návrh zákona má přinést státu v příštím roce navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun. Součástí projednávaného návrhu zákona není omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace. Vláda v materiálu uvádí, že v příštím roce by měla navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Balíček mění 63 zákonů. Jde hlavně o rušení daňových výjimek a některá zjednodušení.

CTK