Poznámka editora: Decision Makers (Ti, kdo rozhodují) je globální platforma pro osoby s rozhodovací pravomocí, aby mohly sdílet své poznatky o událostech, které utvářejí dnešní svět. Carlos Watson je zástupce Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) v Číně. Video odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

CGTN: Svět zažívá poměrně nestabilní období extrémních povětrnostních jevů. Jsou tu lesní požáry. Jsou tu vlny veder. Jsou tu tajfuny. V podstatě byla zasažena celá severní polokoule. Moje otázka tedy zní, jak tyto extrémní jevy počasí ovlivnily globální produkci potravin?

Carlos Watson: Očekává se, že změna klimatu zasáhne zemědělství nejtvrději ze všech sektorů. Například po suchu zemědělství absorbuje až 84 procent ekonomických dopadů. Zpráva o stavu potravinové bezpečnosti a výživy ve světě (SOFI) z roku 2023 zveřejněná FAO a několika dalšími agenturami OSN informovala o tom, že v loňském roce trpělo hladem 735 milionů lidí. Klimatická krize byla velmi klíčovou příčinou tohoto nedostatku potravin.

Dopady změny klimatu již ovlivňují potravinovou bezpečnost a očekává se, že budou i nadále ohrožovat produkci plodin a živobytí, následně způsobí potravinovou krizi a negativně ovlivní výživu, biologickou rozmanitost a produktivitu práce. Měnící se klimatické podmínky také zvyšují tlak na přírodní ekosystémy a zdroje, jako je půda a voda, a přispívají k erozi půdy, odlesňování, nedostatku vody, znečištění a celkové degradaci půdy, zmínil jsem jen některé.

Zemědělství je přitom hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů. Zemědělský sektor spolu s lesnictvím a změnami ve využívání půdy je zodpovědný za zhruba 20 procent antropogenních skleníkových plynů (GHG). Takže vidíte důležitost. Zemědělsko-potravinářské systémy se musejí stát odolnějšími vůči současným a budoucím dopadům změny klimatu a učit se z osvědčených postupů, aby podporovaly transformativní adaptaci, politiky a akční plány.

CGTN: The Economist nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že kvůli těmto extrémním povětrnostním jevům a klimatickým změnám možná budeme muset přesunout část produkce plodin na jiná místa nebo ji umístit dovnitř. To je případ Číny a možná i mnoha dalších míst na světě. Jsme tedy připraveni na tento druh velkých změn v globální produkci potravin?

Carlos Watson: Než odpovím na vaši otázku trochu podrobněji, dovolte mi zmínit klíčová slova, která s touto otázkou souvisejí: adaptace, zmírňování, inovace, výroba více za méně. Řešení dopadů extrémního počasí a emisí skleníkových plynů, jak bylo zmíněno ve vaší otázce, patří ke zmírňování změny klimatu.

Změna zemědělských modelů, jak jste také popsal, odkazuje na další dimenzi změny klimatu, která je za to zodpovědná. Říkáme tomu: adaptace. Kromě extrémního počasí, které je stále zjevnější, existují dlouhodobější vlivy změny klimatu, jako je už sezónně rostoucí průměrná teplota, vodní stres, změny ve výskytu škůdců a chorob, stoupání hladiny moří, acidifikace oceánů a další. To vše bude mít dopad na zemědělská odvětví a související hodnotové řetězce, živobytí a ekosystémy. Výzkum ukazuje, že adaptace prostřednictvím změn v řízení produkce potravin, zejména období výsadby, výběru plodin a zavlažování, má potenciál zvýšit výnosy odhadem o 7 až 15 procent.

CGTN: Jak nepochybně víte, potravinová bezpečnost není ovlivněna pouze klimatem. Máme geopolitické konflikty a máme soutěžení mocností. To vše by mohlo mít dopad na celosvětovou produkci potravin. Co by tedy měli jednotliví zemědělci a malé potravinářské firmy udělat, aby tato narušení vyrovnali?

Carlos Watson: Máte naprostou pravdu. Dnes, kdy se všechno děje a všechno se v mnoha případech děje ve stejnou dobu, to můžeme vidět v našem každodenním životě. Nacházíme se v době kaskádové krize s hladem v klimatické krizi. A konflikty mají prominentní význam. Zemědělsko-potravinářský systém již čelil výzvě udržitelnosti, aby poskytoval dostatečné, dostupné, cenově dostupné, bezpečné a výživné potraviny, které přispívají ke zdravé výživě, a také další suroviny, bioenergii, zpracované produkty a služby, pro rostoucí městskou a venkovskou populaci.

V důsledku toho jsou naše šance na dosažení SDG2 (nulový hlad) a SDG13 (klimatická akce) a mnoha dalších SDG cílů (cílů trvale udržitelného rozvoje) kvůli této kaskádové krizi stále náročnější. Musíme se v podstatě vzpamatovat a dát se dohromady a podniknout opatření, která urychlí provádění Agendy pro trvale udržitelný rozvoj do roku 2030 včas. A nejvíce jsou postiženy komunity, které produkují naše potraviny, včetně zemědělců, rybářů, lidí závislých na lesích a pastevců. A dopad této krize na jejich úrovni zesiluje. Zemědělci jsou například hlavními správci znalostí o svém životním prostředí, zemědělských ekosystémech, plodinách, způsobech obživy a místních klimatických modelech. Přizpůsobují se změně klimatu pomocí chytrých zemědělských postupů. Všechny tyto iniciativy by měly být vždy zaměřeny na podporu místních zemědělců, znalostí, požadavků a priorit. Měli bychom transformovat své zemědělsko-potravinářské systémy, zemědělsko-potravinářský systém, který staví lidi do centra pozornosti, lidi včetně zemědělců, muže, ženy, majitele jednotlivých farem, firmy vyrábějící potraviny, jak jste zmínil, lidi, kteří jsou klíčoví hybatelé pro přizpůsobení a zavádění nových postupů, inovace a technologie pro zabezpečení potravin a trvale udržitelnou výrobu.

Očekává se, že Čína bude společně s FAO a dalšími zeměmi důsledně usilovat o zajišťování potravinové bezpečnosti a dobré výživy v souvislosti se změnou klimatu a krizí. FAO se těší na to, že Čína bude hrát stále důležitější roli při zajišťování světové potravinové bezpečnosti a bude pokračovat ve své cestě s Čínou ve snaze o dosažení cílů trvale udržitelného rozvoje.

(Sve)