Dne 18. srpna se Lai Qingde (Laj Tsing-te), zástupce vůdce tchajwanské oblasti Číny, vrátil na Tchaj-wan poté, co dokončil své „tranzitní“ vystoupení ve Spojených státech. Před a poté, co neformálně navštívil Spojené státy. Tchajwanci a zámořští Číňané ve Spojených státech protestovali vykřikováním hesel jako „Jsme proti nezávislosti Tchaj-wanu“ a „Nezávislost Tchaj-wanu je slepá ulička“. Také Spojené státy ho tentokrát záměrně „odbyly“. To vše potvrzuje jednu věc: všechny strany mají jasno v tom, že Lai Qingde je úplný „potížista“. Tento notoricky známý element „nezávislosti Tchaj-wanu“ je všude neoblíbený.

Tchaj-wan je součástí čínského území. Přestože mezi oběma stranami tchajwanského průlivu již dlouhou dobu panují politické rozdíly, národní suverenita a územní celistvost Číny nebyly nikdy rozděleny.

Lai Qingde se dlouho nazýval „pragmatickým pracovníkem pro nezávislost Tchaj-wanu“. V posledních letech opakovaně propagoval bludné teorie ohledně „nezávislosti Tchaj-wanu“, podněcoval „nenávist vůči Číně“ a podkopával národní jednotu. Před několika dny, v exkluzivním rozhovoru pro Bloomberg, Lai znovu rozšiřoval klam separatistů pro nezávislost Tchaj-wanu, když řekl, že „Tchaj-wan je již suverénní a nezávislá země, není součástí Čínské lidové republiky“, „Čínská republika a Čínská lidová republika nejsou vzájemně podřízeny“ atd.    

Zároveň se Lai Qingde také snažil ze všech sil zveličovat takzvanou „hrozbu z pevninské Číny“ a najít záminky pro plýtvání těžce vydělaných peněz tchajwanského lidu na zaplacení „ochranných poplatků“. Podle statistických výsledků dosáhla za pouhé dva roky celková hodnota prodeje amerických zbraní na Tchaj-wan 4 miliard amerických dolarů. Na Tchaj-wan se dostalo velké množství amerických vojenských materiálů, které proměnily ostrov Tchaj-wan v nebezpečný „sud střelného prachu“. To dále tlačí Tchaj-wan do nebezpečné válečné situace.

Nejdůležitějším cílem této neformální návštěvy Spojených států pod rouškou „tranzitu“, je vybudovat atmosféru pro své podílení se na volbách do čela Tchaj-wanu, a přimět Spojené státy, aby se za něho postavily. To nevyhnutelně způsobí potíže čínsko-americkým vztahům. Soudě z reakce americké strany je zřejmé, že s Lai Qingde bylo „zacházeno chladně“. Bez ohledu na to, jak se elementy pro   „tchajwanskou nezávislosti“ snaží prosit Spojené státy pro své vlastní zájmy a domnělé zájmy Tchajwanu, v očích Washingtonu jsou jen pěšákem.

Mnoho pozorovatelů se domnívá, že Tchaj-wan v současnosti čelí klíčové volbě mezi mírem a válkou, prosperitou a úpadkem. Stále více lidí na Tchaj-wanu si uvědomuje, že „nezávislost Tchaj-wanu“ je neslučitelná s mírem a stabilitou Tchajwanského průlivu a je v rozporu se zájmy a blahobytem krajanů na obou stranách tchajwanského průlivu. Rozhodně se staví proti „nezávislosti Tchaj-wanu“ a společně úsilují o mírové znovusjednocení, což je nejvíce v souladu se zájmy Číňanů na obou stranách průlivu. Pevninská Čína je ochotna vytvořit široký prostor pro mírové znovusjednocení, ale nikdy nenechá žádný prostor pro různé formy separatistických aktivit „nezávislosti Tchaj-wanu“.

Lai Qingde a jemu podobní musí uznat, že historický trend národního oživení a znovusjednocení obou břehů Tchajwanského průlivu nemůže nikdo zastavit ani žádná síla! Ti „potížisté“, kteří zapomněli na své předky a „při snaze o nezávislost spoléhají na USA“, se stanou pouze hříšníky země a národa, a budou v dějinách pevně přibiti k pilíři hanby.

(Sve)