Historie BRICS

BRICS je zkratka pro rozvíjející se ekonomiky Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jižní Afriku. Tento termín vytvořil ekonom Jim O'Neill v roce 2001 ve své zprávě Budování lepší světové ekonomiky BRIC.

O'Neill předpověděl, že rychle rostoucí země BRIC do roku 2050 kolektivně ovládnou globální ekonomiku. Rusko, Indie a Čína patří mezi deset největších ekonomik světa. Všech pět zemí je členy skupiny G20 s kombinovaným globálním podílem na HDP 26 procent (v přepočtu na aktuální ceny) v roce 2022.

První ministerské zasedání BRIC se konalo na okraji zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku 20. září 2006. Zasedání se zúčastnili ministři zahraničních věcí Ruska, Brazílie a Číny a indický ministr obrany a vyjádřili zájem o rozšíření multilaterální spolupráce.

16. června 2009 se v Rusku konal první Summit BRIC. Vedoucí představitelé BRIC po summitu vydali společné prohlášení, ve kterém stanovili cíle BRIC a nastínili způsoby, jak se vyrovnat s globální finanční a hospodářskou krizí.

24. prosince 2010 se po čínské pozvánce oficiálně připojila Jihoafrická republika a skupina se přejmenovala na BRICS. Jižní Afrika je zatím jedinou africkou zemí ve skupině a jediným dalším přijatým členem.

15. července 2014 během Summitu BRICS v brazilské Fortaleze byla založena Nová rozvojová banka (NDB) s cílem mobilizovat zdroje pro infrastrukturu a projekty udržitelného rozvoje v zemích BRICS a dalších rozvíjejících se ekonomikách.

Tato multilaterální rozvojová banka zahájila provoz 21. července 2015. V září 2021 se k NDB přidaly Bangladéš, Spojené arabské emiráty, Uruguay a Egypt.

V roce 2018 navrhla Jižní Afrika další rozšíření BRICS a diskuse o tom začaly vážně loni. Rozšíření BRICS bude důležitým obsahem programu na letošním summitu.

Základem vlivu zemí BRICS na mezinárodní scéně je jejich rostoucí ekonomická síla, velká populace a bohaté přírodní zdroje.

Brazílie je největší zemí na jižní polokouli. Rusko je obr v oblasti zdrojů, kde se nachází všechny prvky Mendělejevovy periodické tabulky. Indie je nejlidnatější zemí. Čína je druhou největší ekonomikou na světě a továrnou světa. Jižní Afrika je extrémně bohatá na nerostné zdroje.

Význam BRICS

Rostoucí ekonomická síla zemí BRICS – Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky, spolu s jejich velkým počtem obyvatel a bohatými přírodními zdroji tvoří základ jejich vlivu na mezinárodní scéně.

Ekonomický vliv skupiny se v posledních několika desetiletích zvýšil, protože se její členové stali hnacími motory globálního hospodářského růstu. Podle výpočtů agentury Bloomberg založených na údajích MMF se očekává, že do roku 2028 budou tyto země přispívat téměř 40 procenty ke globálnímu hospodářskému růstu.

V roce 2022 dosáhl kombinovaný HDP členů skupiny 25,9 bilionu dolarů, což podle údajů Světové banky představovalo 26 procent globálního HDP. Čína, Rusko a Indie patří mezi deset největších ekonomik světa.

Celkový vývoz zboží členů skupiny BRICS dosáhl v roce 2022 celkem 5 bilionů dolarů, což podle Světové obchodní organizace tvořilo 20 procent světového obchodu.

Podle Konference OSN o obchodu a rozvoji hrály od roku 2001 do roku 2021 důležitou roli v růstu ekonomik BRICS přímé zahraniční investice (FDI), přičemž od roku 2001 do roku 2021 se roční příliv zahraničních investic do těchto zemí více než čtyřnásobil. V průběhu roku 2022 byl čistý příliv FDI do členských zemí BRICS 287,3 miliardy amerických dolarů, což je podle údajů Světové banky 16-procentní globální podíl.

V zemích BRICS žilo v roce 2022 podle Světové banky celkem 3,2 miliardy lidí, což je 41 procent celkové populace světa. Indie je nejlidnatější zemí na světě, následuje Čína.

Těchto pět zemí pokývalo v roce 2020 rozlohu 38,3 miliony čtverečních kilometrů, což je podle Světové banky 30 procent území planety. Brazílie, Rusko, Indie a Čína patří mezi deset největších zemí světa podle rozlohy. Brazílie je také největší zemí na jižní polokouli.

Země BRICS jsou také vlivnými členy předních mezinárodních organizací a agentur, včetně OSN, G20, Světové banky a MMF. Až do 31. července 2023 měly 14 procent celkového počtu hlasů ve Světové bance a do 8. srpna 2023 měly 15 procent podílu kvót v MMF.

BRICS spolupracují v boji proti změně klimatu

Změna klimatu je jedním z nejnaléhavějších problémů v současné době: teploty stoupají, sucha a velké požáry jsou stále častější, struktura srážek se mění, ledovce a sníh tají a průměrná hladina světových oceánů stoupá. Abychom bojovali proti změně klimatu, musíme snížit nebo eliminovat emise způsobené lidskou činností.

Podle společného prohlášení vydaného na zasedání na vysoké úrovni BRICS o změně klimatu v roce 2022, provádí Čína proaktivní národní strategii pro řešení změny klimatu.

Čína na základě překročení cíle klimatické akce 2020 mezinárodního společenství oznámila cíl a vizi dosažení vrcholu emisí oxidu uhličitého do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060, a rozšířila svůj národně určený příspěvek (NDC) prostřednictvím řady nových opatření.

Čína sdílela aktualizovaný NDC a dlouhodobou strategii rozvoje s nízkými emisemi skleníkových plynů, založila vedoucí skupinu pro dosažení vrcholu emisí uhlíku a uhlíkové neutrality, dokončila návrh na nejvyšší úrovni pro dosažení vrcholu emisí uhlíku a uhlíkové neutrality a v zásadě vytvořila politický rámec „1+N“ pro dosažení vrcholu emisí uhlíku a uhlíkové neutrality. Navrhla rovněž Iniciativu globálního rozvoje pro urychlení Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj, přičemž reakce na změnu klimatu a zelený rozvoj patří mezi osm klíčových oblastí spolupráce.

Brazílie se podle prohlášení věnuje zmírnění negativních dopadů změny klimatu. V rámci COP26 posílila své ambice v oblasti zmírnění emisí skleníkových plynů stanovením nového cíle pro snížení emisí skleníkových plynů o polovinu do roku 2030, na základě úrovně v roce 2005. Brazílie nastínila strategická opatření pro dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050, včetně nulového nelegálního odlesňování do roku 2028, obnovy a opětovného zalesnění 18 milionů hektarů lesů do roku 2030 a stimulace rozšíření národní železniční sítě. Brazílie se také připojila ke globálnímu metanovému paktu a nedávno oznámila rozvoj národního programu pro snížení emisí metanu - Nulový metan, který zajistí produkci ekonomických zdrojů v zemi snížením emisí metanu.

V prohlášení se uvádí, že Ruská federace trvale dodržuje zásady Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Pařížské dohody a neúnavně sleduje své cíle. Rusko prohlásilo, že do roku 2060 dosáhne uhlíkové neutrality. Rusko prochází zásadní restrukturalizací svého výrobního a energetického odvětví, přičemž nízkoemisní zdroje energie, včetně výroby jaderné energie, již představují 45 procent ruské energetické bilance.

Indie podle prohlášení podniká zásadní opatření v oblasti reakce na změnu klimatu, jako je podpora udržitelného životního stylu založeného na promyšlené spotřebě a snižování odpadů. Plocha lesů a území pokrytého stromy v zemi postupně stoupá a představuje 24,62 procenta její rozlohy. V předchozích třech letech Indie přidala 23 mokřadů na seznam lokalit Ramsarské úmluvy, což tvoří největší síť lokalit Ramsarské úmluvy v jižní Asii. To zdůrazňuje obrovské úsilí Indie o posílení ekosystémových metod pro zmírnění změny klimatu.

Jižní Afrika podle prohlášení dosahuje pokroku směrem ke svým klimatickým cílům. Vytvořila prezidentskou komisi pro reakci na změnu klimatu, přijala národní adaptační strategii, zavedla modernizovaný systém snižování emisí s důkladným monitorováním a hodnocením a vytvořila dlouhodobou strategii pro rozvoj s nízkými emisemi. Pozměněný a mnohem ambicióznější NDC Jihoafrické republiky, předložený před COP26, posune vrchol emisí země o deset let dopředu. Upravený cílový rozsah emisí do roku 2030 Jihoafrické republiky odpovídá 1,5stupňové cestě, zatímco vyšší konec rozsahu je v souladu s dvoustupňovou cestou.

Ta