Navzdory silnému odporu doma i v zahraničí japonská vláda 22. srpna oznámila, že 24. srpna zahájí vypouštění jaderně kontaminované vody z elektrárny Fukušima do moře. Japonská společnost Tokyo Electric Power Company poté zahájila přípravné operace k vstřikování jaderně kontaminované vody do kanalizačního potrubí. „Japonsko bez povolení vypouští odpadní vodu a porušuje sliby!“, „Poslouchejte hlas lidu!“ Téhož dne lidé v Japonsku, mezinárodní organizace a země podél Tichého oceánu jeden po druhém odsoudili toto rozhodnutí a požadovali, aby Japonsko toto rozhodnutí stáhlo. Mezinárodní společenství se obecně domnívá, že japonské nucené vypouštění jaderně kontaminované vody do moře je bezprecedentní, což „nejen porušuje mezinárodní právo, ale může to také způsobit nevratné katastrofy“.

Od doby, kdy japonská vláda před dvěma lety oznámila plán vypouštět jaderně kontaminovanou vodu do moře, je zpochybňována legitimita, legalita a bezpečnost tohoto plánu. Aby japonská vláda a Tokyo Electric Power Company potlačily veřejné pobouření, slíbily lidem ve Fukušimě a mezinárodnímu společenství, že nebudou vypouštět jaderně kontaminovanou vodou bez povolení, dokud nezískají pochopení zúčastněných stran. Ale realita ukazuje, že japonská vláda porušila tento slib a nemá žádnou důvěryhodnost.

Od letošního února vládní úředníci, včetně japonského ministra hospodářství, obchodu a průmyslu Jasutošiho Nišimury, opakovaně vysvětlovali plán vypouštění do moře obyvatelům Fukušimy. Je ironií, že pokaždé, když jsou japonští představitelé dotázáni, jaká kritéria používají k posouzení, zda lidé souhlasí nebo ne, nemohou dát konkrétní odpověď. Jen den před oznámením zahájení plánu na vypouštění jaderně kontaminované vody do moře se japonský premiér Fumio Kišida setkal se zástupci rybářů z celé země, ale stále nedostal souhlas a pochopení všech stran.

Japonská vláda chce klamat nejen domácí lidi. Během posledních dvou let záměrně vytvořila iluzi, že plán vypouštění jaderně kontaminované vody do moře je mezinárodně „bezpečný a neškodný“. Na jedné straně se Japonsko pokouší změnit vnímání „jaderně kontaminované vody“ tím, že ji označuje za „jaderně upravenou vodu“, aby zlehčilo její skutečné škody. Japonské noviny a televizní stanice publikují a vysílají velké množství reklam o takzvané „bezpečnosti“ jaderně kontaminované vody s cílem oklamat veřejnost a zakrýt opozici. Současně Japonsko také využilo Radu OSN pro lidská práva, Summit USA, Japonska a Jižní Korey a další mezinárodní příležitosti k šíření prohlášení, že „jaderně kontaminovaná voda bude vypouštěna do moře na vědeckém základě“.

Na druhou stranu Japonsko utrácí spoustu peněz za nákup „povolení“ pro vypouštění jaderně kontaminované vody do moře. Podle zpráv korejských médií předtím, než Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v červenci tohoto roku zveřejnila hodnotící zprávu, japonská vláda získala návrh zprávy předem a navrhla podstatné změny. Japonští představitelé také poskytli „dary“ ve výši více než 1 milion eur pracovníkům sekretariátu agentury. Hodnotící zpráva však po zveřejnění plně neodrážela názory všech expertů zapojených do hodnocení a ani příslušné závěry nebyly odborníky jednomyslně schváleny. Americký odborník na mořskou radiologii Ken Buesseler poukázal na to, že japonská vláda chce pouze nejlevnější a nejrychlejší řešení, kterým chce všechno zakrýt.

Jaderně kontaminovaná voda je jaderně kontaminovaná voda a ať japonská strana udělá cokoli, nemůže tuto realitu změnit. Řada studií ukázala, že jaderně kontaminovaná voda z elektrárny Fukušima obsahuje velké množství radioaktivních prvků, včetně tritia, uhlíku 14, kobaltu 60, stroncia 90 a dalších. Vlivem mořských proudů se tyto látky mohou rozšířit do celého Tichého oceánu, a dokonce i do světových oceánů a způsobit nezměrné dopady na mořské prostředí a lidské zdraví. Podle údajů zveřejněných japonskou stranou asi 70 % jaderně kontaminované vody nesplňuje po ošetření metodou multinuklidového čištění (ALPS) normu pro vypouštění. Hodnotící zpráva MAAE také poukázala na to, že ALPS „nemůže odstranit všechny radionuklidy z jaderně kontaminované vody“. Japonská strana navíc nereagovala na obavy mezinárodního společenství týkající se pravosti a přesnosti údajů o jaderně kontaminované vodě a opatření pro monitorování vypouštění do moře.

Za takových okolností japonské násilné vypouštění jaderně kontaminované vody do moře v podstatě přenáší obrovské riziko jaderného znečištění na celé lidstvo a nevyhnutelně musí čelit silné opozici.

Podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu mají všechny země povinnost chránit a zachovávat mořské prostředí. Japonsko by jako smluvní stát mělo převzít svou odpovědnost v souladu s mezinárodním zákonem. Mezinárodní společenství má rovněž plné právo chopit se legálních zbraní a domáhat se odpovědnosti za odškodnění. Japonsko, které otevřelo „Pandořinu skříňku“, zcela ztratilo důvěryhodnost. Celý svět by neměl platit účet za jeho extrémní sobectví a nezodpovědnost.

Jia