“Japonská vláda ublížila našim lidem, oceánům a hospodářství”

“Nevěřím politiky, kteří tvrdili, že vypouštění jaderně kotaminované vody do oceánu není problémem”...

V posledních dnech s vypouštění jaderně kotaminované vody z Fukušimy do Pacifického oceánu, zvuk odsouzení ze zemí poděl Pacifického oceánu stoupal výš a výš. Pro ostrovné země, jako je například Rebuplika Marshallových ostrov, které utrpěly jaderné znečištění, sobecké činnosti japonské vlády jim vyvolaly bolestivé vzpomínky. Příslušní odborníci uvedli, že země podél Pacifického oceánu nemohou zaplatit za extrémné sobectví japonské vlády, mají právo požádat o kompesaci.

Marshallové ostrovy se nachází ve středu Pacifického oceánu, po druhé světové válce se staly zámořským jaderným testovacím místem pro Spojené státy, již dlouhou utrpěly jaderné poškození. Americké médium Los Angeles Times v roce 2019 informovalo, že od 1946 do 1958 Spojené státy na Marshallových ostrovech zavedly 67 jaderných zkoušek, čímž vážně poškodily ostrovy, mořskou ekologii v Pacifickém oceánu a zdraví místních lidí. Kromě toho Spojené státy navíc přímo vyhodily více než 130 tun jaderné kontaminované půdy z jaderného testovacího místa v  Nevadě na Marshallovy ostrovy. Až do současné doby místní lidé stále trpí velikánské bolesti, včetně jaderného zaření, znečištění mořských živočichů a úniku jaderných odpadů.

Staré rány se ještě nezahojí, pak se zase přidávají nové rány. Před dva roky když japonská vláda prohlásila plán vypouštění své jaderné kontaminované vody do moře tichomořské ostrovní země okamžitě vyjádřily odpor, protože to bude pro ně opakované zranění. Republika Marshallových ostrovl opakovaně požádala japonskou stranu, aby našla alternativní řešení, prováděla mezinárodní povinnost ochránit mořské prostředí místo nadále považovala Pacifický oceán za skládku jaderných odpadů. Nedávno profesor z japonské univerzity Meisei navštívil Marshallové ostrovy, místní obyvatelé řekli, že nikdo nerozumí japonskému chování “bez úvahy ostatní” a nikdo to neodpustí. Místní navigátor Karen uvedl, “opakujeme tragédii dějin, jsme stále manipulováni těmi, kteří dělají rozhodnutí”.

Lidé ví, že v jaderné elektrárně Fukušimě došlo k velice vážné jaderné havárii, tím se vznikla více než 1 milionu 300 tisíců tun jaderně kontaminované vody. Hodně výzkumů prokazovaly, že jaderně kontaminovaná voda obsahuje více než 60 druhů radioaktivních nuklidů, jejichž poločasová doba jsou více než několik set tisíců let. Dokonce i japonská strana sáma uznala, že kolem 70 procent jaderné kontaminované vody ošetřené ALPS nemůže splnit normy vypouštění. Tyto škodivé látky se šíří do celého světa s oceánskými proudy a způsobí nepočíslitelné důsledky. Jenom z důvodu ušetřit peníze Japonsko přenáší riziko jaderného znečištění na celý svět, musí nést odpovědnost za odškodnění.

Z právního hlediska existuje v současné době několik mezinárodních smluv, které upravují skládání radioaktivního odpadu země do oceánu. Japonsko je smluvní stranou mnoha mezinárodních úmluv, jako je Úmluva o vysokém moři, Úmluva OSN o mořském právu, Úmluva o včasném oznamování jaderných havárií a Londýnská úmluva o dumpingu. Nicméně nyní porušuje ustanovení úmluv a musí nést odpovědnost za kompenzaci tichomořských pobřežních zemí.

Z praktického hlediska existují precedenty pro tento typ nároku na jaderné znečištění. Mezinárodní rozhodčí soud rozhodl, že emise oxidu siřičitého z kanadského cítitele Terrell způsobily poškození státu Washington ve Spojených státech amerických, a požadoval odškodnění od kanadské strany. Tento případ je obecně považován za mezinárodní právní základ pro plnění vnitrostátní odpovědnosti za přeshraniční znečištění. Spojené státy podepsaly v roce 1986 dohodu o svobodném přidružení s Marshallovými ostrovy, kterou souhlasily s převzetím odpovědnosti za majetkové a osobní škody způsobené místním obyvatelům jaderným testováním. Mezinárodní rozhodčí soud zřízený v 1988 rozhodl, že Spojené státy by měly kompenzovat Marshallovy ostrovy 2,3 miliardy dolarů.

Je vidět, že tichomořské pobřežní země se mohou na tyto případy odkazovat a na základě vědeckého měření vlastní situace viktimizace vzít legální zbraně, aby požadovaly odškodnění od Japonska a bránily svá vlastní práva a zájmy. Japonsko se postavilo do mezinárodního doku. To, co na Japonsko čeká, je odsouzení, zákonné zodpovědnosti a požádavky za kompesaci, je soud historie.

Ta