Na právě skončeném jihoafrickém summitu BRICS 2023 dostalo 6 z dosavadních uchazečů o budoucí členství – Argentina, Egypt, Etiopie, Írán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty – pozvání k přistoupení. Čeká se tedy, že dojde k rozšíření dosavadní členské základny Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky na 11 zemí v asi šest měsíců trvajícím přístupovém procesu.
Západní média, která jindy opěvují diverzitu, na to hojně reagují ve stylu, že jde o slepenec zemí, které k sobě mají často daleko kulturně, v modelu společnosti a v hodnotách. Nicméně tak je to v souladu s čínskou vizí budování světového společenství porozumění různých civilizací bez nutnosti vnucování nějakých univerzálních hodnot v Západním stylu. Prakticky všechny země BRICS jsou extrémně důležitými členy svých regionálních, ekonomických a politických seskupení, takže BRICS teď bude představovat určitý „svorník“ propojující všechna seskupení zemí mimo severoatlantického okruhu kolem nejsevernější části Ameriky a západní části Evropy. A dosáhnout toho byl asi záměr dosavadních členů. Takže teď už se mluví i o tom, že BRICS se stane nejen významnějším seskupením než G7, ale i než G20, a že to s sebou přinese přebudování globálních institucí včetně samotného OSN.
Předseda summitu BRICS 2023, jihoafrický prezident Cyril Rampaphosa, k rozšíření řekl: „Ceníme si zájmu dalších zemí o budování partnerství s BRICS. V budoucnu přijde další rozšiřování, až se jádrové země dohodnou na kritériích členství.“
Indický premiér Modi to komentoval: „Přistoupení nových členů BRICS dále posílí a poskytne mu novou hybnost,“ a ruský prezident Vladimir Putin se netajil geopolitickými záměry, když prohlásil: „Budeme pokračovat s tím, s čím jsme začali – s rozšiřováním vlivu BRICS ve světě.“
Brazilský prezident Lula řekl, že se těší, až k nim přistoupí i další země, zvláště na Indonésii a zmiňoval se, že i noví partneři zvýší váhu BRICS v mezinárodním měřítku.
Čínský prezident Xi Jinping slibova, že: „Rozšíření BRICS do kooperačního mechanismu této skupiny vdechne novou vitalitu,“ a oznámil, že přihodí 10 miliard $ do speciálního fondu posílení globálního rozvoje pro toto seskupení.
V cenách upravených paritou kupní síly (PPP), tj. jako by se ty produkty prodávaly za americké ceny, teď HDP BRICS vzroste z 32 % světové produkce, což je už více než G7, na 37 % světového HDP, kdy G7 v HDP podle PPP obnáší 30 % světové produkce. Navíc se za BRICS táhne vliv seskupení, v nichž jsou jejich členové, a kromě členských zemí je na toto seskupení nabalena i platforma dalších 69 zemí zapojených do diskusí s BRICS.
Před summitem se největší pozornost světa upírala k tomu, co BRICS udělá se světovým finančním systémem, který by většina nově se vynořujících a rozvojových ekonomik nejraději vymanila z otěží Západního finančnictví, a o de-dolarizaci, když celou globální ekonomiku, zvláště v rozvojových zemích, dusí nedostatek kapitálu a dluhové krize kvůli jednostranně zaměřené monetární politice Washingtonu a svobodu světového obchodu ohrožují přes finanční systém světu vnucované jednostranné sankční režimy. Dokonce se mluvilo o zavedení nějaké formy nové společné měny BRICS.
Pravdou však je, že tento summit nebyl o završování nějakých takovýchto procesů, nýbrž o jejich rozběhu, takže vůdci BRICS se tu dohodli, že pověří své ministry financí a centrální bankéře, aby zahájili studie a diskuse, jak se vymaňovat z dolaru a transformovat světový finanční systém. Vycházet to nepochybně bude z už rozběhlých snah a vytváření mechanismů pro vzájemné platební vyrovnávání v místních měnách. Jak řekl hostitel summitu Ramaphosa: „Používání místních měn, alternativních finančních systémů a alternativních platebních systémů nabývá na hybnosti.“
Myšlenku společné digitální měny BRICS nejvíce nadhazoval brazilský prezident Lula. Dojít by k tomu však mohlo jedině po delším vývoji a po vytvoření širšího institucionálního rámce.
V dohledu jsou i další rozšiřování BRICS po této rozbíhající se vlně. Jako Lulou prosazované blízké přistoupení Indonésie, ale i Thajska, čímž by se BRICS ukotvila i v ASEAN, nebo Nigérie, která by byla první ze seskupení Západoafrických zemí, Bangladéš a Uruguay, které jsou už členy Nové rozvojové banky BRICS a Kazachstán. Ač v BRICS jsou členové ŠOS, tak ale ne ze Střední Asie a Kazachstán by byl první.
BRICS se tedy stává extrémně těžkou vahou globální ekonomiky, která teď bude ovlivňovat toky mezinárodních dodavatelských řetězců a přeshraničních investic více než kdokoliv jiný. Ti, kdo by rádi postavení této skupiny zlehčovali, hojně poukazují, že je to vlastně neformální seskupení, ne žádná ekonomická integrace s minimální institucionalizací jejich spolupráce. Což je však v mnoha věcech spíše výhoda, protože jejich počínání není procedurálně složité a zdlouhavé a je pružné. Konsensus, na jehož základě se rozhodují, se dosahuje obvykle rychle. Částečně je ta nízká institucionalizace proto záměrná a znemožňuje i vyvolávat problémy těm, kdo zkouší do seskupení vnést rozkoly např. podněcováním Indie proti Číně. Také proti nim jako skupině vlastně nelze přijímat sankce aj.
BRICS však pro své záležitosti vyžadující více institucionální povahu zřizuje instituce jako Nová rozvojová banka BRICS, které jsou však formálně nezávislé a svoji vysoce odbornou práci dělají samostatně. Ale je jich ještě daleko více.
Tím ovšem institucionální základna prostředků, které má BRICS k dispozici zdaleka nekončí. V novém politickém dokumentu BRICS se totiž objevuje důraz na reformu těch zavedených existujících globálních institucí včetně OSN, Světové banky, Mezinárodního měnového fondu, Světové obchodní organizace, Světové zdravotní organizace a dalších. V nich chtějí země BRICS a na ně navazující své záměry teď koordinovaně metodicky prosazovat v rámci demokratických platforem v těchto globálních mezinárodních institucích. A BRICS má ve svém širším formátu vliv vlastně už na 69 zemí rozmístěných v řadě různých seskupeních. A vzhledem k Iniciativě pásu a cesty vedené Čínou a s dalšími členy BRICS to představuje určitý vliv vlastně na 147 zemí. A to se na snahách o restrukturaci například OSN jistě časem projeví.
Samozřejmě, že se to projeví i na významu takových uskupení úzkých mocenských kruhů jako je klub bohatých zemí G7. Dokonce se mluví o tom, že z tohoto klubu se stane zastaralý anachronismus. Summit BRICS 2023, na který se pohlíží jako na určité rozcestí ve vývoji této skupiny, tedy chce, aby se stal počátkem nezvratných globálních změn směřujících k multipolárnímu světu odporujících unipolárnímu uspořádání obchodních struktur světového společenství, a na tom teď bude usilovně pracovat.