Snímek: „Umělé slunce“ nové generace Huanliu-3 (Chuan-liou, HL-3) vyvinuté Čínou. /CMG

Čína dosáhla v sobotu průlomu v technologii kontrolovatelné jaderné fúze.

Nová čínská generace „umělého slunce“ Huanliu-3 (Chuan-liou, HL-3) podle Čínské národní jaderné korporace (China National Nuclear Corporation, CNNC) poprvé realizovala provoz s vysokým uzavřením s plazmovým proudem milionu ampérů.

Díky tomuto průlomu se provozní úroveň čínského zařízení pro jadernou fúzi v magnetickém uzavření dostala na přední místa ve světě a znamená to důležitý milník v čínském rozvoji energie jaderné fúze.

Huanliu-3, nezávisle vyvinutý Čínou, je velké výzkumné zařízení pro kontrolovatelnou jadernou fúzi.

Režim s vysokým uzavřením neboli H-režim (high-confinement) je pokročilý provozní režim ve fúzních zařízeních s magnetickým uzavřením, který zlepšuje ekonomickou účinnost fúzního reaktoru.

Proto byl H-režim zvolen jako standardní provozní režim Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER), který je ve výstavbě.

ITER je megaprojekt pro výzkum a inženýrství jaderné fúze, je financovaný a řízený sedmi členskými stranami: Čínou, Evropskou unií, Indií, Japonskem, Ruskem, Jižní Koreou a Spojenými státy.

Počítačem generovaný obraz čínského „umělého slunce“ nové generace Huanliu-3. /CMG

Podmínky pro uskutečnění reakce jaderné fúze jsou extrémně náročné. Ve vakuu musí teplota plazmy přesáhnout 100 milionů stupňů Celsia. Dokud nejsou splněny tyto podmínky, reakce nenastane, proto je reaktor jaderné fúze bezpečný a kontrolovatelný.

Jako špičková technologie je kontrolovatelná jaderná fúze považována za jednu z nejdůležitějších metod, jak nakonec vyřešit otázky související s energií.

Slouží jako významná součást čínského „třístupňového“ technologického plánu pro rozvoj jaderné energie - „tepelný neutronový reaktor, rychlý reaktor a reaktor kontrolovatelné jaderné fúze“.

Podle dlouhodobých rozvojových cílů stanovených pro jaderný průmysl v Číně se doufá, že aplikace energie jaderné fúze bude realizována do poloviny tohoto století.

Ředitel Centra pro vědu o fúzi v rámci Jihozápadního fyzikálního ústavu CNNC pan Zhong (Čung) řekl čínské mediální organizaci China Media Group (CMG), že „tým Huanliu-3 bude dále studovat hraniční fyziku plazmatické fúze s cílem položit pevný základ pro Čínu, aby mohla provádět experimenty se zahříváním plazmy a stavět fúzní reaktory.“

Čína schválila šest jaderných elektráren

Snímek: Instalace kopule generátorové jednotky jaderné energie v rámci projektu jaderné energie Xudabao (Sü-ta-pao) ve městě Huludao (Chu-lu-tao) v severočínské provincii Liaoning (Liao-ning); 25. července 2023 /CFP  

Čína nedávno schválila šest nových výrobních jednotek jaderné energie, z nichž čtyři využijí čínskou technologii jaderné energie třetí generace - Hualong (Chua-lung) 1.

Bylo schváleno, že těchto šest jednotek rozšíří tři stávající elektrárny v severočínské provincii Liaoning (Liao-ning) a ve východočínských provinciích Shandong (Šan-tung) a Fujian (Fu-ťien).

V první polovině roku 2023 byla podle údajů zveřejněných 28. července Čínskou asociací jaderné energetiky kumulativní výroba energie jaderných elektráren v Číně 211,9 miliard kilowatt hodin (kWh), což představuje více než 5 procent výroby energie země a jde o zvýšení o 7 procent oproti stejnému období v roce 2022. 

Hualong 1 v sériové výstavbě

Čínský Hualong 1 je v těchto letech v sériové výstavbě s tím, že současně probíhá výstavba několika jeho jednotek. Podle zprávy CMG se odhaduje, že do konce 14. pětiletého plánu (2021-2025) bude v Číně uvedeno do provozu přes deset jaderných jednotek s technologií Hualong 1.

Jediná jaderná elektrárna s technologií Hualong 1 může vyrobit téměř 10 miliard kW elektřiny ročně, což může uspokojit poptávku milionu lidí, řekl předseda Čínské hlavní korporace jaderné energie (China General Nuclear Power Corporation) Yang Changli (Jang Čchang-li).

Ušetří to ekvivalent tří milionů tun standardního uhlí a sníží to emise oxidu uhličitého o 8 milionů tun ročně, dodal Yang.

Ta