Lidé se procházejí poblíž místa konání 15. summitu BRICS v jihoafrickém Johannesburgu, 21. srpna 2023. Patnáctý summit BRICS se koná od úterý do čtvrtka v Jihoafrické republice. FOTO - Xinhua/Zhang Yudong

Hlavní světovou událostí uplynulých dní se rozhodně stal summit skupiny zemí BRICS, který je konal od 22. do 24. 8. v jihoafrickém Johannesburgu, protože svět už nyní rozhodně nebude takový, jaký býval. A co že se to vlastně na summitu tak zásadního odehrálo?

Skupina BRICS, která sdružuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu, a Jihoafrickou republiku měla na stole tři základní okruhy: posílení a rozšíření hospodářské a finanční spolupráce; další koordinace kroků v oblasti politiky a bezpečnosti; humanitární otázky a podpora sociální a kulturní spolupráce mezi národy.

Z této agendy pak vzešlo mnohé, ať už se jedná o plány na posílení ekonomik jednotlivých zemí obchodováním ve vlastních měnách, prohloubení hospodářské spolupráce, plány na boj proti případným pandemiím, korupci a terorismu či výzvy k reformě Organizace spojených národů. Nejzásadnějším bodem ovšem je schválení rozšíření BRISC o šest nových členů.

Podle výpočtů expertů OSN představovaly doposud země BRICS 42 % světové populace, 27 % světového HDP a přibližně 29 % obratu mezinárodního obchodu. Současně zajišťují třetinu světové produkce potravin. Ekonomický vliv skupiny přitom navíc rychle roste a organizace se tak stává klíčovou strukturou a ústředním prvkem celé globální architektury mezinárodních vztahů. A to vše nyní nabralo mnohem vyšší obrátky, jelikož do skupiny byly pozvány Argentina, Egypt, Etiopie, Írán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Tyto státy by se měly stát plnoprávnými členy od 1. ledna 2024. Na základě jejich profilů je jasné, že skupina BRICS si fakticky upevňuje pozici předního globálního hráče:

Argentina

Argentinská republika se rozkládá na ploše 2,8 milionu kilometrů čtverečních a má podle údajů z roku 2022 46,2 milionu obyvatel. V Jižní Americe se Argentina řadí na druhé místo za Brazílii, pokud jde o rozlohu, a na třetí místo za Brazílii a Kolumbii, pokud jde o počet obyvatel. Současným prezidentem je Alberto Fernandez (od roku 2019). Podle Světové banky (SB) činil v roce 2022 HDP země 632,8 miliardy dolarů, což z ní činí třetí největší ekonomiku v regionu (po Brazílii a Mexiku). Ve struktuře HDP tvoří sektor služeb 53 %, zpracovatelský průmysl 15 %, zemědělství a lesnictví, rybolov a lov 6,4 %. Argentina je členem regionálních organizací, jako je Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC), Organizace amerických států (OAS), Unie jihoamerických národů (UNASUR) a Společný trh jižní Ameriky (MERCOSUR).

Egypt

Egyptská arabská republika se rozkládá na ploše jednoho milionu kilometrů čtverečních a žije v ní 110,99 milionu obyvatel. Formou vlády je prezidentská republika. Od roku 2014 je prezidentem země Abdel Fattah el-Sisi. Podle Světové banky činil v roce 2022 HDP země 476,8 miliardy dolarů, což z ní činí největší ekonomiku v severní Africe a pátou největší v regionu Blízkého východu. Sektor služeb tvoří 51,4 % HDP, zpracovatelský průmysl 32,7 % a zemědělství 10,9 % ekonomiky. Egypt je členem Ligy arabských států, Organizace islámské spolupráce a Africké unie.

Írán

Íránská islámská republika (IRI) má rozlohu 1,7 milionu kilometrů čtverečních a 88 milionů obyvatel. Země je jednou z mála existujících teokracií na světě. Hlavou státu je nejvyšší vůdce, volený z řad náboženských představitelů a teologů. Od roku 1989 je jím Alí Chameneí. V čele výkonné moci stojí prezident, druhý nejdůležitější představitel. Od roku 2021 tuto funkci zastává Ebrahim Raisi. HDP země činil v roce 2022 podle Světové banky 388,5 miliardy dolarů, což z ní činí šestou největší ekonomiku v regionu. Írán má třetí největší prokázané zásoby ropy (12 % světových zásob) a druhé největší zásoby plynu na světě (17 %). Největším odvětvím íránské ekonomiky je sektor služeb, který se na HDP podílí 51 %, těžba ropy představuje 23 %, zpracovatelský průmysl a těžba 13 %, zemědělství 10 %. Írán je členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a v červenci 2023 oznámil vstup do Šanghajské organizace pro spolupráci.

SAE

Spojené arabské emiráty (SAE) jsou stát na jihovýchodním pobřeží Arabského poloostrova. Rozkládá se na ploše 83 600 čtverečních kilometrů, počet obyvatel je 9,9 milionu. Má federální uspořádání, sdružuje sedm emirátů: Šardžá, Abú Zabí, Adžmán, Dubaj, Ras al-Chajma, Umm al-Kajvajn, Al-Fudžajra a Šardžá. Každý z nich je absolutní monarchií. Od vzniku státu v roce 1971 je hlavou státu skutečně emír Abú Zabí (titul se dědí). Od května 2022 je prezidentem SAE Mohammed Bin Zayed Al Nahyan. Podle Světové banky dosáhl HDP země v roce 2022 výše 507,53 miliardy dolarů, což z ní činí třetí největší ekonomiku v regionu Blízkého východu. Páteří ekonomiky je těžba a vývoz ropy a zemního plynu, které tvoří více než 40 % HDP. Emiráty mají osmé největší prokázané zásoby ropy (5,6 % světových zásob) a sedmé největší zásoby plynu na světě (3 %). SAE jsou členem OPEC, Ligy arabských států, Organizace islámské spolupráce a Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu.

Saúdská Arábie

Království Saúdská Arábie je největším státem na Arabském poloostrově, má rozlohu 2,1 milionu kilometrů čtverečních a 35,3 milionu obyvatel. Jedná se o absolutní monarchii. Od roku 2015 je králem Salmán bin Abdulaziz Al Saúd. Ústavou Saúdské Arábie je Korán a sunna. Podle Světové banky měla země v roce 2022 HDP ve výši 1,1 bilionu dolarů, což z ní činí největší ekonomiku na Blízkém východě. Kromě toho je země největším světovým producentem ropy. Těžba ropy se na HDP podílí 46 %, sektor služeb 36 %, podíl zpracovatelského průmyslu 10 %, stavebnictví a distribuce elektřiny, plynu a vody šesti procenty, zemědělství, lesnictví a rybolov dvěma procenty. Saúdská Arábie je členem OPEC, Ligy arabských států, Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu a Organizace islámské spolupráce.

Etiopie

Etiopská federativní demokratická republika se rozkládá na ploše 1,1 milionu kilometrů čtverečních a žije v ní 123,4 milionu obyvatel. Formou vlády je parlamentní republika. Předseda vlády – Abiy Ahmed (od roku 2018), v roce 2019 mu byla udělena Nobelova cena míru za ukončení dvacetiletého válečného stavu se sousední Eritreou a také za mírové úsilí v regionu. Země měla v roce 2022 podle Světové banky HDP v hodnotě 126,8 miliardy dolarů, což z ní činí třetí největší ekonomiku v subsaharské Africe. Etiopie je převážně zemědělská země a jeden z největších vývozců kávy na světě. Podíl zemědělství na HDP činí 37,6 %, na zpracovatelský průmysl připadá 22,7 %, na služby 36,6 %. Země je členem Africké unie, Mezivládní organizace pro rozvoj a Společného trhu pro východní a jižní Afriku.

Ekonomika a vlastní měna

Kritérii ohledně rozšíření BRICS byly především »váha, autorita, význam té či oné kandidátské země na členství a její postavení na mezinárodní scéně«. Všechny členské státy byly pro »obohacení organizace o podobně smýšlející lidi«. Především jde o víru v multipolaritu, potřebu demokratičtějších a spravedlivějších mezinárodních vztahů a zvýšení role zemí globálního Jihu v mechanismech globálního řízení. BRICS také chce, aby ekonomické vztahy mezi členskými státy byly nezávislé na Západu, proto sdružení plánuje pracovat na vytvoření alternativního platebního systému.

FOTO – Wikimedia Commons/Bb3015

O projektu zavedení jednotné měny skupiny přitom probíhají v rámci BRICS intenzivní konzultace už několik posledních měsíců, ale žádné rozhodnutí v této věci zatím nepadlo. Projekt je nyní »ve fázi předběžné studie a tato záležitost v rámci BRICS projednává v koncepční podobě,« řekl mluvčí jihoafrického ministerstva zahraničí. »Země BRICS mají dohody o obchodování v národních měnách a my jsme plni odhodlání je realizovat,« dodal vedoucí představitel Jihoafrické republiky pro BRICS Anil Sooklal. Jednotná měna BRICS tak ještě nyní není na pořadu dne. Členské země chtějí především najít způsoby, jak zajistit vzájemný obchod a ekonomické projekty, aby nebyly závislé na systému kontrolovaném USA a jejich spojenci. Ministři financí zemí BRICS tak mají vytvořit pro příští summit v Kazani skupinu pro přípravu alternativního platebního systému. I když ovšem ze summitu nevzešla nová měna, spolu s budoucími členy získává skupina dominanci v něčem mnohem hmatatelnějším – v těžbě ropy.

Ztráta vlivu USA na světový trh s ropou

ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay

Po rozšíření BRICS o nové členy, jako jsou Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, ztratí USA možnost ovlivňovat globální trh s ropou, uvedl irský ekonom Philip Pilkington v článku pro britský portál UnHerd. »Připojení Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů je rovněž nesmírně významné. Spojené státy se dříve spoléhaly na monarchie v Perském zálivu, zejména na Saúdskou Arábii, že budou mít kontrolu nad cenou ropy. S jejich vstupem do BRICS se zdá pravděpodobné, že Amerika v dohledné době ztratí jakoukoli kontrolu, kterou nad cenami ropy měla,« upozornil expert, který si všímá i další věci, v čem je summit zásadní – konec izolace Iránu.

Konec izolace

Již více než 40 let je Írán pod ekonomickými sankcemi uvalenými USA, OSN a EU a v posledních letech je prakticky izolován. Írán je téměř zcela zbaven přístupu k mezinárodnímu bankovnímu systému, zahraničním investicím, moderním technologiím a je pro něj obtížné vyvážet ropu a plyn nebo dovážet pohonné hmoty. Přesto nachází způsob, jak obchodovat s ostatními zeměmi. »Vzhledem k tomu, že země je osmým největším producentem ropy na světě a disponuje třetími největšími prokázanými zásobami ropy, jedná se o podstatný ekonomický a geopolitický vývoj,« uvedl Pilkington a dodal, že výsledek summitu BRICS v Johannesburgu symbolizuje konec ekonomické izolace Íránu. Sdružení se pak celkově staví proti obchodním bariérám, včetně těch, které zavádí řada vyspělých zemí pod záminkou boje proti změně klimatu.

Země BRICS zároveň podporují myšlenku reformy OSN, včetně Rady bezpečnosti, a podporují širší zastoupení rozvojových zemí v Radě bezpečnosti. Reformována by měla být rovněž Světová obchodní organizace a brettonwoodské finanční instituce, včetně Mezinárodního měnového fondu. Podle mnohých analytiků bude hrát klíčovou roli v procesu formování nového globálního centra vlivu Afrika…

Boj o Afriku

Rychle se rozvíjející kontinent s prudkým růstem populace, obrovským přírodním bohatstvím a obrovskou touhou po udržitelném rozvoji a prosperitě své pozice neustále posiluje. Jihoafrické ministerstvo zahraničí uvedlo, že BRICS a Afrika považují za svou prioritu vytvoření multipolárního světa a nové bezpečnostní architektury. »Chceme žít v předvídatelnějším, inkluzivnějším, spravedlivějším a udržitelnějším světovém řádu,« uvedl jihoafrický diplomat. A to právě BRICS nabízí.

ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay

Členka výkonné rady německé nadace Bertelsmann Stiftung Daniela Schwarzerová v této souvislosti pro rakouské noviny Der Standard uvedla, že Evropané musí v kontextu soupeření EU s Ruskem a Čínou o vliv na africkém kontinentu naléhavě přehodnotit svou africkou politiku. »Evropa ztratila v Africe svou prestiž,« uvedla. Jako příklad uvádí podle ní sobecký postup západních zemí při distribuci vakcín během pandemie. Nespokojenost obyvatel se západními praktikami »založenými na koloniálních procesech« nejlépe vystihují demonstrace v Nigeru, při nichž lidí mávají ruskými vlajkami

Schwarzerová také uvedla, že zatímco EU, stejně jako Světová banka a Mezinárodní měnový fond, váže své půjčky na politiku, Čína poskytuje africkým zemím půjčky »bez takových podmínek«. Podle ní musí západní představitelé chápat rozšíření BRICS jako pokus o vytvoření vážné protiváhy skupině G7, jejíž podíl na světovém HDP neustále klesá.

Soumrak G7

Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu země BRICS letos poprvé v historii překonaly země G7, pokud jde o hrubý domácí produkt podle parity kupní síly. V případě zemí BRICS jde dohromady o 56 bilionů dolarů a v případě zemí G7, kam patří i Spojené státy, o 52 bilionů dolarů. Rozšíření BRICS pak především slouží k potvrzení globálního charakteru organizace, čímž by se zařadila právě po bok G20 a G7. Západ je přitom tvrdošíjně odhodlán zachovat si svou hegemonii za každou cenu. Naprosto zřetelně již mnohokrát prokázal svou schopnost a ochotu aktivně zneužívat svého postavení emitenta rezervních měn k dosažení politických cílů v rozporu se všemi pravidly volného trhu, mezinárodního obchodu a Světové obchodní organizace.

GRAFIKA – wikipedia

I když pak ale představitelé BRICS ujišťují, že rozhodně nemají v plánu G7 konkurovat, prakticky se tak již stalo. Především právě africké země vidí nyní alternativu, která jim za milodary nebude vnucovat svou politiku. Jak zaznělo na summitu: »V BRICS je vše spravedlivé a rovnost je zaručena pro všechny. To je rozdíl mezi BRICS a G7 a dalšími strukturami zaměřenými na Západ. V G7 všichni poslouchají USA.«

Otázkou samozřejmě je, zda řízení jednou zemí není efektivnější, než neustálé diskuse v rozhodovacích procesech rovnocenných partnerů s různými zájmy. Na druhou stranu BRICS si nijak zvlášť nehraje na politickou organizaci, přední je zde jednoznačně ekonomika.

Úsvit rozvojových zemí?

Celkově lze v kostce summit shrnout tak, že jde o posun od hegemonie Západu ke snaze o vytvoření multipolárního světového řádu a zabránění USA beztrestně celosvětově prosazovat svou vůli. Příznačně setkání shrnul francouzský týdeník La Tribune. »Rozhodnutí o rozšíření BRICS povede k vytvoření silného uskupení, které bude schopno ovlivňovat mezinárodní situaci tím, že bude hájit zájmy rozvojových zemí. Čas ukáže, zda půjde o historický zlom,« napsal list, který summit označil za »vítězství Pekingu a Moskvy«. »Nyní rozvojové země vědí, že se budou moci obrátit na jinou instituci než na Světovou banku nebo Mezinárodní měnový fond – na BRICS,« zdůraznil La Tribune.

Tomáš Cinka