Autor: Imran Khalid, zvláštní komentátor aktuálních záležitostí pro CGTN, je nezávislým sloupkařem o mezinárodních záležitostech.

Americká ministryně obchodu Gina Raimondová je čtvrtým vysokým americkým úředníkem, který v posledních měsících navštívil Čínu, protože obě země se snaží zvládnout napětí ve vzájemných vztazích. Na rozdíl od jejích protějšků, jako jsou Antony Blinken, Janet Yellenová a John Kerry, odpovědnost Raimondové v oblasti hospodářských a obchodních záležitostí vyvolala pocit optimismu alespoň ohledně posílení už zavedených komunikačních kanálů mezi oběma stranami. To je skutečně přesně výsledek, ke kterému došlo během její návštěvy. Setkání mezi čínským ministrem obchodu Wang Wentaem a Ginou Raimondovou v Pekingu přineslo významný krok směrem ke spolupráci v hospodářských vztazích. Oba úředníci se shodli na zřízení spolupracovní skupiny, což je chvályhodná iniciativa.

Společným cílem obou stran je řešit specifické obchodní výzvy a zaujmout proaktivní přístup. Rámec pracovní skupiny zahrnuje setkání dvakrát ročně na úrovni náměstků ministra, což zdůrazňuje odhodlání k trvalému zapojení. Wang a Raimondová se dohodnutým ročním zasedáním zavázali k podpoře důsledné komunikace pro další upevňování dvoustranných vazeb. Zavedení mechanismu vzájemné výměny informací pro kontrolu vývozu je důkazem otevřenosti. Tento mechanismus nejen usnadňuje vzájemné porozumění systémům kontroly exportu, ale také zesiluje bilaterální komunikaci. Tato spolupráce je v souladu s duchem podpory základu pro plodné výměny mezi oběma národy.

Zahrnutí amerických a čínských podnikatelských lídrů do konzultačního mechanismu poskytne tvůrcům politik lepší pohled na pragmatické požadavky podniků. Tento krok zvyšuje relevantnost diskusí při řešení hmatatelných průmyslových výzev. Ironií je, že zdroj těchto problémů leží v samotné americké administrativě, neboť zavádí neoprávněné kontroly vývozu a investiční omezení zaměřené především na Čínu. Zatímco návštěva Raimondové signalizuje příznivé pokroky v komunikaci, zůstává nepopiratelné, že historická hloubka a šířka výměn ještě nebyla plně oživena. Vzhledem k vyvíjející se dynamice vztahů je nezbytná podpora obnovení rovnováhy v komunikaci, přičemž je třeba uznat současné zásluhy a zároveň usilovat o znovuzískání dřívějších silných výměn mezi oběma národy.

V upřímném dialogu Wang Wentao zdůraznil své vážné obavy zahrnující řadu otázek, zejména cla uložená v rámci amerického oddílu 301 na Čínu, polovodičové politiky, omezení vzájemných investic, předpojaté dotace a sankce zaměřené na čínské podniky. Během diskuse Wang správně zdůraznil nepříznivé důsledky rozšiřování rozsahu národní bezpečnosti a negativní dopady toho na pravidelné hospodářské a obchodní interakce. Jednostranná a protekcionistická opatření jsou v rozporu se zavedenými tržními normami a zásadami spravedlivé hospodářské soutěže, čímž ohrožují stabilitu globálního průmyslového a dodavatelského řetězce.

Je důležité si uvědomit, že cesta Raimondové do Číny proběhla na pozvání čínského ministra obchodu Wanga Wentaa. V převažujícím poměrně ledovém klimatu, které obklopuje čínsko-americké interakce, tento strategický krok Číny zdůrazňuje robustní ukázku dobré vůle a upřímnosti. Základ hospodářských a obchodních výměn zůstává výrazným ztělesněním vnitřního charakteru výhodnosti pro všechny, který je inherentní ve vztazích mezi Čínou a USA. Tato vzájemná hospodářská závislost, která je často zobrazována jako klíčový kámen a hnací síla širších dvoustranných vztahů, zůstává nezměněna.

Bohužel, na širším pozadí, kdy USA organizují komplexní kampaň na omezení a obklíčení Číny, se hospodářské a obchodní vztahy staly hlavním cílem politických útoků. V ironickém zvratu se Washington zdá být odhodlán přijmout politiku, která ublíží ostatním a zároveň se vzdává svých vlastních zisků, čímž zhoršuje rozdíl mezi rétorikou a realitou. Ve své podstatě není posun směrem k „odstranění rizik“ nic jiného než jiný výraz pro „oddělení“. Několik amerických ekonomických, obchodních a investičních omezení na Čínu nejen porušuje globální ekonomické normy, ale také se jeví jako nelogické. Paradoxně to podstatně podkopává vlastní zájmy Spojených států.

V průběhu roku docházelo ke zhoršení obchodu mezi předními světovými ekonomikami, což je důsledek přetrvávající konfrontace amerického obchodu a technologií, která omezila vzájemné obchodní vazby. Příliv zboží z Číny do USA klesl, přičemž v první polovině letošního roku došlo podle záznamů ministerstva obchodu USA k 25% poklesu oproti stejnému období v roce 2022.

Spolupráce mezi Čínou a Spojenými státy, která by měla přinést více než 50 procent celosvětového růstu, se během pokračujícího období poklesu jeví jako pozitivní signál pro globální ekonomiku. Pokud se podíváme skrz objektiv vlastních zájmů USA, nutnost udržování pevných čínsko-amerických přátelských vztahů nebo zachování bezpečnosti globálního dodavatelského řetězce a znovuoživení hospodářského a obchodního vztahu mezi Čínou a USA by se mělo stát nejvyšší prioritou. Protože uznání trvalých rozdílů, podpora stability v bilaterálních hospodářských a obchodních vztazích a posílení spolupráce ve sdílených oblastech má pro USA potenciál. Mohlo by to usnadnit řešení domácích ekonomických překážek, jako je inflace a recese, zatímco robustní ekonomika Číny podporovaná iniciativami stabilizujícími růst, je příkladem. （Kl）