Nové Dillí se chystá na mimořádnou událost, jenž určitě poznamená a ovlivní, jistě pozitivně, postavení Indie ve světě a zapůsobí na významnou část populace k důležitým krokům. Země s 1,4 miliardou obyvatel se dočkává významného mezinárodního uznání. Dlouhodobě očekávané důvěry a důkazu trpělivosti v diplomacii. Stane se to příští měsíc a Nové Dillí přivítá představitele 20 největších zemí světa. Bude to poprvé v Indii a na asijském kontinentě vůbec. Spočítal jsem si ty skvělé země. Jejich opravdu dvacet. Je jich vlastně 19 a tou dvacátou je Evropská unie jako představitel členských zemí. Také se zřejmě zúčastní ještě představitelé dalších zemí jako přizvaní hosté. Je možné, že to bude Egypt, Nizozemí, Singapur, Bangladéš, Mauricius, Nigérie a Omán. Významným hostem budou zástupci Africké unie. Summitu se zúčastní prezidenti, předsedové vlád a vrcholoví zástupci členských zemí a unie evropské a africké. Jistě nebudou chybět šéfové národních a mezinárodních bank a klíčoví ministři. Jsou přizváni rovněž šejkové Spojených arabských emirátů. Napadá mne, že je to opravdu reprezentativní. To ano. Budou spolu jednat o mnoha věcech. Chvály hodné. Na světe je dnes států, v Organizaci spojených národů je jich spousta. Proč to připomínám? Schází se také někdy nejchudší země světa? Asi nikoliv. Co by projednávaly ony? Jaké by bylo jejich závěrečné komuniké? Zkusme si to trochu představit.

Tak tedy za prvé.

Očekával bych, že ty bohaté země budou jednat o tom, jak pomoci těm nepozvaným. Zdá se mi to jediné možné. Z toho mám radost a je to s námi lidmi v tomto smyslu moc dobré.

A za druhé.

Předmětem jednání může být další popis a vyjádření ekonomických a finančních plánů, záměry a vylepšení ekonomické spolupráce a kooperace, slaďování dobrých pravidel pro obchod, rozvoj vědy, společné úsilí vůči zhoubným nemocem a snad i opravdu vědecký pohled na správnost postupů v oblasti klimatu země a perspektivy v dobývání vesmíru.

Za třetí a naposled bych očekával jednání bez rituálních tanečků. Jasná slova.

Jsem však plný obav, neboť premiér Indie, jako předsednické země bude mít přetěžký úkol. Oficiální agenda je jistě stanovena. Ale bude vůbec o čem jednat? Rozpory jsou obrovské! Tuším neúspěch a výsledek bude velmi drobný a formální. Může se stát, že jediným konkrétním závěrem bude vstup států Africké unie do skupiny G20. Neumím si představit, že by byly učiněny podstatná, podtrhuji podstatná, rozhodnutí. Konec konců ani přísliby nejsou zárukou následných činů. Zdůvodnění bude určitě souviset s událostmi ve východní Evropě. Těch složitých situací je ovšem ve světě více. Víme? Buďto vratké utlumení či horká situace je i nadále v Afghánistánu, Arménii a Ázerbájdžánu, Sýrii, Kongu, Somálsku, Iráku, Libyi, Nigérii, Srí Lance, Mali, Libanonu, Etiopii, na Filipínách, v Jižním Súdánu, Severozápadním Pákistánu, Středoafrické republice a Burkina Faso. Drogové války trvají v Mexiku a Kolumbii. Desítky let trvající konflikt v Jemenu se podařilo úsilím a diplomatickou aktivitou uhasit Čínské lidové republice. Někteří tradiční vyjednávači a mírotvorci se prostě již neosvědčují, neboť i ony nemají důvěru a čisté ruce. Myslím, že vstup Číny do řešení konfliktů je důvodem k optimismu. Existující lokální bitvy, v nichž umírají lidé, jsou důsledkem politiky mnohých zemí G20. Nelze vše svádět na nevyzpytatelnost činů vůdců a jejich oblibu v převratech a kmenových kořenech, ovšem mají-li velcí hráči světové politiky nejasno a chystají se na rvačku, potom lokální konflikty je zřejmě příliš nezajímají. Je to jen odsouvání problémů do budoucna.

Ve světě dnes bohužel nepřevládá atmosféra spolupráce a přátelství. U.S.A. nehodlají jen tak předat štafetu pro nejprogresivnější ekonomiku světa. Obepínají svět vojenskými základnami. Prý k ochraně hodnot a způsobu života. Jsem přesvědčen, že významné části světa jsou tyto zájmy, hodnoty a způsob života zcela lhostejné. Aby bylo možné smysluplně jednat, musí se to dít v situaci relativního klidu na mořích, na nebi a na souši. To budou představitelé jaderných mocností pod jednacími stoly mít černé kufříky plné elektroniky s šiframi? To je absurdní představa.

My řadoví občané jsme rozptylováni mnoha dílčími problémy. Avšak problém klimatu je mimo naše schopnosti, plánované „zásahy“ se v důsledku obrátí vůči jiným částem světa. Jde o drahý „špás“, kdy si hrajeme na Bohy, Boha a Božstva. To nám nemusí projít bez následků jako již mnohé. Všechny ekonomiky chtějí růst. Kam? Kde je ten vrchol? Mírou růstu by mělo být zajištění potřeb plus rezerva. Závod je již dávno odpískán a vede jej Čína. O tom není sporu. Zde není o čem jednat. Agenda užití digitalizace utrpěla v poslední době pár facek, a tak ano, spolupráce v tomto odvětví jen s důvěryhodnými zeměmi, které nerozjíždějí lživé protičínské, protiruské a protiindické kampaně. Hovoří se o potřebě vývoje vedeného ženami. Souhlasím. Jen nevím, proč o tom jednat. Vždy to byly ženy, které ten vývoj zásadně ovlivňují a ovlivňovat budou.

My kluci bychom o tom mohli nekonečně hovořit. Zajímavé to je. Místo mužů na summitu v Novém Dillí ženy z celého světa? Rád bych to viděl v přímém televizním přenosu! To byl pokus o vtip, promiňte mi to. Vracím se myšlenkami do nazdobeného Nového Dillí. Vyhraněná doba s rozpory, jež jsou dobře čitelné. Nedůvěra, výhružky, ultimáta, blokády, sankce, zákazy, neformální a právní postihy, zákazy, příkazy, nebezpečné spolky a zbrojení.

Opakuji. Pan ministerský předseda Indie bude mít těžkou práci. Ba co více. Blíží se okamžik, kdy bude muset za Indii definovat její pozici ke světovým událostem a demonstrovat svou příslušnost ke společným asijským hodnotám, vztahu k Ruské federaci, a především k blízké Čínské lidové republice.

Je zde i něco zcela nového. Je to šance klást nové otázky při rozhovorech mezi čtyřma očima mezi státníky. To by možná mohli pohovořit o problému migrace a řešit jí ekonomickým rozvojem přímo v konkrétních zemích Afriky, Střední Ameriky a v Mexiku. Což takhle stavět silnice, celá města, učit práci, zakládat továrny, stavět školy a industrializovat celé oblasti? Důsledky by byly humánní a ekonomické. Vzorem jím může být politika Číny, která je vítaným investorem a organizátorem nového přístupu.

Ve výčtu zemí G20 a mezi přizvanými přece jen chybí jedna země, který by si zasloužila být přítomna, je to stát Izrael. My občané přece jen mimo události, jenž se odehrávají bez naší účasti, bychom chtěli vidět, jak ekonomická síla zemí G20 pomáhá lidem v téměř 200 zemích světa. Vždyť země G20 umí vytvořit 85 % světového hrubého domácího produktu, ovládají 78 % světového obchodování se zbožím. To jsou přece fantastická čísla. Dvě třetiny světové populace žijí v těchto zemích. Snad bych to přehnal, kdybych řekl, že všichni se „mají dobře“ a to nechci. Také oni se musí umět přihlásit hlasitě o díleček „bohatství“ … jistě chápete.

Končím s úvahou.

Zřejmě se nic podstatného v novém Dillí nevyřeší. Hodnotou a pro mě tím nejdůležitějším bude, že se ti lídři vůbec sejdou! Prohodí pár formálních slov. Podají si ruce. Možná, že budou jeden druhého přehlížet. Nebo také ne! Vyříkají si své obavy! Zvýší i hlasy. Uleví si. Nabídnou emoce. Já nevím.

Vím, že dobré zprávy u nového Dillí asi nebudou.

Dobré zprávy přijdou odjinud a najdou s cestu k nám.

riel