Ve středu 6. září 2023 proběhl v Praze Den čínského filmu v rámci filmového festivalu ASEAN+3. Diváci měli možnost shlédnout čínský sci-fi film „Země na pouti 2“, opatřený českými titulky.

Účastníky v zaplněném sále srdečně přivítal velvyslanec ČLR v České republice J.E. Feng Biao, který v úvodu poděkoval všem přítomným za účast na tomto filmovém představení. Ve svém vystoupení mimo jiné zdůraznil hlavní myšlenku filmu: „Bez ohledu na to, kam nás konečný výsledek v lidských dějinách zavede, rozhodli jsme se zvolit naději“. Dále také připomenul, že příběh tohoto filmu  „…jemně kombinuje týmového ducha, který hledá společnou řeč a zároveň zachovává rozdíly a solidaritu mezi celým lidstvem.“

V čínských kinech měl tento film svoji premiéru na počátku letošního roku. Pro zajímavost je možno zmínit, že za prvních padesát dní po uvedení do kin v ČLR byl zaznamenán jak velký divácký ohlas, tak také celkový finanční zisk v pokladnách kin, který dosáhl v přepočtu asi 12 miliard korun.

Film vychází z díla významného čínského spisovatele sci-fi románů, kterým je pan Liu Cixin.  Napínavý filmový děj ve své podstatě uvádí diváky do pomyslné situace, která může nastat (bez ohledu na letopočty použité ve filmu) v daleké budoucnosti, kdy bude potřeba řešit problém stárnoucího Slunce a tím ohrožení existence Země. Vzniklá Světová rada sdružila zástupce členských států, kteří navrhovali různé krizové plány. Tak se objevil projekt „Země na pouti“, podle kterého by měl být vybudovaný na Zemi velký počet speciálních motorů, které ve svém celku budou schopny odsunout Zemi ze sluneční soustavy s cílem zachránit ji tak před zničením. Práce novodobých hrdinů, kteří se na řešení projektu spolupodílejí,  ovšem není jednoduchá, protože ti  musí překonávat nejen své rodinné problémy, ale také odpor agresívních oponentů a závažnost vymezeného časového limitu, stanoveného k dokončení projektu.

Rád bych zmínil nejen to, že film sám o sobě přinesl některá důležitá zamyšlení i hluboký divácký zážitek, ale jeho uvedení umožnilo, aby se opět po nějaké době mohli setkat a vzájemně si pohovořit přátelé, kteří mají rádi čínskou kulturu, což považuji také za velmi důležité.

Karel Ouroda