Autorka: Anna Andrejevna Kireevová, je zvláštní komentátorka aktuálních událostí CGTN, je vedoucí výzkumná pracovnice Centra pro pokročilá americká studia Institutu mezinárodních studií na Moskevské státní univerzitě mezinárodních vztahů a expertka Ruské rady pro mezinárodní záležitosti. Článek odráží názory autorky, a ne nutně názory CGTN.

Během 10 let od doby, kdy čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) v roce 2013 navrhl Ekonomický pás Hedvábné stezky a Námořní Hedvábnou stezku v 21. století, což jsou dva pilíře Iniciativy Pásmo a stezka (BRI), bylo v různých regionech světa realizováno mnoho projektů. Většina těchto projektů je v oblasti energetiky a infrastruktury. Většina energetické a dopravní infrastruktury byla vybudována spíše v rámci projektových aktivit než jako investiční projekty.

Podle tohoto modelu provádějí čínské státní společnosti smluvní a subdodavatelské práce a poskytují vše od inženýrských a projekčních služeb až po stavební materiály a veškeré potřebné vybavení. Financování zajišťuje čínská strana formou úvěrů, většinou od velkých čínských státních bank a úvěrů v RMB. Kromě toho iniciativa BRI zahrnuje další projekty v jiných oblastech, jako je průmysl, nemovitosti, finance, zemědělství, logistika, telekomunikace a informační technologie (IT). V oblasti průmyslu je to především hornictví, stavebniny, hutnictví a další.

Vzhledem k tomu, že potřeby na infrastrukturu, zejména v rozvojových zemích, výrazně převyšují nabídku a alternativních návrhů je málo a jsou velmi vzdálené, iniciativa BRI se ukázala jako atraktivní pro mnoho zemí. Iniciativa rovněž překonává alternativy v důsledku cenové konkurenceschopnosti, podmínek financování nebo jiných faktorů.

K červnu 2023 podepsalo 152 zemí a 32 mezinárodních organizací více než 200 dokumentů o společném budování BRI. Míra skutečné spolupráce se značně liší. Mezi příklady velkých infrastrukturních projektů patří vysokorychlostní železnice Jakarta-Bandung v Indonésii, železnice Budapešť-Bělehrad v Maďarsku a Srbsku, železnice Čína-Laos, železnice Addis Abeba-Džibutsko a železnice Mombasa-Nairobi se standardním rozchodem a další.

BRI vedla k vytvoření nových dopravních koridorů nebo jejich prvků, které mají několik důsledků nad rámec zvýšení transregionální konektivity. Pro Čínu jsou to zakázky pro její infrastrukturní a telekomunikační společnosti a také související průmyslová odvětví (stavební materiály, ocel a související stroje). Pro partnerské země Číny je to stimul k jejich hospodářskému rozvoji v důsledku zvýšené domácí a mezinárodní logistiky a toků cestujících a díky odstranění různých překážek rozvoje (např. výpadků elektrické energie). V případě investic do výroby se jedná o výrobní kapacity, případně nová řešení v případě infrastruktury informačních komunikačních technologií (např. komunikace 5G) nebo IT produktů.

V případě Ruska byl vzorec pro spolupráci s Čínou zvolen tak, že spojil Euroasijskou ekonomickou unii (EAEU), ekonomické seskupení zahrnující Arménii, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Rusko, a Ekonomický pás Hedvábné stezky jako dvě stejně důležité iniciativy. Ruské vedení považuje spojení EAEU a čínské iniciativy BRI za důležitou součást realizace většího euroasijského partnerství, klíčového ruského zahraničního konceptu.

Z pohledu Ruska by čínské projekty měly přispívat k rozvoji jak jednotlivých členských zemí, tak seskupení, aniž by se měnila pravidla hry v rámci EAEU nebo by podkopávaly tento integrační projekt. Na koncepční úrovni dochází k pochopení kompatibility rozvojových agend EAEU a BRI, zejména v energetice, dopravní propojenosti, logistice, průmyslu, zemědělství, e-obchodu, financích a dalších oblastech.

Skutečné obrysy párování však stále nejsou jasně načrtnuty: Existuje koncepční nejistota ohledně toho, co přesně by se mělo považovat za projekty naznačující pokrok v párování EAEU a BRI. Spolupráce s Čínou probíhá na bilaterální úrovni. V roce 2018 Čína a EAEU podepsaly dohodu o obchodně-ekonomické spolupráci, která zahrnuje podporu obchodu, harmonizaci postupů a pravidel, agendu elektronického obchodování a další. Dohoda není preferenční a nemění vážněji parametry interakce. Je třeba také poznamenat, že mezi Čínou a Ruskem neexistují žádné velké projekty dopravní infrastruktury.

Důležitým úkolem do budoucna pro Rusko je synchronizace EAEU a BRI, vypracování cestovní mapy a poukazování na projekty, které by mohly demonstrovat její konkrétní obsah.

S tím, jak Rusko přeorientovává svůj zahraniční obchod z evropského směru na východní a jižní směr, roste potřeba budovat novou dopravní a energetickou infrastrukturu. Čína je mimořádně atraktivním partnerem pro realizaci takových projektů. Slibné jsou také mnohostranné projekty zahrnující Čínu a EAEU.

A konečně, vytváření společných regionálních hodnotových řetězců je velmi vyhledávaným cílem v kontextu technologických omezení na straně Západu jak vůči Číně, tak vůči Rusku a potřeby všech euroasijských zemí po ekonomickém rozvoji a technologické modernizaci.

Jia