Autor: Yu Hong (Jü Chung), zvláštní komentátor aktuálních událostí pro CGTN, je vedoucí výzkumný pracovník Východoasijského institutu na Národní univerzitě v Singapuru. Článek odráží názory autora, nikoli nutně názory CGTN.
Indonésie hostila od 5. do 7. září v Jakartě 43. summit Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a několik dalších významných setkání spojených s tímto summitem. Summitu se zúčastnili lídři z 22 zemí a 9 mezinárodních organizací, což z něj činí největší svého druhu vůbec.
ASEAN, který byl založen v srpnu 1967, je politická a ekonomická organizace skládající se z 10 zemí v regionu jihovýchodní Asie, konkrétně Indonésie, Thajska, Singapuru, Malajsie, Filipín, Bruneje, Kambodže, Vietnamu, Laosu a Myanmaru.
Jako seskupení je ASEAN pátou největší ekonomikou na světě s celkovým HDP 3,3 bilionu dolarů v roce 2021. ASEAN se v posledních letech stal jedním z nejrychleji rostoucích regionů.
Vzhledem ke geopolitickým vztahům přitáhla role ASEAN v regionálních záležitostech a správě velkou pozornost mezinárodního společenství. ASEAN se stal důležitou silou ovlivňující regionální a mezinárodní záležitosti.
ASEAN nicméně čelí vícerozměrným výzvám, od ekonomického zpomalení, zintenzivnění geopolitického napětí ve světě, změny klimatu a soupeření velmocí až po mír a stabilitu v regionu. Během setkání ministrů zahraničí ASEAN 4. září indonéský koordinující ministr Mohammad Mahfud, odpovědný za politické, právní a bezpečnostní záležitosti, řekl nejvyšším diplomatům regionu, že „sílu naší komunity zpochybňuje jedna krize za druhou.“ Aby se vypořádali s těmito výzvami, lídři ze zemí jihovýchodní Asie diskutovali o způsobech, jak zajistit pokračující relevanci a ústřední postavení ASEAN ve vyvíjející se regionální geopolitické architektuře.
Indonéské předsednictví na letošním summitu ASEAN má téma „Záležitosti ASEAN: Epicentrum růstu“. Priorita 43. summitu ASEAN se zaměřuje na to, jak posílit ASEAN, aby se stal rychle rostoucím, inkluzivním a udržitelným ekonomickým regionem uprostřed měnícího se světa. Letošní téma odráží odhodlání ASEAN považovat vlastní rozvoj za primární cíl.
Indonéský prezident Joko Widodo 5. září během svého projevu na plenárním zasedání, který přirovnal ASEAN k velké lodi, zdůraznil, že „země ASEAN by společně měly realizovat rovnocennou a vzájemně prospěšnou spolupráci, aby mohly společně plout směrem k epicentru růstu.“
Na programu 43. summitu ASEAN bylo mnoho témat. Pozornost se však zaměřila na ekonomiku. Jak dosáhnout rychlého a inkluzivního růstu poskytnutím nových impulsů regionální ekonomice je mezi členskými zeměmi nejvyšší prioritou.
Přilákání investic a posílení obchodu jsou pro ASEAN zásadní. Země ASEAN mají obrovské přírodní zdroje. Mohly by nabídnout obrovské potenciální příležitosti pro zahraniční investory. Během summitu lídři diskutovali o tom, jak prohloubit spolupráci v nově vznikajících oblastech, jako je digitální ekonomika, elektronický obchod, zajišťování potravin a zelená ekonomika. Prohloubení spolupráce v těchto oblastech učiní ASEAN odolnějším při řešení budoucích výzev.
Lídři také během summitu jednali o způsobu, jak prosadit regionální integraci. Ekonomická roztříštěnost by mohla zpomalit regionální hospodářský růst a ztížit ASEAN řešení nově vznikajících problémů.
Prostřednictvím regionální integrace a lepší konektivity lze rozšířit přístup na trh mezi členskými zeměmi a rozšířit oblasti obousměrných investic, čímž se rozšíří vnitro-regionální obchod a obousměrné investice.
Mezi další priority tohoto summitu patří zlepšení institucionální účinnosti, Kodex chování týkající se Jihočínského moře, Výhled ASEAN pro indo-pacifický region a násilný konflikt probíhající v Myanmaru. Situace v Myanmaru se zhoršuje a v posledních měsících propuklo násilí, což zanechalo negativní stopu na ASEAN, který čelí rostoucímu tlaku na vyřešení konfliktu.
Výsledky indonéského předsednictví na 43. summitu ASEAN jsou v souladu s tématem „Záležitosti ASEAN: Epicentrum růstu“. Během summitu bylo dosaženo řady výsledků a rozhodnutí na podporu ASEAN jako udržitelného a inkluzivního růstového centra ve světě, včetně Deklarace ASEAN o inkluzivním rozvoji pro zdravotně postižené, Partnerství pro odolnou komunitu ASEAN, Deklarace ASEAN o rovnosti pohlaví a rodinném rozvoji a Deklarace vedoucích představitelů ASEAN o posílení potravinové bezpečnosti a výživy v reakci na krize.
Během summitu vedoucí představitelé také podpořili rámec modré ekonomiky ASEAN, jehož cílem je učinit z modré ekonomiky nový motor budoucího růstu regionu prostřednictvím integrovaného a holistického přístupu, který vytváří zdroje s přidanou hodnotou z oceánů a sladké vody udržitelným a inkluzivním způsobem. Někteří to také vnímají jako reakci regionu na kontroverzní japonský plán vypouštět kontaminovanou vodu z jaderné elektrárny Fukušima Daiiči do moře.
Na 43. summitu ASEAN se vedoucí představitelé také dohodli, že budou pokračovat ve snižování emisí uhlíku přechodem na zelenou energii, budou podporovat regionální platební konektivitu a regionální ekonomickou integraci a usnadnění používání místní měny v přeshraničních transakcích, což je důležité pro dosažení udržitelného a inkluzivního hospodářského růstu v regionu jihovýchodní Asie.
Čínský premiér Li Qiang (Li Čchiang) vede čínskou delegaci na 43. summit ASEAN a související schůzky, stejně jako návštěvu Indonésie od 5. do 8. září, což ukazuje, že Čína si velmi váží spolupráce s ASEAN.
Čína a ASEAN jsou již léta navzájem největšími obchodními partnery. ASEAN je bezprostředním sousedem Číny. Tato zeměpisná poloha a zlepšující se regionální propojení položily základ pro posílení dvoustranného obchodu a investic. Očekává se také, že zavedení Dohody o regionálním komplexním hospodářském partnerství v nadcházejících letech vytvoří užší dvoustranné hospodářské vazby.
Jia