Shenzhen Photo: VCG

V poslední době se u nás dost začíná mluvit o takových věcech jako o pasti středních příjmů, do které podle některých – zejména vládních – expertů upadla Česká republika, na což se teď svádí současný ekonomický útlum, pokles životní úrovně a chybějící výhled na prosperitu. Proti tomu však další kontrují poukazováním na chybějící vizi a schopnosti nalézt další cestu k prosperitě, na což navazuje předvádění se politiků s vizemi, které však obvykle nevypadá příliš přesvědčivě.

Nicméně není to naše specialita. Sháňka po vizích, které mají smysl, je prakticky všude a leckde si říkají: Proč se neinspirovat vizemi, které se už osvědčily, přinesly rozvoj a prosperitu a ukazují se účinné i proti uvíznutí v pastech, jaké různá úskalí rozvoje přináší, jako ta past středních příjmů, v níž uvízly skoro všechny rychle se rozvíjející nově vynořující ekonomiky. A spolehlivý model nepřetržitého rozvoje, jaký funguje, jak při dovedení rozvojové země mezi vyspělé průmyslové ekonomiky se středními příjmy, tak i k vysoce kvalitnímu rozvoji, který umožní vyhnout se pasti středních příjmů a chytit se na globálním trhu v oborech s nejvyšší přidanou hodnotou, k dispozici je.

Jde o čínský rozvojový model. Ten se teď hromadně pokouší realizovat snad většina globálního jihu a také během jeho realizace dochází k prudkému rozvoji všude v rozvojovém světě. A rozvojové země se nepoohlíží jen po čínských modelech industrializace, urbanizace, modernizace venkova a budování infrastruktur. Chtěly by také být hnízdy špičkových technologických firem jako Huawei a užít si vysoce kvalitního rozvoje založeného na zvyšování produktivity výrobních faktorů a dostat se k výnosnějším částem světových dodavatelských řetězců.

Proto se v poslední době jihočínské město Shenzhen, považované za „Silicon Valley Číny“ táhnoucí hospodářský zázrak jejího rozvoje už čtyři desetiletí, hemží exkurzemi zahraničních státníků toužících převzít čínský rozvojový model. Např. 10. a 11. září tam zavítal zambijský prezident Hakainde Hichilema, aby zde navštívil světové jedničky ve svých oborech jako firmy Huawei či výrobce elektro-vozů BYD, nebo giganty jako Tencent a ZTE.

Shenzhen nejenže je technologickým uzlem firem táhnoucí vývoj nových technologií přetvářejících svět, ale je i střediskem špičkového a světu otevřeného tržního prostředí představujícího moderní formy globalizace. Je otevřené k mezinárodní spolupráci jak se zahraničními špičkovými firmami, tak s rozvojovým světem, kde se na rozdíl od současného amerického přístupu usilujícího o potlačování technologického rozvoje těch tržních hráčů, kteří nepatří k úzkému kruhu privilegovaných, usiluje o společný rozvoj se všemi partnery jak z rozvinutého, tak z rozvojového světa.

Ovšem, jak je možné stát se během dvou generací z rozvojové země technologickým a tržním uzlem planety se těsně před Hichilemou do Shenzenu zajel poučit i venezuelský prezident Nicolás Maduro Moros, který pojede na exkurzi ještě do dalších částí Číny. Ten se tu vyjadřuje o tom, jak silný dojem na něj čínský rozvoj udělal, zvláště pak ohromný technický pokrok, jakého tato země dosáhla. „Když jste v Číně, nacházíte se v budoucnosti,“ říkal tisku.

Místní média zveřejnila záznam Madurovy manželky z dronové světelné show první den v Shenzhenu zachycený na mobilní telefon. Také publikovala Madurova vyjádření: „Pro ty, kdo usilují o rozvoj, technologie a nové vynálezy je Shenzhen důležitým místem, takže je to pro nás dobré místo, kde začít.“

A není s tímto názorem asi sám. Letos už exkurzi do Shenzhenu, aby se poučili o fungující vizi rozvoje, vykonalo 60 náměstků ministrů různých zemí, plus několik dalších vrcholných státníků, jako třeba alžírský prezident Abdelmadjid Tabboune, který při své červnové návštěvě Shenzhen prohlásil za rozvojový zázrak. Také prezident Konžské demokratické republiky v květnu při návštěvě Shenzhenu podepsal s Huawei dohodu o spolupráci při digitální transformaci své země.

Hospodářský a inovativní zázrak Shenzen, který se snaží opsat i mnohá další města v Číně a všude po světě, v lecčems překonává i americké Sillicon Valley, k němuž bývá přirovnáváno. Nejenže zde neustále vznikají nové a nové malé „garážové“ firmy vstupující na trh s inovativními průlomy, ale začínalo ještě daleko skromněji než ty kalifornské „garážovky“.

Před čtyřmi desetiletími to bylo malé rybářské městečko. Teď je to uzel vědeckých a technologických inovací, kdy stejně pokročile, jako rozvíjí technologie, zde probíhá i rozvoj moderního, otevřeného tržního hospodářství a tržní svobody. V jeho zvláštní ekonomické zóně funguje přes 23 000 špičkových technologických firem, od „garážovek“ až po giganty jako Huawei, Tencent, TCL či výrobce dronů DJI a mluví se o ní i jako o technologické říši divů.

Aby věci postoupily ještě dále, tak státní rada nedávno schválila plán na prosazení fúze technologických parků Shenzhen park Hetao do Vědecké a technologické zóny inovativní kooperace Shenzhen-Hongkong, v němž své síly spojí tyto dvě sousedící oblasti patřící k hlavním tahounům vysoce kvalitního rozvoje Číny.

Tato sousedící města v rámci širšího programu rozvoje oblasti Velkého zálivu teď svým špičkovým přetvářením trhů vnáší jak v technických inovacích, tak ve špičkovém fungování trhu převrat do globálních dodavatelských řetězců. A Čína si ten rozvoj nechce nechat jen pro sebe. Je jí jasné, že její rozvoj bude probíhat jen potud, pokud bude probíhat dost rychlý rozvoj ve zbytku světa, a tak se snaží vybudovat tu globální komunitu sdílené budoucnosti lidstva a pomáhat všem ostatním zemím, které mají o rozvoj zájem, a učí je jak růst také a vytvářet tak společné příležitosti pro oboustranně výnosnou prosperitu.

Ve smyslu starého čínského rčení: „Dej člověku rybu a nakrmíš ho na den. Nauč člověka rybařit a nakrmíš ho na celý život,“ tedy Čína vede své partnery zejména z globálního jihu k realizaci funkčních rozvojových modelů, budování infrastruktur, výrobních kapacit aj., místo různých těch „rozvojových pomocí“. A exkurze zahraničních státníků do Shenzhen jsou krásnou pomůckou předvádějící, že takto to opravdu funguje, a seznamující s firmami, které třeba digitalizací, mohou těmto zemím pomoci se také vlastními silami povznést a chopit se svých příležitostí v globálních dodavatelsko-odběratelských řetězcích, v nichž růst táhne Čína.

Některé čínské firmy jako Huawei, nejenže dodávají svým zákazníkům technologie, ale učí je i, jak se chytit v ekonomické spolupráci v rámci širšího tržního prostředí.

Krásnou ukázkou je např. způsob, jímž Huawei spolupracuje s Venezuelou. Nejenže této zemi pomáhá s její digitalizací, ale jakožto firma s ohromnými zkušenostmi, jak si lze poradit s americkými sankcemi a snahami o potlačení technického a hospodářského rozvoje, poskytuje této americkými sankcemi trpící zemi své know-how, jak ty imperiální sankce překonávat a své místo na trzích si i přes americkou nevraživost najít.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG