Expert na kosmonautiku Tomáš Přibyl hovořil nedávno v Praze na přednášce s názvem Kterak nás sežere čínský kosmický drak, ve které představil čínské úspěchy v kosmu. „Spojení státy americké v kosmu pořád ještě vedou, Čína je na začátku, ale nesmírným způsobem zrychluje a šlape na plyn,“ zdůraznil exkluzivně pro CMG Přibyl s tím, že do deseti let ve vesmíru zřejmě Čína technicky USA předběhne. Zmínil i neexistenci kooperace mezi těmito velmocemi i jedinečnost Mezinárodní kosmické stanice.

Kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně a publicista v oblasti kosmonautiky Tomáš Přibyl v úvodu své pražské přednášky uvedl, že Čína je již dnes kosmickou supervelmocí, a to se vším všudy!

„Víte, Čína zvládla nejenom vyslat člověka do vesmíru, ale vytvořila také vlastní orbitální stanici a její sonda s výsadkovým modulem a automatickým vozidlem dorazila na Mars,“ zdůraznil s tím, že tato velmoc odzkoušela novou kosmickou loď i malý raketoplán, vyvíjí znovupoužitelné rakety a její sondy pracují na přivrácené i odvrácené straně Měsíce.

„Čína zvládla odběr vzorků hornin z povrchu Měsíce a jejich dopravu do pozemských laboratoří, testuje kosmické zbraně,“ vyjmenovával úspěchy Říše středu Přibyl a dodal, že když si představíme čínskou vesmírnou současnost a blízkou budoucnost, tak je naprosto přesvědčen o tom, že o ní ještě hodně uslyšíme.

Čína v kosmu neustále zrychluje a šlape na plyn

V této souvislosti přednášející, který je autorem mnoha knih literatury faktu, jako například Smrt měla jméno Challenger nebo Den, kdy se nevrátila Columbia, zmínil fakt, že USA v kosmu pořád ještě vedou, Čína je na začátku, ale nesmírným způsobem zrychluje a šlape v tomto oboru silně na plyn.

„Jsem přesvědčen, že do deseti let ve vesmíru Čína technicky USA předběhne,“ konstatoval exkluzivně pro CMG Přibyl, který se v přednášce, která se uskutečnila v aule Přírodovědecké fakulty Karlovy Univerzity zamýšlel i nad tím, zdali dnes v kosmonautice existuje určitá spolupráce mezi národy?

„Poslední dekádě minulého století se v Česku často přezdívá divoké devadesátky, ale v kosmonautice šlo o éru optimismu a nadšení z nových možností mezinárodní spolupráce. Stavěly se rakety z ruských i amerických součástek, vznikaly společné kosmodromy a meziplanetární sondy,“ vysvětlil Přibyl s tím, že jako třešnička na dortu bylo na vrcholu všeho snažení zřízení Mezinárodní kosmické stanice. Nicméně však poslední roky jsou podle slov tohoto experta poněkud odlišné.

Kooperace mezi Čínou a USA v současnosti neexistuje

Redaktor CMG položil tedy expertovi otázku, zdali v současnosti existuje spolupráce mezi USA a Čínou v oblasti vesmíru, nebo jen rivalita? Přibyl odpověděl, že kooperace neexistuje, protože ji jednak blokují různá omezení vývozu pokročilých technologií a informací, jednak politika, neboť vztahy mezi oběma supervelmocemi jsou dlouhodobě napjaté.

„Na druhé straně bych nehovořil o rivalitě. Obě země si jdou v kosmonautice vlastními cestami, které se někde potkávají a někde míjejí. Až se s oblibou hovoří o nových kosmických závodech, je to jen novinářská zkratka,“ upřesnil s tím, že ani v jedné zemi není hybatelem snaha tu druhou za každou cenu předběhnout, jak tomu bylo v 60. letech při skutečných závodech mezi SSSR a USA.

„Ani USA, ani Čína nestanovují cíle a termíny jejich dosažení tak, aby získaly prvenství. Stanovují je s ohledem na své zájmy a dlouhodobou koncepci. Že mají část cílů podobnou, je logické,“ konstatoval expert a dodal, že opravdu nejde o závody a ona zdánlivá rivalita je jen uměle vytvářeným obrazem.

V druhé otázce se redaktor CMG ptal na to, který podnikatel nebo firma, vyvíjející rakety pro cesty do vesmíru, je na tom lépe? Zdali ta americká nebo čínská? A proč?

„Podle mě jednoznačně americká. Čínská firma má záruky, že vláda produkt odkoupí nebo podpoří. Na první pohled to vypadá jako výhoda, ale musíme si uvědomit, že vláda vznik firmy také iniciuje. Když se vláda rozhodne, tak projekt naopak nepodpoří nebo rovnou potopí,“ vysvětlil Přibyl s tím, že bez požehnání strany a vlády firma žádné kontrakty nezíská.

Podle slov experta má naproti tomu americká firma možnost získávat komerční zakázky z celého světa. A samozřejmě i kontrakty vládní.

„Mimochodem, i v Americe lze dosáhnout na různé státní zakázky nebo dotace, ale firma s nimi nestojí a nepadá. Podívejte se třeba na firmu SpaceX Elona Muska – nosič Falcon Heavy, nejsilnější komerční raketu světa, postavila bez dotací. Letos má letět pětkrát. Jednou s nákladem pro NASA, dvakrát pro americkou armádu a dvakrát s telekomunikačními družicemi,“ vyjmenoval Přibyl a dodal, že to jsou možnosti, které čínská firma nemá - vláda dává, vláda bere.

Kosmonautika je jediný a jistý způsob, jak zachovat planetu Zemi

Vizionář a spisovatel v další části přednášky nastínil svou představu, jak bude kosmonautika vypadat za sto let. Podle jeho predikce planeta Země zůstane obytnou oblastí a místem lehkého průmyslu. Bude to podle něj překrásné místo k životu.

„Potřebujeme tuto unikátní planetu zachovat, protože je naprosto nenahraditelná,“ zdůraznil s tím, že jestli to bude za sto let, dříve nebo později, to je již jedno, protože budoucnost lidstva je ve vesmíru, co se energie nebo zdrojů týká.

„Jinak by se dalo také říct, že kosmonautika je jediný a jistý způsob, kterak naši rodnou planetu zachovat,“ dodal nadšenec do kosmonautiky a popularizátor vědy Přibyl.

„Kdekdo třeba z odpůrců Mezinárodní kosmické stanice říká, ukažte nám nějaký zásadní objev, který by ty obrovské výdaje ospravedlnil,“ objasňoval Přibyl s tím, že se nic takového nedá ukázat, protože, je to stejné, jako když postavíte dálnici, také nemůžete poukázat na jednu jízdu určitého automobilu, který by tu investici ospravedlnil.

Mezinárodní kosmická stanice je nenahraditelná

„Víte, vědci z celého světa, stojí dlouhé fronty, aby mohli poslat své experimenty na kosmickou stanici. My tady na Zemi, když cokoliv zkoumáme, tak je to vždy podřízeno zákonům pozemské gravitace. Když tyto experimenty pošleme do vesmíru, tak se od ní oprostíme,“ hájil na přednášce existenci Mezinárodní kosmické stanice Přibyl a dodal, že i prostý oheň hoří ve vesmíru jinak než tady na planetě Zemi.

Expert v závěru své přednášky na akademické půdě přirovnal možnost zkoumat ve vesmíru k situaci, kdy má člověk pásku přes oko a pak si ji může strhnout.

„Najednou máme možnost podívat se na jakoukoliv věc z jiného úhlu. Na jakýkoliv projekt se tak můžeme podívat ve větší hloubce,“ uzavřel Přibyl s tím, že Mezinárodní kosmická stanice tady vůbec není od toho, aby se v ní prováděly špičkové experimenty, ale aby nám rozšířila naše znalosti o materiálech i o lidech samotných.

Radovan Rybák, zvláštní korespondent CMG v Praze