Čínské ministerstvo hospodářství

V poslední době, kdy výhledy na znatelný hospodářský růst v USA a EU nevypadají moc nadějně, se pořád „dovídáme“ zprávy o tom, jak Čína zase ekonomicky „vázne“, čeká ji zase vyfabulovaný „kolaps“, vyzývá se k izolaci od čínských dodavatelských řetězců pod záminkou obrany proti rizikům, ač to byly právě čínské dodavatelské řetězce, které zachránily situaci v rizikových časech pandemie či rozběhu Ukrajinské krize atp. Tyto předpovědi moc ale nevychází a business také nemá moc chuť podstupovat rizika izolace od Číny. Takže ty snahy ideologů u vlastního businessu moc na živnou půdu nedopadají. Ideologové proto zkouší více tlačit na pilu. Požadují např., aby EU uvalila cla na čínské elektro-vozy, jimiž prý Čína zapleveluje svět, čímž však u evropského businessu, zvláště v Německu, budí spíše hrůzu, než aby se skuteční tržní hráči cítili takovými pokusy politiků dirigovat trh chráněni.

A přichází i s dalšími vyfabulovanými povídačkami o bezperspektivnosti čínského rozvoje např. tvrdícími, že firmy v USA a v EU odklání své investice od Číny na jiné rozvíjející se trhy. Jednak tím asi chtějí tvrdit, že čínský hospodářský zázrak skončil, a pak také, že tady na Západě to není tak moc odlišné od toho, co se děje v Číně. Když teď např. Škoda Auto přesměrovává své investice do Vietnamu a Zetor přesunuje svoji výrobu do Indie, není v této de-industrializaci a odlivu kapitálu – hlavně průmyslových oborech – Česká republika v EU sama. A čekat, že by tu třeba Korejci zase postavili automobilku, jako se to dělo v nedávné minulosti, už nelze. A tak bychom asi měli uvěřit, že v Číně to není jiné.

Dovídáme se tedy leccos o údajném odlivu kapitálu z Číny a také o odklonu Západních investorů od Číny ve prospěch jiných rozvíjejících se trhů. Podíváme-li se ale na čerstvá čísla od Čínského ministerstva hospodářství (MOFCOM), tak to vypadá o dost jinak.

Přímé zahraniční investice z USA a z EU v roce 2022 vyrostly na 86 miliard yuanů (11,82 miliard $) v porovnání se 74,4 miliardami yuanů roku 2018, což je růst o 15,6 procenta, řekl 14. 9. 2023 mluvčí MOFCOM He Yadong. A investice z hlavních Západních investorských zemí jako USA, Německo, Francie, Velká Británie a Švédsko nadále v prvních sedmi měsících letošního roku rostly dobrým tempem a investoři zde pořád nachází hojné příležitosti, neboť Čína pro ně zůstává velice atraktivním trhem, o kterém mají své vlastní informace, a nemají zapotřebí nechat se mást propagandisticky zaměřenými médii a politickými ideologiemi.

Vedoucí zástupci Západního businessu letos navštěvují Čínu nevídaným tempem a účastní se všemožných akcí jako výstavy a business konference. Říká se mezi nimi, že vstup na čínský trh není možná volba, nýbrž spíše nutnost, neboť neuchytit se na zdejším trhu a ve zdejším investičním prostředí je pro velikou nadnárodní korporaci spíše nedbalostí.

Samozřejmě, že situace je složitější. Investice do aktiv, jako jsou čínské dluhopisy, jelikož v Číně jsou nízké úrokové sazby, a proto je tu také investování levnější, nejsou tak atraktivní jako vysoce zúročené americké či evropské dluhopisy, a podle toho do nich tečou investice. Velice opatrní jsou teď i investoři do čínských nemovitostí. Tím, co je na čínském trhu nejatraktivnější, je sektor zpracovatelského průmyslu. Patří k tomu i vývoj nových technologií a produktů a digitální ekonomika. V Číně je totiž také výhoda naprosto kompletních infrastruktur a zajištěných dodavatelských řetězců. Takové prostředí ve většině světa nenajdete a pro investory hledající vzácné příležitosti by bylo trestuhodné to přehlížet. Navíc investoři, kteří jsou na čínském trhu silně etablovaní, rostou a potřebují investovat do svého rozšiřování. A tak, kdo se zde uchytne, zde zákonitě dále roste.

Ovšem v současném tržním prostředí existují i určité faktory komplikující kvalitní monitorování toků investic. Západní firmy v této době provádí ve velké míře investice dost skrytým způsobem prostřednictvím daňových rájů a off-shore zástupných společností. Nejsou za tím jen snahy ulevit si od daní, ale také vyhýbat se svévolným sankcím. Čím více se v posledních letech začaly objevovat různé sankce, tím více rostly mechanismy skrytého investování přes off-shore společnosti. Když teď např. USA brání svými firmám v investicích do některých firem a oborů v Číně, tak samozřejmě, že okamžitě začaly vznikat společnosti v daňových rájích, které investice náhradním způsobem zajistí.

Čína v současnosti silně vylepšuje své investiční prostředí, takže zahraniční investoři těžko hledají místo, kde by byly lepší tržní podmínky, právní rámec aj. Bylo by tedy dost divné, kdyby se během vylepšování tohoto prostředí investoři od ní odkláněli ve prospěch zemí s méně rozvinutým trhem. Letos se např. zavádí 24 nových opatření ke zvýšení atraktivnosti této země pro zahraniční investory.

Určitým problémem pro zahraniční investory bývaly tzv. negativní seznamy. Do některých oborů donedávna nebylo možno ze zahraničí investovat, nebo to bylo možné jen v omezeném rozsahu, kdy cizí investoři mohli být jen menšinovými podílníky ve firmách v takovémto oboru. Ovšem tyto seznamy se zužují. Naopak veřejná správa vytváří mechanismy, aby byla k cizím investorům vstřícnější a zajišťovala pro ně řadu doplňkových služeb. Tzv. otvírání jejího trhu teď patří k hlavním vládním prioritám.

Čína také představuje trh, který má za sebou extrémně dlouhý nepřerušený ekonomický růst, který nevykolejily ani ty nejzávažnější ekonomické krize a neupadl do žádných rozvojových pastí. I v době pandemie, na rozdíl od ostatních významných ekonomik mírně rostla, ač sama byla pandemií silně postižena. Sázka na čínský trh je tedy sázkou na asi nejověřenější tržní stabilitu v moderní historii. To business v žádném případě nepřehlíží.

V tomto smyslu se prakticky shodně vyjadřují zástupci firem etablovaných na čínském trhu, kteří zde chtějí setrvat a spíše se tu rozšiřovat, protože se to vyplatí a má to dobrou perspektivu i pro budoucnost. Pro média se v tomto smyslu vyjadřovali i zástupci businessu během investiční výstavy v Xiamenu ve východočínské provincii Fujian před několika dny. Důvěra ve zdejší trh a jeho dlouhodobý růst se ukázala být společným jmenovatelem očekávání podnikatelů jak z evropských zemí, tak i z anglosaských jako USA a Velká Británie k Číně méně nakloněných.

Samozřejmě, že investice do Číny rostou i z bohatých zemí mimo Západ, jako z arabských ropných království. Jenže ty „arabské“ investiční skupiny jsou do velké míry zástupné off-shore společnosti z USA a EU, které raději postupují takto oklikou.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG