Mao Ning Fotografie: oficiální webová stránka čínského Ministerstva zahraničních věcí

Dnes už Iniciativu pásu a cesty (BRI) prohlašovanou také za Novou Hedvábnou cestu považujeme za standardní globální projekt. Konec konců letos tento projekt trvá už deset let. Je to asi největší projekt současného lidstva, který je navíc podobnou široce otevřenou internacionální globální iniciativou, jako je třeba samotná OSN. Není to žádný úzký, výlučný klub malé skupiny zemí. Účastníky nespojuje žádná jednoznačná kulturní, hodnotová, etnická, náboženská, politicky ideologická či jiná taková soudržnost. Naopak jde o projekt napříč regiony, kulturami a politickými uskupeními.

Jde v reálu o projekt vzájemného propojení v celé té globální diverzitě spletí infrastruktur zejména dopravních a logistických, ale i energetických, komunikačních, finančních aj., které vytváří základnu investičních příležitostí, aby se kapitálové investice po této síti pnuly jako popínavé rostliny po stoncích a přinášely sem růst a prosperitu v otevřené globální spolupráci.

Ač je v tomto počínání Čína hlavním hráčem a inspirátorem i tím, kdo s touto iniciativou před deseti lety začal, není to Čínská iniciativa, za jakou bývá označována. Je to už globální iniciativa všech rozmanitých zapojených účastníků, neboť právě to současný svět ve všech jeho koutech potřebuje.

Proto vůbec nepřekvapuje, že více než 110 zemí světa letos při příležitosti 10 let trvání BRI potvrdilo svoji účast na Fóru mezinárodní spolupráce Pásu a cesty, které se koná v říjnu v Pekingu a v současnosti usilovně probíhají jeho přípravy, sdělila mluvčí čínského Ministerstva zahraničí Mao Ning. Prakticky ve všech zemích, kam BRI sahá, je populární, pohlíží se na ni jako na výdělečnou záležitost poskytující rostoucí ekonomické příležitosti a nejspíše se jako na zdroj příležitostí, pohlíží i na tuto konferenci, kde bude možno dovědět se spoustu zajímavého, setkat se se spoustou pozoruhodných protějšků a nabídnout si možnosti obchodní a investiční spolupráce.

Tato akce bude mít takový ten standardní průběh. Začne zahajovacím ceremoniálem a pak se spustí tři fóra na nejvyšší úrovni – o konektivitě, o zeleném rozvoji a o digitální ekonomice – a navíc šest tematických fór – o obchodní konektivitě, o komunikaci lidí s lidmi, o výměnách myšlenek mezi think tanky (mozkovými trusty), o čisté Hedvábné cestě, o sub-národní kooperaci a o námořní spolupráci. Rovněž bude probíhat business konference ředitelů zapojených podniků.

Atraktivita těchto fór pro zástupce tolika zemí je nepochybně projevem nadějí, jaké vkládají do Číny, že bude schopna sehrát větší roli při otvírání nových cest světu pro mezinárodní spolupráci, a rozhýbat nové hybné síly růstu globální ekonomiky, kdy se budou budovat nové platformy vztahů mezi zeměmi a podniky umožňující růst. Snad bychom to mohli shrnout, že od Číny v podstatě očekávají, že přes BRI se otevře cesta k té globální komunitě sdílené budoucnosti lidstva.

Poslední desetiletí bylo dekádou posilování multilateralismu a vytváření podmínek k vzestupu nově se vynořujících ekonomik včetně rozvojových zemí. Značnou část toho přinesla právě BRI a vývoj čínského rozvojového modelu do širšího světa, a tak se na ni zejména v rozvojovém světě pohlíží jako na zdroj nadějí a jako na cestu, která je konečně otevřená k rozvoji všech.

Proto letos zatím přislíbily účast tři čtvrtiny zemí světa a navíc 32 mezinárodních organizací. Není se čemu divit, během posledního desetiletí tato iniciativa vygenerovala asi bilion dolarů investic, vzniklo na ní přes 3 000 projektů mezinárodní spolupráce, jen samotná vytvořila 420 000 pracovních míst, ovšem mnohonásobně ještě více následně vytvořením investičních příležitostí, takže např. pomohla vytáhnout asi 40 milionů lidí z chudoby, jak dokládají čísla čínského Ministerstva zahraničí.

Není to už dávno žádná čínská iniciativa, nýbrž rozsáhlá mezinárodní iniciativa, do které se všechny zúčastněné země s nadšením zapojují. Vzhledem k tomu, že vznikla, napojuje se na ni i řada dalších iniciativ. Např. ruské infrastrukturní iniciativy ve Střední Asii a na Dálném východě, které se v poslední době mohutně budují nezávisle na této iniciativě, avšak tak, aby se na ni dobře napojovaly a dobře se s ní doplňovaly. Včetně třeba propojení Číny s Ruskem přes Amur nebo ruský Severojižní koridor, po němž jezdí vlaky ze všech částí Ruska do íránských přístavů a odsud se o kousek dále rozváží loděmi i do Indie a do arabských zemí, neboť Čína dojednala usmíření mezi Íránem a Araby. Ten se samozřejmě s infrastrukturami BRI propojuje a doplňuje.

Také plánované koridory – jako Arabský z Iráku do Evropy nebo Indický z Indie po moři a pak vlaky přes Střední východ do Středomoří a Evropy, který bývá prohlašován za konkurence BRI, bude-li realizován, bude vlastně jen dalším doplňkem BRI. I navrhovaná Západní konkurenční iniciativa k BRI se např. z čínské strany dočkala velké vstřícnosti, neboť ji nevnímají jako konkurenci, nýbrž jako doplněk.

Citovaná mluvčí Ministerstva zahraničí ve svém oznámení k tomuto fóru se vyjadřovala: „Tyto země projevují svou důvěru v BRI jak svými praktickými činy, tak projevy svých nadějí na dobrou perspektivu přinesenou budováním BRI.“

Ač je to událost svolaná k 10. výročí rozběhu BRI, není toto fórum jen nějakou připomínkovou akcí, nýbrž jde o vytvoření důležité platformy, kde se všichni partneři mohou dohadovat o tom, jak dosahovat vysoce kvalitních forem spolupráce v Pásu a cestě. Tato iniciativa se totiž nejen rozvíjí, ale také se vyvíjí. Přichází se s novými formami spolupráce, organizačními mechanismy, právními rámci, s novými finančními mechanismy aj.

Osobně se domnívám, že historie tuto iniciativu označí za největší a nejúspěšnější mezinárodní projekt naší epochy. Zakládá se výlučně na dobrovolných partnerstvích zdola. Není v tom žádný dirigismus. Nepředstavuje žádnou geopolitickou alianci, či dokonce vojenskou. V žádném případě se tím nezakládá žádná výlučná skupina. Otevřeno je to každému bez ohledu na politickou orientaci či jakoukoliv další příslušnost. Není to jen o budování cest aj., ale i o společném hledání cest k oboustranně výhodné spolupráci a vytváření společenstev sdílené budoucnosti z vlastní iniciativy všude ve světě.

Zřejmě jde o největší úspěch skutečné globalizace oproštěné od něčí hegemonické taktovky. Odpůrci této iniciativy z řad vyznavačů unipolárního světového řádu, kteří by BRI rádi líčili jako neo-koloniální projekt, s tím mají potíže, neboť lidé všude po světě to vnímají jako svůj projekt vlastního rozvoje. Také podávání BRI jako dluhové pasti nikde neberou moc vážně, neboť ji spíše vnímají jako doklad faktu, že v tržní ekonomice je dobrý a účelný dluh naopak zdrojem bohatství.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG