Na fotografii je věžička Palácového muzea v Pekingu, hlavním městě Číny, 3. února 2022. /Xinhua (Sin-chua)

Autor: Chen Ruijun (Čchen Žuej-ťün) je zvláštní komentátor aktuálních událostí pro CGTN, je členem Asociace čínských spisovatelů a významným vědeckým pracovníkem Čínského institutu pro strategii inovací a rozvoje. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

V tisícileté historii lidské civilizace se architektura ukazuje jako nejvýmluvnější odraz ekonomického a společenského vývoje. Lidé z různých regionů a etnických skupin, vedení místními podmínkami, utvářeli společenské principy odpovídající jejich době a využívali svůj osobitý talent k vytváření jedinečných a pozoruhodných architektonických návrhů.

Čínská architektura tvoří nedílnou součást světové architektonické krajiny. Přetrvává více než 3 000 let a je důkazem vynalézavosti a moudrosti následujících generací v Číně. Kvintesence čínské civilizace - harmonie mezi silou a jemností, souhra reality a iluze, provázanost citu a rozumu, spojení obřadů a hudby - se živě projevuje v architektonických formách.

Důkazem toho jsou principy makro rovnováhy v plánování, jasnost a řád ve stylových normách, rytmická harmonie ve skupinové kompozici, přístup k prostorovému řešení zaměřený na člověka, hluboká symbolika obsažená ve stavbách a použití zahradních vzorů, které odrážejí vlastní umění přírody.

Tyto prvky společně demonstrují harmonické soužití mezi člověkem a přírodou a mezi člověkem a společností. Zároveň tvoří symfonii čínských architektonických mistrovských děl, která výmluvně oslavují rozmanitost lidské civilizace, obhajují společné lidské hodnoty a jsou nesmazatelným svědectvím bohatství čínské kultury.

Vzhledem k tomu, že Čína pokračuje ve své modernizaci jedinečným čínským způsobem, aby podpořila velké omlazení národa, kreativní transformace a inovativní rozvoj její dávné kultury jsou nedílnou součástí jejího zastřešujícího poslání. Čínská cesta k modernizaci je cestou míru, s kulturním křížením, integrací a vzájemným učením mezi různými etnickými skupinami.

I když si čínská architektura zachovává svůj osobitý styl, vždy absorbovala prospěšné prvky z cizích kultur a stala se neocenitelným úložištěm globální architektonické moudrosti. Příklady lze vidět na mezinárodní výstavě architektury Bund v Šanghaji a na mešitě Qingjing (Čching-ťing) v Quanzhou (Čchüan-čou), pobřežním městě v jihočínské provincii Fujian (Fu-ťien). Oba jsou orientačními body, které představují dědictví a inovace různých civilizací. Jsou vynikajícím příkladem mezinárodní kulturní výměny a spolupráce.

V podobném duchu je také čínská architektura ceněná, vítaná a oblíbená v zahraničí. S nezvratným prohlubováním globalizace dnes i v budoucnu se prolínání a vzájemné učení architektonických stylů stává důležitým příběhem éry. Čínská architektura spolu se svými kulturními základy bude nevyhnutelně hluboce zapojena do tohoto mezikulturního dialogu a bude hrát konstruktivní roli.

Čínští stavitelé, kteří přemítají o průzkumech a postupech posledních let, se vždy zaměřovali na integraci architektury a kultury a zároveň vyjadřovali koncepty tradiční čínské kultury v jazyce architektury, což vedlo k mnohým úspěšným případům. Například olympijské centrum ve městě Leshan (Le-šan) v provincii Sichuan (S'-čchuan) na jihozápadě Číny je důkazem spojení přírodních a kulturních prvků. Na základě geografického rysu soutoku dvou řek zachycuje ducha vody a formu hor se snahou o zelený a nízkouhlíkový rozvoj, aby vytvořil zelenající se slavnostní městskou krajinu.

Projekt „Teplé hnízdo v Zoige“, ubytovna pro základní školy v okrese Zoige v provincii Sichuan, je čistě průmyslový projekt. Tým překonal výzvy související s podložím, aby vybudoval topný systém s nulovými emisemi. Projekt se hladce prolnul s tibetskou kulturou a dosáhl moderního standardu 23-stupňového teplotního rozdílu mezi vnitřními a venkovními prostory.

Čínští stavitelé v průběhu let svědomitě převzali odpovědnost za propagaci architektonické kultury například tím, že propagovali tradiční čínskou kulturu podél Pásu a stezky, prezentovali obraz Číny a umožnili světu zblízka pocítit důvěryhodnou, obdivuhodnou a milou Čínu.

Foto: Scéna z národního parku Malabo v Malabo, Rovníková Guinea, 12. června 2023. /Xinhua

Za prvé, čínští stavitelé nabízejí typická díla demonstrující čínskou architektonickou kulturu. V roce 1983 byla v německém Mnichově postavena první zahrada v čínském stylu v Evropě, „Garten von Duft und Prach“. Ve Velké Británii, USA, Africe a dalších regionech jsou čínské zahrady postavené čínskými zahradnickými společnostmi.

Zejména národní park Malabo v Rovníkové Guineji, který se nachází ve střední Africe, je zahradním projektem, který je příkladem čínských technologií, vybavení a možností správy. Realizovala sen vybudovat v Africe zahradu v čínském stylu, dokonale ztělesňující rozmanitost světových civilizací, snahu o sdílené lidské hodnoty, dědictví a inovace různých civilizací, mezinárodní kulturní výměnu a spolupráci. Tato díla umožňují našim vzdáleným africkým bratrům a sestrám navštívit čínské zahrady a ocenit znamenitou a inkluzivní čínskou kulturu v jejich vlastních zemích.

Za druhé se zapojují do zámořského architektonického plánování, které nechává architekturu znovu promlouvat, vypráví architektonické příběhy a buduje kulturní konsensus.

Za třetí, staví pro štěstí. Snaží se ukázat krásu čínské i mezinárodní architektury, rozšířit vliv čínské architektury v zahraničí a demonstrovat kulturní sebevědomí prostřednictvím architektonického designu.

Jak navrhl čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching), jsme připraveni spolupracovat s mezinárodním společenstvím na otevření nové perspektivy lepších výměn a porozumění mezi různými národy a lepších interakcí a integrace různorodých kultur. Společně můžeme udělat zahradu světových civilizací barevnou a živou. To je odpověď Číny na otázku, jak pokračovat v modernizaci. Je to skvělá kapitola v příběhu lidské civilizace. Čínští stavitelé našli v tomto úsilí také své vlastní slavné povinnosti a poslání.

(Yawen)