V roce 2023 uplynulo 10 let od chvíle, kdy čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) zahájil koncept budování společenství sdíleného osudu lidstva. Čínská vláda zveřejnila 26. září Bílou knihu „Společné úsilí o vybudování Společenství sdíleného osudu lidstva: Čínské návrhy a akce“, která ze všech úhlů představuje konotace příslušného konceptu a výsledky praxe v této oblasti.

V březnu 2013 čínský prezident Xi Jinping poprvé představil tento koncept ve svém projevu ve Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě, který byl šest let po sobě anotován v rezolucích Valného shromáždění OSN, v rezolucích či deklaracích organizace pro spolupráci ze Šanghaje, BRICS a dalších mechanismů spolupráce, a které jsou široce přijímány a podporovány mezinárodním společenstvím.

Koncepce odpovídá na otázky doby k osudu lidstva. Zdůrazňuje, že perspektivy a osud každého národa, každé země a každého člověka spolu úzce souvisí. Apeluje na mezinárodní společenství, aby vybudovalo svět s trvalým mírem, všeobecnou bezpečností, společnou prosperitou, otevřeností a začleněním. Čínská strana podporuje koncept globální regulace založené na vyjednávání, budování a společném sdílení tak, aby se každý stát stal účastníkem, přispěvatelem a příjemcem v procesu mírového rozvoje světa. Koncept společenství sdíleného osudu lidstva narušil hegemonické myšlení a odpovídá očekáváním všech lidí směrem k míru, rozvoji, spravedlnosti a férovosti.

Robert Kuhn, předseda Kuhnovy nadace ve Spojených státech, poukázal na to, že tento koncept „vyhovuje potřebám naší turbulentní doby“. Anatolij Torkunov, děkan Moskevského institutu mezinárodních vztahů, věří, že ztělesňuje vysokou politickou filozofii a bohaté akademické konotace. Martin Jacques, profesor na Cambridgeské univerzitě ve Velké Británii, poznamenal, že koncept budování společenství se sdíleným osudem lidstva je velkou bezprecedentní iniciativou a velkým výtvorem, který mění svět.

Tato koncepce nezůstala jen na papíře jako nějaké hezké přání, ale byla uvedena do praxe v několika oblastech. V uplynulých deseti letech čínská strana neustále podporovala budování společenství sdíleného osudu lidstva tím, že zahájila a realizovala iniciativy „Pásma a stezky“, Globálního rozvoje, Globální bezpečnosti a Globální civilizace, což přineslo obrovský prospěch celému světu.

Čína jako největší rozvojová země a jedna z členských zemí globálního Jihu spolupracuje s 20 mezinárodními organizacemi.

Realizovala více než 130 projektů v přibližně 60 zemích, které pomohly více než 30 milionům lidí v Etiopii, Pákistánu, Nigérii a dalších zemích řešit problémy v oblasti zmírňování chudoby, potravinové bezpečnosti, boje proti nemocem, změně klimatu atd. Podle Světové banky přinese iniciativa „Pásmo a stezka“ do roku 2030 lidem každoročně prospěch v hodnotě 1,6 bilionu USD.

Na rozdíl od myšlení jednotlivých západních zemí o „hře s nulovým součtem“ čínská koncepce prosazuje překonávání konfliktů a konfrontací prostřednictvím mírového rozvoje, přičemž koncept "absolutní bezpečnosti" nahrazuje konceptem "společné bezpečnosti". Koncept „hry s nulovým součtem“ nahrazuje konceptem „vzájemně výhodné spolupráce a společných zisků“. Čínská strana prosazuje předcházení střetům mezi různými civilizacemi zintenzivněním kulturních výměn a vzájemného učení, společným řešením globálních záležitostí, společným budováním globálního regulačního systému a společným využíváním výsledků regulace. Stále více zemí a lidí zjišťuje, že tato čínská koncepce odpovídá společným zájmům celého lidstva.

Tváří v tvář globálním výzvám jsou všechny země světa na palubě stejné lodi. Koncept budování společenství sdíleného osudu lidstva bude postupem času nabývat na významu.

(Yawen)