Čínská ekonomika, zdá se, se začíná stabilizovat, ačkoliv její realitní trh se stále kymácí nad propastí. Nicméně zlepšuje se její výroba i maloobchod. Na druhé straně přicházejí celkem špatné zprávy z Německa. U Německa není ani tak otázkou, zda recese ano, nebo, ne, ale to, jak hluboká. A když oba typy zpráv spojíme, tak jejich symbolem se stane fakt, že dovoz čínských automobilů a automobilových součástek do Německa v první polovině roku 2023 vzrostl o 75 procent. Naopak vývoz aut a dílů z Německa do Číny se snížil o 21 procent. Ve své zprávě to dnes uvedl německý ekonomický institut IW. Údaje institutu ukazují, že největší evropské centrum výroby aut se dostává pod stále větší tlak a auta se stále více stávají asijským produktem.

Toho si nešlo nevšimnout ani v uplynulých dnech na tradičním autosalonu v Mnichově. Mnoho lidí po jeho návštěvě začalo mít dojem, že slavné evropské automobilky dokonale předjela Čína. Je to jen zdání? Nebo realita? Nebo jen dočasný jev tohoto roku? Než odpovím, povšimněme si, že stejný dojem patrně získala i předsedkyně Evropské Komise Ursula von der Leyenová. Shodou okolností se totiž v minulých dnech právě Ursula von der Leyenová rozvášnila v Evropském parlamentu a prohlásila, že Čína skrz státní dotace uměle udržuje ceny svých elektromobilů na nízké úrovni, což křiví trh. Evropská komise má prý proto v plánu začít se situací zabývat. Unie se podle Leyenové musí neférovým praktikám ze strany Číny bránit. No - musím říci, že toto prohlášení mě převelice pobavilo. Je to totiž přesně ta situaci, na kterou bylo vymyšleno pořekadlo, že zloděj křičí: chyťte zloděje. Protože jestli někdo křiví trh svými dotacemi, je to EU. Takže ano, odpověď na naši otázku z autosalonu zní: Čína Evropu předjela už dávno.

Ursula von der Leyenová není jediná, kdo glosuje nevalný stav evropského autoprůmyslu a snaží se nás stavět do role oběti. Také německý kancléř Olaf Scholz se pokouší o něco podobného, i když z jeho úst to zní už o něco méně poraženecky. Přímo v Mnichově na autosalonu IAA Mobility prohlásil, že čínská konkurence v automobilovém průmyslu by neměla být důvodem k obavám, ale naopak povzbuzením. Patrně to byl pokus motivovat a „probudit“ kapitány německého autoprůmyslu. I to je ovšem dosti bizarní pokus. Kapitány německého autoprůmyslu totiž nemá co nebo kdo probouzet a motivovat do akce; to nebylo jejich rozhodnutí, že Evropa se rozhodla jít sebedestruktivní cestou likvidace svého průmyslu a začala ničit evropské automobilky. To bylo politické rozhodnutí. A automobilky se s tím snaží vyrovnat, jak umí. Takže to, že bývalá německá chlouba, kdysi slavné značky BMW, Mercedes nebo VW se závistí hledí na levnou a možná stejně kvalitní čínskou konkurenci, není způsobeno neschopností vedení automobilek, ale daleko víc kupříkladu tím, že emisní norma Euro 7 je popíráním zákonů fyziky. A pokud máte dodržovat nedodržitelné, podnikat nelze.

Aby bylo jasno: Automobilky jsou jen špičkou ledovce. Německo obecně zasáhla vlna bankrotů. Zvláště těžce jsou zasaženy logistika a doprava. Vyplývá to z údajů Spolkového statistického úřadu ve Wiesbadenu. V porovnání s předchozím rokem se počet insolvenčních řízení v srpnu 2023 zvýšil o 13,8 %. Už v červenci 2023 úřad napočítal o 23,8 % více bankrotů firem než ve stejném měsíci předchozího roku. A aby jasno úplně ve všem: Toto je začátek. V úterý Evropský parlament potichu schválil nový „klimatický cíl“ a rychlejší postup dekarbonizace. V podstatě tím tak zasadil evropskému automobilovému průmyslu poslední ránu z milosti.

Markéta Šichtařová