Dnešek přinesl kvarteto nových statistik z české ekonomiky. Průmyslová produkce v srpnu meziročně reálně klesla o 1,7 %. Nakonec to byl o něco lepší výsledek, než očekával trh. Průmysl každopádně klesá už druhý měsíc v řadě.

Na první pohled je zřejmé, že srpnové výsledky průmyslu jsou hodně podobné těm červencovým. Bohužel ale zároveň platí, že většina odvětví zaznamenala meziroční pokles. Nejvíc k poklesu přispěla výroba elektřiny a plynu. V tomto odvětví se totiž projevila vyšší loňská srovnávací základna. Dvouciferný pokles produkce pak pokračoval v odvětví výroby základních kovů, hutnictví a slévárenství. Tady je nadále cítit vliv drahých energií.

Většímu poklesu průmyslové produkce pak naštěstí zabránil plusový příspěvek automobilek – rostla výroba automobilů i jejich dílů. Jenže už v září výsledky tohoto odvětví zhorší odstávky ve výrobě Škody Auto kvůli výpadkům dodávek ze Slovinska. V případě ostatních dopravních prostředků a zařízení pomohlo během srpna dokončování velkých dlouhodobých zakázek na kolejová vozidla.

Hodnota nových zakázek

O dalším směřování průmyslu by měl více napovědět vývoj nových zakázek. Hodnota nových zakázek v běžných cenách v srpnu 2023 ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o 4,2 %. Hodnota nových zakázek přitom meziročně klesá už čtvrtý měsíc v řadě. Projevuje se aktuální slabost německé ekonomiky, ze které slábne poptávka. Nejhůř jsou na tom už zmíněná energeticky náročná odvětví - výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství a výroba chemických látek a přípravků. V srpnu se v porovnání s loňským rokem snížila hodnota nových zakázek v obou jmenovaných odvětvích téměř o pětinu.

Zakázky na druhé straně přibyly ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení, ve farmaceutickém průmyslu a výrobě elektrických zařízení. Ve výrobě motorových vozidel byla hodnota nových zakázek na prakticky stejné úrovni jako v minulém roce.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v srpnu 2023 meziročně snížil o 2,0 %. Situace je napříč jednotlivými podniky rozdílná. Některé podniky musejí přiškrcovat náklady, včetně těch mzdových, a tak propouští. Přeci jen průměrná hrubá měsíční nominální mzda v průmyslu meziročně vzrostla o 9,0 %. Jiné podniky ale naopak marně hledají pracovní sílu na konkrétní pozice. I to naznačuje, že průmysl jako celek aktuálně není v jednoduché situaci.

Co bude dál?

Nové zakázky dál mají klesající tendenci, a navíc předstihové indikátory z Česka i Německa nevěští českému průmyslu světlou budoucnost. Brzy navíc v českém průmyslu skončí doba, během které výroba aut těžila z nízké srovnávací základny z doby, kdy se kvůli chybějícím komponentům nedařilo dokončovat rozpracované automobily. Se zpomalením růstu automobilek průmysl nakonec přijde o poslední stabilizační prvek.

Ačkoliv burzovní ceny energií klesly, stále se kvůli zelenému tažení v Evropě nedokáží vrátit na úrovně před rokem 2020. To dál zvyšuje náklady v průmyslu, hlavně v energeticky náročných odvětvích. Ty budou mít v příštích měsících nejsložitější pozici. Co z toho plyne? Podle nás růst průmyslu zůstane přidušený a výsledky průmyslu se budou i v dalších měsících držet kolem nuly nebo pod ní. V letošním roce očekáváme růst průmyslu o pouhých 0,5 %.

TAKÉ STAVEBNICTVÍ KLESÁ DRUHÝ MĚSÍC V ŘADĚ

Stavební produkce v srpnu meziročně klesla o 0,2 %. V srpnu se tedy celkový výsledek stavebnictví držel kolem nuly. Lépe se dařilo pozemnímu stavitelství, jehož produkce se zvýšila o 0,6 %. Inženýrské stavitelství ale meziročně kleslo o 2,0 %.

Stavební úřady v srpnu vydaly 6 801 stavebních povolení, což bylo meziročně o 8,4 % méně. Orientační hodnota povolených staveb dosáhla 50,1 mld. Kč a meziročně vzrostla o téměř třetinu – konkrétně o 31,0 %. Za tímto růstem stojí prakticky jen povolení devíti staveb s rozpočty nad miliardu korun. Ty statistiku zkreslily. Po jejich odečtení by orientační hodnota rostla pouze o 2 %.

Počet dokončených bytů meziročně klesl o 21,8 % na 2 792 bytů. Dokončuje se stále méně bytů, ale ještě větší pokles vidíme u zahajování staveb nových bytů. Počet zahájených bytů v srpnu meziročně klesl o 23,1 % a dosáhl hodnoty 3 102 bytů.

Co bude dál?

Poslední čísla naznačují, že ochota rozjíždět nové stavby neroste. Proti většímu růstu stavebnictví půjdou také drahé hypotéky (s průměrnou sazbou kolem 6 %), na jejichž výraznější zlevnění budeme čekat ještě několik měsíců. Čeští centrální bankéři totiž nechtějí spěchat se snižováním úrokových sazeb. Sazby půjdou dolů až na přelomu letošního a příštího roku.

Navíc strach z vysoké inflace dál dusí náladu v ekonomice. Občané, firmy i obce a města budou hledat úspory. To povede k tomu, že kvůli rostoucím výdajům a stále drahým stavebním pracím i materiálům budou některé plánované stavební investice odloženy na později. V letošním roce čekáme od stavebnictví pokles o 2 %.

OBCHODNÍ BILANCE PODRUHÉ V ŘADĚ SKONČILA V DEFICITU

Podle předběžných údajů skončila v srpnu bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách schodkem 3,8 mld. Kč. Ten byl meziročně o 25,4 mld. Kč menší. To znamená, že v zahraničním obchodu byl i druhý prázdninový měsíc ve znamení červených čísel. To platilo i přesto, že se deficit meziročně zmenšil.

Celkové saldo zahraničního obchodu se zbožím vylepšil hlavně meziročně menší schodek obchodu s ropou a zemním plynem o 17,2 mld. Kč. (K tomu přispěl pokles cen na světových trzích.) Přebytek obchodu se stroji a zařízeními stoupl o 4,5 mld. Kč a o stejnou částku (přechodem z pasiva do aktiva) vzrostla bilance obchodu s elektrickými zařízeními.

Na druhé straně obchodní bilanci tlačit do deficitu hlavně pokles přebytku obchodu s elektřinou o 10,6 mld. Kč. Tady se projevil pokles burzovních cen elektřiny. Deficit se zvětšil u obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 2,1 mld. Kč a kladné saldo ostatních dopravních prostředků kleslo o 1,1 mld. Kč.

Meziročně klesl vývoz o 6,0 % na 333,6 mld. Kč a dovoz o 12,2 % na 337,4 mld. Kč. I to naznačuje, že obchod přes hranice je nyní částečně paralyzovaný, a to směrem dovnitř i ven.

Co bude dál?

V lednu až srpnu 2023 dosáhl přebytek obchodní bilance 65,2 mld. Kč ve srovnání s deficitem 137,6 mld. Kč ve stejném období předchozího roku.

V roce 2023 jako celku očekáváme, že se podaří zlomit trend zhoršování obchodní bilance a na konci tohoto roku na tom bude obchodní bilance lépe než loni. Přeci jen české ekonomice pomůže zlevnění energetických komodit, které ve velkém dovážíme ze zahraničí. Navíc se bude hodit, že domácnosti i firmy dokázaly snížit spotřebu zemního plynu. Do toho ožívají automobilky, které mohou exportovat hotové vozy za hranice.

Z pohledu obchodní bilance bude první polovina roku 2023 výrazně lepší než ta druhá. Podle nás se přebytek obchodní bilance bude letos držet u hladiny 50 mld. korun.

MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI SE NEZMĚNILA

A ještě jedna statistika, tentokrát za září. Míra nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných osob) se během září nezměnila. Míra nezaměstnanosti v září zůstala na srpnové hladině 3,6 %.

Na konci září hlásily úřady práce 263 020 uchazečů o zaměstnání. Jejich počet byl o 2 217 vyšší než na konci předchozího měsíce. Na úřady práce totiž dorazila poslední várka letošních absolventů, kteří si prodloužili poslední prázdniny. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2022 byl počet nezaměstnaných vyšší o 6 640 osob.

Na druhé straně vidíme 281 995 volných pracovních míst. Jejich počet byl o 788 vyšší než v předchozím měsíci. Na jedné straně klesala nabídka sezónních pracovních míst. Na druhé straně se ale některé firmy vrátily k náborovým akcím, které zpravidla neprobíhají během léta. Meziročně byla nabídka volných pracovních míst o 24 103 nižší než v září 2022.

Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 0,9 uchazeče. Tento údaj od dubna dál v podstatě stagnuje. Stabilně máme o něco víc volných pracovních míst, než je počet nezaměstnaných. Prozatím to ukazuje, že nepřichází velké propouštění ze strany firem. Dál ale platí, že část průmyslových firem nebude schopná reagovat na nárůst nákladů a pokles objednávek jinak než propouštěním.

Co bude dál?

Před zimou s koncem sezónních pracovních míst míra nezaměstnanosti dál poroste. V roce 2022 míra nezaměstnanosti za celý rok skončila u hladiny 3,4 %. V letošním roce by měla v průměru mírně narůst k hladině 3,6 %. Příští rok by měl pokračovat trend velmi pozvolného nárůstu míry nezaměstnanosti. Konkrétně ji v roce 2024 čekáme v průměru na hladině 3,9 %.

FINANČNÍ TRHY

Koruna po ránu nejprve oslabila na hladinu 24,55 CZK/EUR, aby následně své ztráty smazala a její kurz se vrátil k úrovni 24,40 CZK/EUR. Koruna reaguje na proměnlivou náladu na akciových trzích, ke které přispívá napětí v Izraeli. Každopádně dnešní české statistiky byly jako celek slabé a donutí Českou národní banku přemýšlet o začátku snižování úrokových sazeb ještě v letošním roce. To je něco, co bude pomalu, ale jistě tlačit korunu k oslabování.

Markéta Šichtařová