V hlavním městě provincie Shaanxi, Xi‘an, se konalo na konci září Euro-asijské ekonomické fórum.  

Fórum především připomnělo deset let projektu Belt and Road. Projev prezidenta Si Ťin-pchinga a další oficiální materiály přinesly jednoznačné bilance podložené statistickými údaji. Zcela nové ekonomické souvislosti nabývají na významu. Sílící spolupráce Číny s asijskými tygry – Kazachstánem, Uzbekistánem či Tádžikistánem připomíná Evropě, že její pozice pomyslného centra kultury, civilizace a ekonomiky je pomíjivá, nebo přímo iluzorní. Zdroje energií, průmyslová výroba, obchod, investiční politika i finance dostávají zcela novou podobu. V posledním roce je výrazně znát posun ve filozofii i koncepční strategii projektu Belt and Road. Vývoj respektuje místní podmínky, poptávku, možnosti i marketing. Relativně nové trendy (určitě v komunikaci Evropa-Čína) se již nyní odrážejí v důležitých oblastech, jako je  autoprůmysl.

Euro – asijské fórum mělo sekci, zaměřenou na rozvoj tradiční čínské medicíny (TCM), výměnu odborných informací a lékařů. Velký prostor a mezinárodní diskuse byla věnována kvalitě lékařské péče a bezpečí pacienta. Tuto část organizovala Dětská veřejná nemocnice Xi’an, hlavní zdravotnické zařízení západní medicíny, které vede profesor Fuyong Jiao. Na fóru se podílely i další významné instituce, kromě nemocnic, státní správy a TCM univerzity provincie Shaanxi a také Šanghajské fórum čínských nemocnic.

Co se týká našich českých zkušeností s tradiční čínskou medicínou a spolupráci na mezivládní úrovni, pak je zde krátká historie s mezivládním programem odborné kliniky při FN Hradec Králové. Jak souvisí s mezinárodním setkáním tato lokální, a u nás bohužel skoro zapomenutá událost? 

Za Českou republiku se Fóra v sekci TCM zúčastnil i jako jeden z hlavních zahraničních řečníků Jan Hovorka, prezident EUROCENTER TCM Praha, který zhodnotil Fórum takto: 

„Přestože nám některá slova znějí jako klišé, obsah zůstává závažný. Tisíciletý vývoj čínské medicíny má jednoznačné výsledky, které dnešní špičková věda sdílí a umí využít. Odborné studie i legislativa, včetně WHO, uvolňují nesporné poznatky do praxe. Akupunktura nebo bylinná léčba už nejsou šarlatánstvím. Mladá generace českých lékařů se rozhlíží po nových trendech. Euro-atlantické pojetí čínské medicíny už má tradici v USA, Kanadě, Británii, Austrálii, v německy mluvících zemích je přijímáno v kategorii Heilpraktiker i zdravotními pojišťovnami, komerční pojistný produkt je samozřejmostí. Chybí samozřejmě souvislé vzdělání v rámci výuky medicíny. Zavedení vybraných oborů, jako akupunktura, podpůrná péče nebo fototerapie je otázkou zájmu, rozhodnutí a nabídky. Tisíce lékařů se o tyto metody zajímají. My chceme propojit východní i západní medicínu na komunikační a edukační platformě. Nejdříve musíme sdílet informace, pak znalosti, a komplex nabídnout pacientům. Pracujeme s jejich organizacemi, a proto známe potřeby a místa na trhu. Léčba bolesti, postcovidových syndromů či problematika dlouhodobé péče o seniory přechází do oblasti sociálně zdravotní. Zde se bariéry mezi přístupem západním a východním mění v mosty, propojení a cesty, jak pomáhat.“

 A  paní Markéta Zelinková, ředitelka zapsaného ústavu EUROCENTER TCM Praha, k tomu dodává: 

„Viděli jsme v nemocnicích řady čínských měst špičkovou úroveň lékařské péče, nejmodernější metody diagnostiky, rehabilitace, i přímé léčby, doplňující metody západní medicíny. Ty jsou v čínském zdravotnictví samozřejmě přijímány a respektovány, jde vždy o podporu standardní péče. Stejně tak je vhodným řešením v případech, kdy tělo na klasickou konzervativní péči již nereaguje, nebo jen slabě. V Česku jsme v kontaktu jak s pacientskými organizacemi, tak odbornými lékařskými společnostmi. Jsou to především Česká lékařská akupunkturistická společnost. Jako jediná zprostředkovává akreditované kurzy pro lékaře. Další skupinou jsou algeziologové, jejichž odborná lékařská společnost je Společnosti pro studium a léčbu bolesti. Řada z nich akupunkturu zná a v rámci odbornosti aplikuje v garantovaných Centrech léčby bolesti. 

My se snažíme i o přesah do zdravotně sociální sféry, zejména dlouhodobé péče. Mohou se tak velmi snížit náklady na tyto oblasti, v zařízeních nebo i při domácí péči. Pokud by stát zařadil metody TCM do nabídky, získal by stovky tisíc klientů.“

Oblast Střední Asie dávno metody čínské medicíny využívá. Samozřejmě v nejmodernější formě, v nemocnicích i běžné péči, včetně prevence a stylu. Mytologicky znějící formulace a definice se transformují do mezinárodně srozumitelného vědeckého jazyka. Lékaři pracují s databázemi, sdílenými zdroji nebo vědeckými studiemi v globálním rozměru. 

Pokud politici zdůrazňují odlišnost ideologií, a z tohoto základu staví bariéry, svět se neposune. Zdraví, nebo přesněji – nemoci, neznají hranice. Klimatický vývoj i nečekané civilizační meandry nám uchystají ještě mnohá překvapení. Pandemie přestavěla mnoha set leté struktury nejen v léčbě, zdravotním systému nebo vědě. Zpřeházela i ekonomické modely, sociální jistoty a zpochybnila prognózy. Připravujeme se na situace, o kterých ani nevíme, jak budou vypadat a co přinesou.

Co může být posilou a minimalizovat hrozby? Sdílení informací, zkušeností a výsledků. Komunikace mezi vědci, ekonomy, manažery a politiky. Spektrum poznatků se liší, ale celek dává smysl. Čína předala znalosti TCM mnoha dalším zemím a kontinentům. S přihlédnutím k místním podmínkám se metody léčby zdokonalují. Vietnam, Korea, Japonsko a další země mají vlastní přístup a zkušenosti, aniž by TCM jakkoli popírali. Stejně tak z podobných zdrojů sílí školy v Americe včetně Kanady, v Austrálii a jinde. Je jen otázkou času, kdy se tento světový trend výrazně projeví i v našem zdravotnictví.

Na Fóru byli i zástupci Nepálu, odborníci na tibetskou medicínu, lékaři z Gruzie, Kazachstánu, Egypta. V kontaktu byli i lékaři z Mongolska, Indie, Ruska. Dlouholetý zájem na propojení s Asií má i Ukrajina. Všichni se shodli na tom, že nejdůležitější je komunikace. Nikdo z nich neměl přehlíživý postoj k TCM. Experti na různé obory dokáží posoudit, jaké metody jsou pro vybranou diagnózu nejvhodnější. Nelékařská část péče zaslouží rozvoj a podporu, nikoli vylučování z cechu. Lékař je lékař, terapeut jeho excelentní práci doplní a rozvine.

Euro – asijské ekonomické fórum potvrdilo, co je nejdůležitější v této etapě vývoje lidského soužití. Chápat člověka i svět jako celek, nikoli soupeřící či bojující entity a kontinenty. Projekt Belt and Road tuto nabídku otevřeně připomíná. A zdůrazňuje ekonomický aspekt. Ano, bez standardních ekonomických modelů jde o vzdušné zámky a floskule. Pro rozvoj metod TCM, implementaci do modelů léčby, lékařské péče, farmacie, prevence nebo zdravotně sociálních modelů je ekonomika zásadní. Investice, financování, legislativa i provoz potřebují zdroje, win-win projekty, byznysová partnerství po celém světě. To hlavní vícekrát padlo ze strany pořadatelů: TCM goes global. 

Zvláštní korespondent Karel Pravda